Zdražující byty i zelenina ženou Čechy do zahrádkářských kolonií. Ceny zahrádkářských chatek proto dramaticky rostou, některé stojí bez pozemku i milion korun

Ceny chatek umístěných v zahrádkářských koloniích v ČR v poslední době dramaticky rostou. Stejně tak jejich roční podnájemné. Například v pražské kolonii Na Balkáně je aktuálně v nabídce zahrádkářská chata za takřka milion korun. Ještě před několika málo lety by přitom její cena byla násobně nižší. A zatímco podnájemné před deseti lety běžně činilo dva tisíce korun ročně, dnes představuje i více než dvakrát tolik, až pět tisíc korun.  

Důvodem je obecné zdražování nemovitostí, zejména těch ve městech, ale také venkovských chat a chalup. Svoji roli hraje také zdražování zeleniny a ovoce v posledních letech.  

Třeba před necelými deseti lety se podle archivovaných inzerátů prodávaly zahrádkářské chatky či kůlny běžně řádově jen za desetitisíce – a ještě to lidem přišlo drahé. „Původní nájemkyně nám zahrádku přenechala za deset tisíc. Šlo o starší paní a docela cenu navyšovala, až se takto vyšplhala,“ povzdechla si před devíti lety v dobovém tisku jedna z nových nájemkyň. Dnes by takovou cenu brala všema deseti. A nejen ona. 

Řeč je pochopitelně o těch zahrádkářských chatkách, které nový majitel získává v rámci podnájmu pozemku celé zahrádky. Takové řešení je v současnosti většinové. Podnájemce tedy od předchozího majitele získává vlastní chatku, kůlnu či jen přístřešek na nářadí, avšak pozemek zůstává v majetku někoho jiného. Často jde o obce, na jejichž území daná kolonie stojí. Obce zahrádky mnohdy pronajímají zahrádkářským koloniím, které pak teprve je v rámci podnájmu poskytují jednotlivým podnájemcům. Mnohdy se také musí podnájemník stát členem dané zahrádkářské kolonie, tedy právně zapsaného spolku (před rokem 2014 občanského sdružení), jinak nemá na chatku nárok.  

Obce často upřednostňují pronájem zapsanému spolku zahrádkářů před prodejem pozemků jednotlivým zahrádkářům, neboť kalkulují s možnou změnou územního plánu. V jejím důsledku by na daném pozemku mohli stavět třeba developeři, přičemž je pochopitelně snazší uvolnit jim pozemek pro výstavbu, jestliže je stále v majetku obce. Jedno z rizik podnájmu zahrádkářské chatky tak spočívá právě i v tom, že se zánikem nájemního vztahu mezi kolonií a obcí automaticky bez náhrady zaniká podnájemní vztah mezi kolonií a podnájemníkem.

Ceny zahrádkářských chatek citelně rostou i v posledním roce, v době pandemie. Během ní překvapivě značně rostou ceny bytů a domů, ale také běžných chat a chalup. Pro řadu lidí je proto už nedostupný nejen vlastní byt, ale dokonce i chalupa (cena chalupy nyní může činit třeba i několik milionů korun). Podnájem chatky v zahrádkářské kolonii pro ně zůstává poslední možností, jak pobýt trvaleji v zeleni alespoň s jakous takous střechou nad hlavou. 

Do kolonií se stále častěji uchylují například i rodiny s dětmi, které ani nezahradničí, jenom si užívají relaxu v zeleni, třeba při grilování – aby se večer vrátily do svého městského bytu v dojezdové vzdálenosti, často ovšem stísněného. Kvůli nedostatečné výstavbě a souvisejícímu mnohaletému růstu cen nemovitostí řada mladých rodin prostě na jiný než stísněný byt bez balkonu a zcela mimo zeleň nemá peníze. Bere pak s povděkem alespoň chatku v zahrádkářské kolonii, byť ještě před pár lety by se její cena zdála naprosto předražená.   

Dalším důvodem prudkého zdražování zahrádkářských chatek a příslušných podnájmů jsou poslední dobou výkyvy v cenách zeleniny a ovoce. K citelnému zdražování ovoce i zeleniny v uplynulých letech docházelo v důsledku katastrofálního sucha roku 2018 nebo v důsledku loňské jarní fáze koronavirové pandemie. Čím dražší ovoce či zelenina v obchodech jsou, tím spíše se lidem vyplácí dát více na vlastní zahrádku – a vypěstovat si ovoce a zeleninu svým vlastním úsilím, které je navíc v řadě případů vlastně spíše oblíbeným koníčkem. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank