Bankovní rada na svém listopadovém zasedání ponechala úrokové sazby opět beze změny
Tentokrát ale nelze konstatovat, že šlo o rozhodnutí, jež by
bylo plně v souladu s očekáváním finančního trhu.
Očekávání tržních analytiků byla téměř rovnoměrně rozdělena mezi
scénářem stability sazeb a jejich mírného snížení, nepatrně nicméně převažovalo
očekávání, že ČNB úroky sníží o čtvrt procentního bodu.
Pro snížení úroků hovořila data z české ekonomiky
v podobě klesající inflace, slabého výkonu HDP a v porovnání
s prognózou ČNB také slabšího růstu mezd.
Koruna je sice oproti srpnové prognóze ČNB ve stávajícím
čtvrtletí zatím o více než 1 procento slabší, tržní úrokové sazby jsou ale
naopak oproti prognóze centrální banky vyšší a na prostor pro snížení úroků
tedy poukazoval i vývoj měnových podmínek v české ekonomice.
Bankovní rada zachovala k otázce změn úrokových sazeb velmi
opatrný přístup a je otázkou, zda ve svých komentářích alespoň otevře dveře pro
snížení úroků na příštím zasedání v prosinci.
Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni 7,00 % sice pro
finanční trh nepředstavuje zásadní překvapení, nepatrně ale převažovalo
očekávání, že ČNB sazby mírně sníží, o čtvrt procentního bodu.
Na možnost snížení úrokových sazeb poukazovaly v uplynulých
týdnech komentáře několika členů bankovní rady, nejistota však byla výrazná.
Předpokládám, že rozhodnutí bankovní rady nebylo jednomyslné,
tedy že vedle většinové podpory stability úroků se vytvořil také tábor, jenž se
vyslovil pro zahájení pozvolného snižování úrokových sazeb.
Pro snížení úrokových sazeb hovořila data z české
ekonomiky: nejen klesající inflace, ale také slabý výkon HDP a oproti očekávání
ČNB také slabší růst mezd.
Při argumentaci proti možnému snížení úroků bylo zmiňováno
oslabování koruny pozorované v uplynulých měsících, neboť slabší koruna
sama o sobě změkčuje měnové podmínky v české ekonomice.
Úroková složka měnových podmínek však byla přísnější v tom
smyslu, že úrokové sazby PRIBOR jsou na vyšší úrovni, než s jakou
pracovala srpnová prognóza z dílny ČNB.
Celkový vývoj měnových podmínek, tedy souhrnný dopad vývoje
kurzu koruny a tržních úrokových sazeb, též poukazoval na prostor pro snížení
úroků ČNB.
Vedle slabší koruny mohla být brzdou v úvahách o snížení
úroků také skutečnost, že meziroční inflace v říjnu přechodně vzroste pod
vlivem efektu nízké srovnávací základny, neboť loni v říjnu vešel v platnost
přechodný úsporný tarif pro ceny elektřiny, zavedený vládou.
Říjnový nárůst meziroční inflace bude ovšem jednorázovou
záležitostí: ve zbytku letošního roku opět klesne a výrazný pokles meziroční
inflace pak bude následovat v lednu 2024.
Jinými slovy: jednorázový a předem známý výkyv v inflaci by
neměl představovat zásadní argument proti změně úrokových sazeb ČNB, když
samotná změna úrokových sazeb se na ekonomice plně projeví až s odstupem
několika kalendářních čtvrtletí.
Srpnová prognóza z dílny ČNB předpokládala, že inflace
v roce 2024 klesne do oblasti dvouprocentního cíle.
Pokud se měnová politika drží vpředhledícího přístupu, tak je
při takové prognóze inflace stále těžší obhajovat další odkládání procesu
pozvolného snižování úroků ze stávajících 7 %.
Nejistoty ohledně vývoje domácí i světové ekonomiky a
souvisejících inflačních tlaků tu samozřejmě jsou, tyto nejistoty však
v určité míře přetrvávají prakticky pořád a jsou v zásadě trvalou
součástí měnově-politického rozhodování všude na světě.
Zajímavá bude odpolední tisková konference bankovní rady:
dozvíme se nejen skóre dnešního hlasování o nastavení úrokových sazeb, navíc
bude prezentována čerstvá inflační prognóza z dílny ČNB.
Zajímavé bude, jak se bankovní rada vyjádří k možnosti
zahájení snižování úroků již na příštím měnově-politickém zasedání, jež se
odehraje těsně před vánočními svátky.
Sdílím názor, že data z ekonomiky poskytovala dostatek
argumentů pro snížení úroků již na dnešním zasedání.
Jako pravděpodobné vnímám, že bankovní rada začne snižovat
úrokové sazby na předvánočním zasedání v prosinci.
Snižování úroků bude následně pokračovat v příštím roce.
Radomír Jáč
Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.
Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.
nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.
Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
11.10.2024 Buďte v zisku. Využívejte řízení…
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ztracené dekády. Jak ustát nevyhnutelné výkyvy a vyjít z nich silnější
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Richard Bechník, Swiss Life Select
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Iva Grácová, Bezvafinance
Finanční gramotnost v digitální éře: Na co si dát pozor při používání online bankovnictví?
Lukáš Raška, Portu
Nejdéle se vydělává na nový byt v Praze. Potřeba je 14,4 ročních platů