Čínské restrikce srazily kryptoměnový trh na kolena. Ten se však rychle vzpamatoval

Není to tak dlouho, co kryptoměnový trh prožil menší otřes po tweetu Elona Muska. Když to již vypadalo na zklidnění situace, dostal trh s kryptoměnami další ránu. Tentokrát se o rozruch postaral stát, který poskytuje největší zázemí pro těžařské farmy. Tím státem není nikdo jiný, než nejlidnatější stát celé planety – Čína. Čínské úřady zveřejnily prohlášení, ve kterém zakázaly finančním institucím a platebním společnostem provádět jakékoliv transakce, které by souvisely s kryptoměnami. Je to zatím poslední pokus, kterým se Čína snaží omezit neustále se rozrůstající trh s digitální měnou.

zdroj: CoinBank

Nejedná se však o první takový pokus, i když tento se zdá být zatím nejrazantnější. Již v roce 2017 zakázala provoz kryptoměnových burz, který v tom roce pokrýval až 90 % celosvětových transakcí. V roce 2019 pak Čínská lidová banka začala blokovat přístup ke všem kryptoměným burzám. Cílem tohoto kroku bylo omezit co nejvíce, nejlépe pak všechny transakce mezi kryptoměnami, devizi jiných států a čínskou měnou jüan. Tyto kroky se však do obchodování s kryptoměnami takřka nepromítly. Poslední krok Čínské lidové republiky však již krátkodobější efekt přinesl. Přesto, že zásah stál životaschopnost více než 80 platforem, které nabízely obchodování s virtuální měnou, jiné platformy se s omezeními vypořádaly tím, že se přestěhovaly do zámoří, čímž se dostaly mimo dosah čínského regulátora (Reuters).

Aktuální omezení však mohou dopadnout na samotné těžaře. O další stupeň se jím ztížila směna vytěžené kryptoměny. Nejčastěji transakce probíhají přes online platební brány typu Alipay a WeChat Pay. Zákaz se dotkne spíše menších těžařů, kteří pronajímají svůj výpočetní výkon větším maloobchodníkům. Specializované společnosti, které zakládají těžařské farmy se i s tímto novým nařízením nejspíš zdárně vypořádají. Už jen proto, že držba virtuální měny omezena není. V nejzazším případě se tak může stát, že vytěžená kryptoměna bude převážena na přátelštější trhy, na kterých pak bude směnena. Zatím však ještě existují nástroje, jak nadále provádět transakce s kryptoměnami.

Přesto jsme však od úterý byli svědky hromadného výprodeje kryptoměn. Není se co divit. Drobní střadatelé se snažili zachránit alespoň část svých zisků tím, že např. bitcoin prodávali. Není to nic neobvyklého a s obdobným obchodním chováním se můžeme setkat také na akciových trzích. Své by o tom mohly vyprávět i dnešní největší společnosti typu Apple nebo Facebook, které v minulosti také zažily prudký pokles svých akcií.

Výprodej naštěstí neměl dlouhého trvání a zastavil se kolem hodnoty 35 tis. dolarů za bitcoin. V průběhu čtvrtka pak začal své ztráty z předchozích dní alespoň částečně umazávat. A nebyl jediný, příznivý trend je patrný u většiny virtuálních měn (CoinBank Trader). Nízká cena nalákala investory k nákupu kryptoměn a prokázala se tak alespoň částečně odolnost vůči politickému tlaku. Lze se i domnívat, že kryptoměny budou pozvolna umazávat ztráty, které za posledních sedm dní utrpěly. Nezřídka se jednalo o propad takřka až o 50 %.

zdroj: CoinBank Trader

Je však krok Číny překvapivý? Již několik měsíců se v odborných kruzích zmiňoval zásah tamní centrální autority do fungování kryptoměnového trhu. Tento krok nastal v úterý. Za povšimnutí také stojí skutečnost, že k zásahu došlo opět po dvou letech. Honkongská asociace pro bitcoiny to nazývá býčím cyklem. Již teď tedy můžeme očekávat, s čím Čína přijde za 2 roky.

V blízké budoucnosti lze stále předpokládat, že Čínská lidová republika bude hrát významnější roli na poli těžařských farem. Burzy kryptoměn si najdou nové místo na trhu stejně, jako se to stalo již v roce 2019. Zřejmě se opět potvrdí vizionářství Elona Muska a těžařské farmy se postupně budou stěhovat za obnovitelnými zdroji. Velký potenciál bude nabízet Africký kontinent a možnost využití solární energie.