Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 31. 3. 2021

k 31. 3. 2021

V prvním čtvrtletí 2021 se schodek investiční pozice České republikyvůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 162,8 mld. Kč na 546,4 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek nižší o 184,6 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 9,6 %. Stav zahraničního dluhu České republikyčinil na konci prvního čtvrtletí 4307,9 mld. Kč (tj. 76 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 167,7 mld. Kč nižší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktivzvýšil o 216,3 mld. Kč na 7761 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 139,5 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 54,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 47,1 %.

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru se v prvním čtvrtletí zvýšil v důsledku růstu stavu krátkodobých aktiv především u společností nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31,8 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty se v prvním čtvrtletí zvýšila a činí 11,1 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,9 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se v prvním čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 53,5 mld. Kč na 8307,4 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání jsou pasiva o 45,2 mld. Kč nižší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 56,5 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských firmách vlivem reinvestování zisku zahraničními vlastníky a narostl i stav úvěrů čerpaných od přidružených společností.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí ovlivnilo snížení objemu tuzemských bankovních dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 20,1 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 2 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil v prvním čtvrtletí o 6,7 mld. Kč a činí 4307,9 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 167,7 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 47 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí určující růst zadluženosti vládního a podnikového sektoru. Vládní sektor vykázal růst stavu zahraniční zadluženosti vlivem čerpání dlouhodobé půjčky vládou od Evropské komise ve výši 52 mld. Kč (prostředky z SURE)^[1] a zvýšila se i držba vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 18,4 %.

U ostatních sektorů se zahraniční zadlužení zvýšilo v důsledku čerpání úvěrů podniky nespojenými s přímými investicemi. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 44,5 % z celkového dluhu.

V poklesu stavu zahraničního dluhu bankovního sektoru se promítlo splácení krátkodobých závazků. Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci března 37,1 % celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 47,5 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 74 %. Zbývající část (26 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

---

^[1] SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency) je evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci, který je členským státům k dispozici v případě, že potřebují mobilizovat značný objem finančních prostředků na boj proti negativním hospodářským a sociálním důsledkům koronavirové krize.