Vakcína proti onemocnění
covid-19 se stane hlavní hnací silou globálního
růstu v druhé polovině
roku 2021. Nicméně občasný ekonomický protivítr a kompletní ozdravení
ekonomiky, se kterým se počítá až v
roce 2022, budou příčinnou vzniku přechodových rizik. Jízda jako na horské dráze, která následovala po prudkém oživení ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí minulého
roku, pokračovala i na přelomu
roku 2020/2021.
Rostoucí počty nově zaznamenaných případů
nákazy a další série národních lockdownů vedly ke konci posledního kvartálu
roku 2020 k poklesu globální ekonomické aktivity. Ta v posledním čtvrtletí zpomalila na + 0,1 % q/q oproti + 7,3 % q/q ze třetího čtvrtletí loňského
roku. Dvě vlny ekonomických propadů v
Evropě společně s citelným zpomalením trhu ve
Spojených státech jsou předpokladem markantního propadu těsně před zlepšením celé situace. Aktuální pokrok ve vývoji
vakcíny vedl analytiky Euler Hermes ke korekci
prognózy růstu globální
ekonomiky pro
rok 2021 na + 4,6 % (+0,2
procentního bodu) a na +3, 8 % pro
rok 2022. Důkladným prověřením ekonomické
reality se potom může
stát rok 2023, kdy lze výhledově předpokládat, že se jednotlivé
státy budou pomalu navracet
k potenciálnímu růstu a ukáže se, které společnosti dokázaly v krizi zachytit příležitost a využít ji ve svůj prospěch.
Navzdory určitým obtížím v zásobovacím řetězci spojených s produkcí a distribucí
vakcíny se zdá, že riziko omezené výrobní kapacity
očkovací látky je, alespoň co týče vyspělých ekonomik, poměrně nízké. Řada
států již objednala dostatečné množství
vakcín, které bude stačit k vytvoření tzv. kolektivní imunity.
Poněkud problematická může být také poptávka po
vakcinaci (tzv. vakcinační skepticismus), která se liší v závislosti na stupni všeobecné akceptace
očkování v jednotlivých zemích. To, jak se
státy vypořádají s divergentními postoji k
vakcinaci ve své populaci, bude hrát klíčovou roli při dosahování kolektivní imunity. Poptávku po
vakcíně totiž determinuje ochota
obyvatelstva nechat se oočkovat.
Očekává se, že v polovině
roku 2021 bude
vakcinace zranitelného segmentu populace (20 – 40 % z celkového
počtu obyvatel) v rozvinutých zemích (i na velkých rozvojových trzích) kompletní. Výrazně se tak uleví přetíženým
zdravotním systémům a dojde ke značnému rozvolňování restrikcí spojených s onemocněním
covid-19. Druhá polovina letošního
roku se tedy ponese v duchu výrazného
růstu, nicméně od druhého čtvrtletí se začne projevovat tzv. efekt nízké základny (značný pokles
HDP z
roku 2020). Ekonomie
vakcíny je synonymem
důvěry v restart
ekonomiky služeb,
kompenzaci (návratu na předkrizovou úroveň již dosáhl
obchod se zbožím,
služby a turismus by měly následovat v
roce 2022), útratu preventivních a okolnostmi vynucených úspor a znovuobnovení korporátních
investic.
Protipandemická opatření pod drobnohledem Správný odhad, kdy šlápnout na brzdu a kdy rozvolňovat, bude v následujícím období zcela zásadní. Očekává se, že autoři protiepidemických
opatření budou významně podporovat
vítr v plachtách ekonomického růstu. Z hlediska fiskální politiky v Evropě je pravděpodobné, že systém podpůrných vládních opatření bude pokračovat i po roce 2021, i když mnohem cílenějším a úspornějším způsobem (krátkodobá pracovní schémata, státem garantované půjčky a podpora jednotlivých odvětví). Vedle toho budou centrální banky nadále vystupovat jako nákupčí poslední instance (buyers-of-last-resort) pro soukromý i veřejný sektor, aby zajistily příznivé refinanční sazby, přičemž Federální rezervní systém a Evropská centrální banka budou udržovat rekordně nízké úrokové sazby, odůvodněné relativně stabilní inflací, až do druhé poloviny roku 2023.
Mgr. Ilona Koulová, Talk PR