Co přinese páteční setkání v Jackson Hole?

Centrální banky v posledních týdnech stále více snižují sazby. Potvrdí se po pátečním projevu guvernéra Fedu Powella, že dochází k obratu globální monetární politiky? Seznam mluvčích ještě není znám, ale hlavním tématem by měly být výzvy monetární politiky. Diskutovat se bude také o dopadech rozdílných úrokových sazeb, důsledcích kvantitativního uvolňování na kapitálové trhy, o novém mandátu centrálních bank a cestě k normalizaci.

Tak jako v předchozích letech, se bude i letošní výroční sympozium konat v Jackson Hole. Konec týdne bude pro trhy každopádně zásadní událostí. Obvykle jde o nejlepší příležitost pro centrální bankéře jak naznačit budoucí směřování politiky. V minulých letech zde nabídl Ben Bernanke náznaky zahájení druhé a třetí fáze kvantitativního uvolňování. Mario Draghi pak oznámil možnost zahájení nákupů aktiv v eurozóně a guvernér švýcarské národní banky Thomas Jordan potvrdil nezbytnost dalších nekonvenčních opatření monetární politiky.

Co můžeme očekávat?
Centrální banky by měly potvrdit, zda jsou připraveny jednat opět preventivně s cílem prodloužit současný obchodní cyklus a zabránit recesi. Podíváme-li se na makroekonomický vývoj, máme řadu důvodů k obavám. Devět velkých ekonomik se nachází v recesi nebo na jejím pokraji. Zejména Německo, Velká Británie, Itálie, Brazílie a Argentina. Pro některé z nich jsou rizika pro růst zřejmá z dopadů obchodní války, pro ostatní jde o dopady špatných politických rozhodnutí posledních let.

Vzhledem k tomu, že jde o nyní zásadní téma pro trhy, je pravděpodobné, že se centrální bankéři podělí o své názory na obrácenou křivku výnosů. A zřejmě ji opět jednou označí za nedůležitou. Je však zajímavé, že Fed v Saint Louis nedávno zveřejnil článek o vztahu mezi inverzí křivky výnosů a recesí. Závěr je jasný: V Německu, Francii a USA následovala po téměř každé inverzi křivky výnosů do několika let recese, což by mohlo znamenat, že v těchto zemích pravděpodobně nejde o falešně pozitivní vývoj. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, zda jde o nejlepší způsob předpovědi recese, ale asi se shodneme, že nedávná inverze signalizuje, že trh s dluhopisy považuje vyhlídky na dlouhodobý růst za slabé.

Powell by mohl zlehčovat význam zářijového snížení sazeb o 50 základních bodů. Podle metriky, o které mluvíme, investoři jasně očekávají, že příští měsíc bude prostor pro 50 bodové snížení sazeb (podle CME je pravděpodobnost 35 % a podle Bloombergu 48 %). Proto nemůžeme vyloučit riziko chaosu na trhu. Zvlášť když bude Powellův projev opět příliš opatrný a sdělí pouze možnost snížení sazeb o 25 základních bodů.

Kam až mohou sazby klesnout?
Odpověď na tuto otázku možná budeme mít už koncem týdne. Nedávný článek Bank of Japan o „reverzních sazbách“ uvádí, že pro eurozónu jsou na mínus 1 %. To by mohlo naznačovat, že ECB má stále dost prostoru pro zářijové snížení depozitních sazeb. V neposlední řadě by centrální banky měly varovat před riziky způsobenými měnovou válkou, zejména pokud jde o to, že Spojené státy staví Čínu do role manipulátora s měnami. Měnová válka je přirozeným důsledkem obchodní války, ale riziko je vyšší v tom, že může vyústit ve vyšší veřejné zadlužení a inflační bouři, jako se stalo v sedmdesátých letech minulého století.

O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.