Ruský plyn Ukrajinou opět poteče, prognózuje americká Citigroup

Zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu do EU bude mít neblahý dopad na životní prostředí v zemích, jako je Indie nebo Bangladéš, které budou muset pálit více uhlí. Citigroup, třetí největší americká banka, očekává, že se ruský plyn Ukrajinou opět rozproudí, protože to prostě bude ekonomicky nejsmysluplnější (viz níže), i z hlediska českých domácností a firem. A, jak vidno, i environmentálně.



Po zastavení dodávek ruského plynu je Evropa ještě více odkázána na dodávky zkapalněného plynu například z USA. Jenže o ty s ní soupeří Asie, hlavně země jako Japonsko nebo Jižní Korea. V rámci tohoto soupeření, které hraje do karet Spojeným státům, Kataru a dalším, dojde – už dochází – na šponování ceny.

Evropa se nyní, po ukončení ukrajinského tranzitu, bude totiž s Asií muset přetahovat s ještě větší vervou než dosud o zkapalněný plyn, dodávaný námořní cestou, jehož světová nabídka byla už v uplynulé době notně omezená. Graf Bloombergu níže zachycuje růst burzovní ceny plynu v EU a v Asii, konkrétně v Japonsku a Koreji, k němuž dochází v posledním takřka roce. A který může být letos ještě znatelnější, právě kvůli přetahované EU a Asie.



Právě teď jsou vzácně ceny plynu v EU (modrá křivka) vyšší než ty asijské (bílá), což odráží právě výpadek dodávek ruského plynu tranzitem přes Ukrajinu. Asie zřejmě toto své zaostávání dorovná. Bude muset. Což ovšem bude představovat jen další díl seriálu šponování ceny, které nakonec pocítí na svých účtech i české domácnosti a firmy, jimž od roku 2026 citelněji stoupne nejen komoditní, tedy neregulovaná, leč také regulovaná složka ceny plynu a elektřiny (její nárůst letos Energetický regulační úřad kvůli sněmovním volbám potlačil, což se vykompenzuje už od příštího roku).

Vskutku. Nelze vyloučit citelnější růst burzovní ceny plynu v EU, na nizozemské burze, která je určující právě i pro Česko, protože zkrátka Evropa bude muset přeplatit Asii, aby nezůstala bez plynu. Či aby měla přes léto čím doplňovat zásobníky na další zimu.

Špatnou zprávou je v tomto ohledu také předsevzetí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž se v novoročním projevu zavázal k dosažení pětiprocentního ekonomického vzestupu čínské ekonomiky. Číně v tomto růstu pomůže levný ruský plyn, který v rostoucí míře odebírá potrubně z Ruska.

Vyšší výkon čínské ekonomiky přispěje k růstu ekonomické aktivity v blízkých zemích, s nimiž je obchodně a ekonomicky silně provázaná, jako je právě Japonsko či Jižní Korea. Následná vyšší ekonomická aktivita v Japonsku či Koreji podnítí jejich poptávku po plynu, takže Evropa bude muset zaplatit o to více, aby tyto asijské ekonomiky přeplatila.

Chudší asijská hospodářství, jako jsou zmíněná Indie či Bangladéš, ostrouhají. Zkapalněný plyn na ně už nezbyde. Nebo alespoň ne za ceny, které by si mohly dovolit. Vrátí se tedy ke spalování uhlí.