Bankovní rada ČNB rozhodla o stabilitě úrokových sazeb opět jednomyslně

Bankovní rada ČNB rozhodla o stabilitě úrokových sazeb na svém dnešním zasedání opět jednomyslně, tedy s poměrem hlasů 7:0. Preferenci stabilních úrokových sazeb na únorovém zasedání vyjádřilo v uplynulých týdnech několik členů bankovní rady včetně guvernéra Rusnoka, prozatímní stabilita úrokových sazeb také koresponduje s vyzněním čerstvě zveřejněné prognózy z dílny centrální banky. Nová prognóza ČNB ovšem i nadále vykresluje první zvýšení úrokových sazeb již v průběhu letošního jara, tedy ve druhém čtvrtletí s tím, že by repo sazba mohla letos vzrůst ze své aktuální hladiny 0,25 % na úroveň 1,00 %.

Jde o velmi obdobný vzkaz, jaký dávala předchozí prognóza ČNB z loňského listopadu. Prognóza úrokové sazby PRIBOR je pro druhé pololetí letošního roku v čerstvé prognóze dokonce o něco vyšší, než co předpokládala prognóza ČNB z loňského listopadu.

Z dnešní tiskové konference, na níž byly základní parametry prognózy zveřejněny, je ale zřejmé, že bankovní rada vnímá rizika jako celkem jednoznačně vychýlená ve směru pozdějšího zvýšení úrokových sazeb, než co prognóza vykresluje.

Podobný názor, jenž očekává pozvolnější růst úrokových sazeb, zatím převažuje i na finančním trhu.

Nejistoty spojené s délkou trvání omezení souvisejících s pandemií vedou spolu se silnější korunou k názoru, že ČNB začne zvyšovat své úroky až v závěrečných měsících letošního roku a že výraznější růst sazeb přijde až v roce 2022.

Výhled kurzu koruny

Zajímavý je ale výhled kurzu koruny: zde ČNB očekává další posílení, v závěru letošního roku pod úroveň 25,50 za euro, posílení pod úroveň 25,00 za euro by pak mělo následovat v průběhu jarních měsíců roku 2022.

Takový názor je blízký našim vlastním předpokladům: pokud se naplní scénář oživení hospodářského růstu jak v české ekonomice, tak ve světě, tak by koruna měla reagovat posílením.

Na rozdíl od vyznění základního scénáře prognózy ČNB ale vnímám kombinaci silnější koruny a přetrvávajících nejistot na straně pandemie coby kombinaci hovořící pro mírnější inflační tlaky v české ekonomice, a tedy i pro delší setrvání úrokových sazeb na jejich stávajících úrovních.

Osobně bych si dovedl představit jedno zvýšení úrokových sazeb v letošním závěrečném čtvrtletí, po němž by následoval další růst úroků v roce 2022. Stejně dobře je ale možné, že kombinace silnější koruny a mírnějších inflačních tlaků povede bankovní radu k tomu, že zahájení cyklu zvyšování úroků odloží až na rok 2022.

Samotná prognóza ČNB každopádně překvapila tím, že i nadále pro letošní rok předpokládá trojí zvýšení úrokových sazeb, z vyjádření bankovní rady je ale zároveň zřejmé, že bankovní rada vnímá rizika spojená s pandemií jako výrazná, což může vést k potřebě držet měnové podmínky v tuzemské ekonomice uvolněné po delší dobu, než co vykresluje čerstvá prognóza

Zároveň je pravda, že například HDP si vedl v závěru loňského roku lépe, než předpokládala čerstvě zveřejněná prognóza ČNB, která ještě nestihla reflektovat příznivá data o HDP zveřejněná v závěru ledna.

Je zcela namístě říci, že výhled ekonomiky je zatížen řadou nejistot, osobně naprosto rozumím názoru bankovní rady, že situace v ekonomice pravděpodobně povede k potřebě pozdějšího zvýšení úrokových sazeb, než co nyní naznačuje prognóza z dílny centrální banky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.