Pandemie odhalila kapacitní krizi českého zdravotnictví. Nový software pomůže zdravotníkům plánovat využití zdrojů až na tři týdny dopředu
Pandemie COVID-19 byla a stále je testem toho, co české zdravotnictví vydrží. A upozornila na závažné mezery zejména v oblasti plánování a využívání kapacit – nemocničních lůžek, zdravotnických pomůcek i nemocničního personálu. Zdravotnická zařízení se teď musí z této bezprecedentní situace poučit. Pomocnou ruku jim nabízí mezinárodní poradenská společnost EY. Ta vyvinula sofistikovaný software na bázi kapacitního modelu, jehož cílem není nic menšího než nemocnicím s agendou plánování a efektivní alokace zdrojů ulehčit.
Kapacitní model pro nemocnice z dílny analytiků a poradců EY je z logiky věci hlavně nástrojem, který najde uplatnění na poli prevence a plánování procesů. COVID-19 v posledních dvou letech uvrhl zdravotníky po celém světě do stavu akutní nejistoty. Nikdo si nemohl být jistý, zda se stávající situace dramaticky nezhorší takříkajíc „na přes noc“, a zda interní zdroje budou dostačovat k pokrytí aktuálních potřeb pacientů. Status quo tuzemského zdravotnictví se v těchto měsících vyznačoval především jednou vlastností – nepředvídatelností. Na tu se snažili najít řešení právě autoři kapacitního modelu EY.
„Úkolem modelu rozhodně není snížení počtu nakažených a hospitalizovaných. Jde především o analytický nástroj, který se opírá o kvalitu a kvantitu vstupních dat. Nemocnicím může v podobných krizových situacích výrazně pomoci s přípravou na další dny a týdny, protože vytváří co nejpřesnější predikci na až třítýdenní období. Z hlediska využívání kapacit jsou tyto vědomosti nedocenitelné,“ vysvětluje povahu nástroje partner oddělení Strategie a transakcí EY Marek Jindra.
Kapacitní model nabízí odpovědi na následující otázky. Jejich včasné a přesné zodpovězení umožňuje nemocnicím pohotově a efektivně reagovat.
1 Kolik pacientů bude hospitalizovaných a kdy přesně?
2 Jaké zdravotnické vybavení bude potřeba?
3 Jaký personál bude vyžadován – kolik lékařů a sester?
4 Jaký vliv na počet nemocných budou mít aktuálně účinná vládní opatření?
Jak už bylo zmíněno, předpokladem co nejexaktnějších předpovědí je povaha vstupních dat. Na jedné straně operuje s parametry konkrétního zdravotnického zařízení. Typově jde například o celkovou kapacitu a poměr obsazených/neobsazených lůžek, personální kapacitu i hladinu zásob zdravotnických pomůcek a dalších zdrojů. Druhá sada dat vychází z veřejně dostupných informacích a zohledňuje obecné údaje o demografické skladbě obyvatelstva, vzorcích chování lidí a klinickou prognózu konkrétních onemocnění. Klasicky jejich nakažlivost, smrtnost, inkubační dobu a podobně.
Do modelu lze také vnášet data o aktuálně účinných vládních a hygienických opatřeních, díky čemuž mohou zdravotníci pozorovat, jak se prognóza změní po zohlednění těchto ad hoc vlivů. Samozřejmostí je práce s údaji pravidelně zveřejňovanými Ministerstvem zdravotnictví ČR. Data o počtech nově potvrzených případů, hospitalizovaných pacientů a úmrtí jsou přitom pro fungování modelu klíčová, protože jsou pouze obtížně zkreslitelná.
„Předpovědi jsme průběžně porovnávali s realitou českých nemocnic. Potvrdilo se, že předpokladem přesnosti programu je dostatečné množství vstupních dat. Z krátkodobého hlediska tak dokáže poskytovat zdravotníkům skutečně nápomocný detailní výhled. V dlouhodobém měřítku ale naráží na jistá úskalí, způsobená především externími vlivy. Například často a významně se měnící vládní opatření, která významně komplikovala dosahování přesných predikcí. Důvodem je nepředvídatelnost chování lidí – na vynalézavost v obcházení pravidel je totiž jakýkoliv program krátký,“ hodnotí zkušební provoz na půdě jedné pražské nemocnice Marek Jindra.
Kapacitní model doposud funguje poloautomaticky – to znamená, že výběr a vkládání vstupních dat musí nadále obstarávat lidský pracovník. Zdravotnickým zařízením ale nabízí určitý stupeň jistoty, který je ve vypjatých situacích k nezaplacení. Program lze navíc rozšiřovat o analýzu blíže nespecifikovaných dat, která mohou dopomoci k ještě vyšší přesnosti jeho výstupů. „Model nabízí dostatek prostoru k rozšíření. Má potenciál být variabilnější a přesnější. Ač byl vyvíjen přímo na míru pandemii COVID-19, lze jej jednoduše přizpůsobit podle aktuální potřeby. Pomáhat tak může malým i větším nemocnicím, například v čase sezónních chřipkových epidemií,“ uzavírá vedoucí partnerka EY Česká republika Magdalena Souček.
EY Česká republika
EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství.
Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa.
Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost.
Více informací na: www.ey.com/cs_cz
Poslední zprávy z rubriky Tiskové zprávy:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz