01.12.2020 Spotřeba potravin byla nejvyšší od vzniku Česka
1. prosince 2020
Celková spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, dosáhla v roce 2019 hodnoty 796,5 kg na obyvatele. Jde o vůbec nejvyšší spotřebu od roku 1993, meziroční nárůst byl 6,9 kg. Soběstační jsme dlouhodobě ve výrobě obilovin, mléka, hovězího masa, cukru a piva.
Od roku 1993 došlo k navýšení celkové spotřeby potravin na obyvatele a rok o 65,5 kg na 796,5 kg. „Spotřeba je počítána bilanční metodou na základě znalostí o tuzemské výrobě včetně samozásobení, zásobách, pohybu zemědělských komodit i potravinářských výrobků přes hranice. Kalkulované množství zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V roce 2019 se meziročně zvýšila spotřeba potravin na obyvatele u většiny sledovaných skupin potravin. U obilovin v hodnotě mouky o 0,3 kg (+0,2 %), masa celkem v hodnotě na kosti o 0,8 kg (+1,0 %), mléka a mléčných výrobků (bez másla) o 3,2 kg (+1,3 %), tuků a olejů o 0,2 kg (+0,8 %), ovoce v hodnotě čerstvého o 0,4 kg (+0,4 %), brambor o 1,8 kg (+2,7 %) a cukru o 0,2 kg (+0,4 %). Nepatrně se snížila spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé o 0,1 kg (-0,1 %) a luštěnin o 0,1 (-1,8 %). „Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kg, dále u drůbežího masa 29,0 kg, sýrů 13,8 kg, ostatních mléčných výrobků 35,2 kg a jižního ovoce 37,5 kg,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Pokles spotřeby je naopak patrný v posledních několika letech u chleba, králičího masa, konzumního mléka a soli. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 4,7 litru (-1,8 %), naopak alkoholických nápojů se vypilo o 0,9 litru více (+0,5 %).
Potravinová soběstačnost vyjádřená podílem výroby a spotřeby na obyvatele se u většiny komodit snižuje. V porovnání s rokem 1993 poklesla u vepřového masa o 61 procentních bodů (p.b.) na 43 %, u drůbežího masa o 32 p.b. na 63 %, sýrů a tvarohu o 35 p.b. na 88 %, másla o 86 p.b. na 66 %, vajec o 10 p.b. na 85 %. Z rostlinných výrobků došlo od roku 1993 k výraznému poklesu soběstačnosti u většiny druhů ovoce mírného pásma i zeleniny. Například u jablek se snížila o 33 procentního bodu na 75 %, u cibule o 41 p.b. na 43 %, mrkve o 41 p.b. na 48 %, rajčat o 35 p.b. na 19 %, zelí o 32 p.b. na 52 %. U brambor byla v roce 1993 sklizeň na obyvatele 232,0 kg, přitom spotřeba činila jen 84,0 kg na obyvatele a rok. Naproti tomu loni byla sklizeň pouze 58,4 kg a spotřeba 69,5 kg. Soběstačnost v produkci piva vzrostla ze 109 % v roce 1993 na 122 % v roce 2019.
Záporné saldo pohybu agrárního zboží přes hranice bylo v roce 2019 rekordní ve výši 47,5 mld. Kč, meziročně se prohloubilo o 13,9 %.
Více informací naleznete v aktuální publikaci ČSÚ Spotřeba potravin 2019.
Kontakt
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Přílohy
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz