Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Úrokové sazby  |  26.07.2023 07:41:10

Americká centrální banka dnes naposledy zvedne úrokové sazby (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes je na programu jediná ale o to sledovanější událost, a to zasedání amerického Fedu. Ten podle nás i tržního konsensu zvedne pásmo sazeb o 25 bb na 5,25-5,50 %. Důvodem bude hlavně napjatý trh práce. Podle nás by však mělo jít o poslední zvýšení, když růst cen v USA zvolnil a zpomaluje také tamní ekonomika. Ta by měla v první polovině příštího roku podle naší prognózy vstoupit do recese. První snížení úrokových sazeb Fedu čekáme v Q1 24. My jsme včera zveřejnili nové Ekonomické výhledy (https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ).

Sazby Fedu vzrostou o 25bb na 5,25-5,50 %

Americká centrální banka podle nás dnes naposledy v tomto cyklu zpřísňující se měnové politiky zvýší úrokové sazby. V souladu s tržním konsensem očekáváme, že pásmo sazeb Fedu se posune o 25 bb vzhůru na 5,25-5,50 %. Důvodem pro další zvýšení sazeb, po červnové pauze, bude zejména přetrvávající napětí na americkém trhu práce. Ač riziko potřeby dalšího utažení měnové politiky Fedu tu stále je, myslíme si, že po červencovém zvýšení již sazby dále neporostou. Podobně to vidí i finanční trh. Ten téměř plně zaceňuje dnešní zvýšení, tomu zářijovému však dává pravděpodobnost pouze zhruba 20 %. Na straně cenové dynamiky došlo v uplynulých měsících v USA k významnému zmírnění, a to jak v případě výrobních, tak i spotřebitelských cen. V červnu meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 3 %, naproti tomu jádrová inflace setrvala stále vysoko (4,8 % y/y). I v jádrových cenách je ale patrný plošný ústup tlaků na růst cen, a to i ve váhově důležité položce spotřebního koše jako je nájemné. Navíc jak implikují předstihové indikátory, tak americká ekonomika postupně ztrácí na dynamice. Zatímco v Q1 23 vzrostla mezičtvrtletně anualizovaně o 2 %, pro Q2 23 odhadujeme růst o 1,7 % (předběžný odhad HDP bude zveřejněn zítra). Pro druhé letošní pololetí ale už očekáváme výraznější zpomalení a v první polovině příštího roku by ekonomika USA měla vstoupit do krátké a mělké recese, čím by se měl postupně zchladit i trh práce. První snížení sazeb Fedu v souladu s tím očekáváme v Q1 24.

Německé IFO je dalším zklamáním v řadě

Německý IFO index podnikatelské důvěry podobně jako den před tím zveřejněné PMI indikátory zklamal. Celkový index klesl z červnových 88,6 b. na 87,3 b. v červenci, zatímco byl očekáván mírnější pokles na 88,0 b. Důvěra německých podnikatelů tak byla nejnižší od loňského listopadu. K dalšímu zhoršení došlo jak u složky hodnotící současnou ekonomickou situaci, tak i z hlediska očekávání podnikatelů pro následujícího půl roku. Za odhady však zaostalo hodnocení současné situace, zatímco zhoršení na straně očekávání bylo zhruba v souladu s tržním konsensem. Celkově je červencový IFO index další v řadě pesimisticky vyhlížejících indikátorů z evropské ekonomiky, které ukazují na zpomalování její růstové dynamiky.

Slabý IFO index a naopak silná americká spotřebitelská důvěra včera hrály ve prospěch dolaru. Důvěra spotřebitelů v USA podle Conference Boardu vzrostla oproti očekávání více. Po červnových 110,1 b. v červenci dosáhla 117,0 b., zatímco konsensus činil 112,0 b. Americký dolar tak k euru během evropské seance zpevnil o přibližně 0,3 % k 1,103 USD/EUR.

Česká koruna včera po vyjádřeních z ČNB částečně korigovala předchozí ztráty. Člen bankovní rady Jan Procházka pro agenturu Bloomberg uvedl, že si osobně nedovede představit, že by centrální banka začala snižovat úrokové sazby již v tomto roce (za předpokladu, že se neobjeví nějaké zásadní a překvapivé informace o vývoji ekonomiky). Argumentem hovořícím proti letošnímu snižování sazeb je podle něj přetrvávající napětí na tuzemském trhu práce a očekávaný další růst sazeb Fedu a ECB. Před započetím snižování tuzemských úrokových sazeb si podle J. Procházky bude chtít být bankovní rada jista, že inflace jednoznačně míří ke dvouprocentnímu cíli. Riziko, že by inflace nemusela v blízké době dosáhnout inflačního cíle je podle něj větší než možnost, že by nakonec klesla pod 2 %. To jen podle nás potvrzuje, že bankovní rada raději ponechá měnovou politiku déle utaženou, než by bylo třeba. Stejně jako guvernér Michl po minulém zasedání, také J. Procházka uvedl, že na jednání v příštím týdnu se bude ČNB rozhodovat mezi pokračující stabilitou úrokových sazeb nebo jejich zvýšením. Růst sazeb ale není podle Procházky pravděpodobná varianta. Ten také uvedl, že tržní očekávání ohledně snižování sazeb ČNB jsou přehnaná. Jako přehnaná tato očekávání hodnotí rovněž viceguvernér ČNB J. Frait. Ten ale v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že debata o snižování úrokových sazeb může podle něj začít již na podzim. Poslední data podle Fraita navíc ukazují, že další zvýšení sazeb už nebude potřeba. Viceguvernér ČNB také očekává, že inflace v blízké době výrazně klesne. Vyznění včerejších komentářů z ČNB tak bylo hodně smíšené a tomu odpovídala i pouze mírná korekce finančních trhů. Na krátkých splatnostech (3 měsíce), došlo ke korekci korunových sazeb pouze o zhruba 5 bb, delší splatnosti zůstaly téměř beze změny. Finanční trh tak na konci letošního roku nadále čeká repo sazbu pod 6 %, oproti současným 7 %. Ani v případě kurzu koruny nebyla korekce nikterak silná. Oproti euru během včerejšího dne posílila tuzemská měna o přibližně 0,3 % k hladině mírně nad 24 CZK/EUR.

My jsme včera zveřejnili naši novou prognózu. V té očekáváme, že tuzemská ekonomika vykáže za celý letošní rok růst pouze o 0,1 %. V příštím roce by už ale měl její růst zrychlit na 1,8 %. Pomoci by k tomu mělo oživení spotřeby domácností podpořené obnoveným růstem reálných mezd a rozpouštěním dříve nahromaděných úspor. Růst ekonomiky ale v příštím roce pravděpodobně zbrzdí vládou ohlášená fiskální konsolidace a také fakt, že centrální banka bude podle nás držet měnovou politiku utaženou déle, než by bylo třeba. V naší nové prognóze totiž předpokládáme, že sazby ČNB zůstanou beze změny až dokonce letošního roku. O to rychlejší však podle nás bude muset být pokles tuzemských sazeb v příštím roce. Na konci 2024 tak již očekáváme repo sazbu na 4 %. K rychlému uvolňování měnové politiky pomůže svižný ústup inflace. Tu letos čekáme v průměru na 11 %, zatímco pro příští rok predikujeme její strmý pokles na průměrných 1,3 %. Přispět by k tomu mělo zejména dlouho očekávané zlevnění spotřebitelských cen energií. Nové vydání Ekonomických výhledů je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.

Autor: Martin Gürtler

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Úrokové sazby:

Et 12:11  Hypotéky se trochu zklidnily Research (Česká spořitelna)
Út 15:53  Euro i celý region slabší (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688