Hlasy volající po zvyšování úrokových sazeb v polské centrální bance sílí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Kalendář dnes opanují regionální události. Nejzajímavější bude zasedání polské centrální banky, která sice ponechá sazby beze změny, několik členů výboru pro měnové otázky však ruku pro zvýšení sazeb o 10-15 bb zvedne již na dnešním zasedání. Zápis z posledního zasedání maďarské centrální banky pak zřejmě odhalí její připravenost úrokové sazby zvýšit již na červnovém zasedání. Další impulz jí k tomu dodají dnešní čísla inflace za květen, které se posunou ještě více nad pět procent. V eurozóně je dnes kalendář prázdný, o mnoho lépe na tom pouze s indikátorem velkoobchodních zásob nebude ani Amerika.

Světový kalendář je téměř prázdný

Polská inflace v květnu vyskočila na 4,8 % a dostala se tak výrazně nad 2,5% cíl tamní centrální banky. Inflace sice již zřejmě dosáhla svého vrcholu a v následujících měsících bude vlivem statistické základny i vývoje cen pohonných hmot postupně klesat, nad 4 % se ale zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku. To notně přilévá do ohně spekulacím ohledně zvyšování polských úrokových sazeb. Již na dnešním zasedání předpokládáme, že tři až čtyři členové polského výboru pro měnové otázky zvednou ruku pro 10-15 bodové zvýšení sazeb ze současných 0,1 %. Že by ale takovýto názor převážil, to nepředpokládáme. Holubičí tábor v čele s guvernérem Glapinským je zatím velmi silný. Glapinský byl vždy spíše prorůstově orientovaný, inflace podle jeho názoru začne opět zpomalovat, přičemž proti zvyšování sazeb mluví už tak poměrně silná polská měna. Úrokové sazby tak v Polsku zůstanou nejspíš po zbytek letošního roku beze změny, a to až do března příštího roku, kdy očekáváme jejich první zvýšení o 15 bb. To by mělo být následováno třemi utaženími měnové politiky po 25 bb v každém následujícím čtvrtletí. Na konci příštího roku by se tak klíčová sazba měla nacházet na úrovni 1 %. Držení sazeb na současné úrovni bude limitovat zisky polského zlotého. Jeho výraznější posílení tak očekáváme až v příštím roce společně s normalizací měnové politiky (4,25 PLN/EUR v Q2 22).

Koruna se pod hladinou 25,40 CZK/EUR neudržela

Finální čísla HDP eurozóny za Q1 21 přinesla vzestupnou revizi o 30 bb na -0,30 % q/q tak, jak jsme očekávali. Důvodem byla lepší výkonnost italské a irské ekonomiky (Irsko mezičtvrtletně přidalo silných 7,2 %). V souladu s našimi očekáváními dopadla i struktura. Spotřeba domácností mezikvartálně propadla o 2,3 % a z HDP ukrojila více než jeden procentní bod. Investice se udržely lehce nad nulou, spotřeba vlády pak stagnovala. Dobře dopadl i včera zveřejněný ZEW index. Ten se v hodnocení současné situace vyhoupl na nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Složka očekávání pro následujícího půl roku ale za odhady mírně zaostala. Společná evropská měna z poměrně dobrých dat však nic nevytěžila. Ve srovnání s předchozím dnem naopak skončila o 0,1 % slabší (na 1,218 USD/EUR).

Koruna se včera opět dostala těsně pod úroveň 25,40 CZK/EUR, což je nejsilnější hodnota od počátku loňského března. Zde se ale neudržela a v závěru obchodního dne se vrátila zpět nad tuto úroveň. K dalšímu posilování jí zatím chybí silnější impulzy. Ty by mohla přinést zítřejší inflace. Pokud ale ani ta korunu z letní letargie nevyvede, čeká nás zřejmě obchodování kolem současných úrovní i v následujících dnech. Z domácích dat byly zveřejněny maloobchodní tržby. Ty po očištění o prodeje aut v dubnu oproti březnu vzrostly o 0,8 %. S ohledem na to, že už v dubnu došlo k rozvolnění opatření proti šíření pandemie, je to spíše slabší údaj. Více jsme se tématu věnovali zde https://bit.ly/3gehbLy.

Bez výrazných pohybů se včera obešel i polský zlotý, který se obchodoval kolem úrovně 4,465 PLN/EUR. Maďarský forint pak ztratil 0,4 % a posunul se na 348,2 HUF/EUR.

Autor: Jana Steckerová