Po silném oživení HDP na konci roku znovu klesne (Komentář)
Dnes zveřejněný zpřesněný odhad ČSÚ o vývoji tuzemského HDP
přinesl významnější revizi předběžných čísel z konce října.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 6,9
%, což je o 0,7 p.b. více než původně statistický úřad odhadoval. Její
meziroční pokles se tak zmírnil z -10,9 % ve druhém čtvrtletí na -5,0 %.
Rychlému oživení ekonomické aktivity pomohla zejména obnovená chuť
domácností spotřebovávat, která pramenila ze stále relativně příznivé situace
na trhu práce. Nezaměstnanost totiž v uplynulých měsících vzrostla jen
mírně a v listopadu se podle MPSV pohybovala poblíž 3,7 %. Současná
situace se prozatím ve větší míře nepodepsala ani na příjmech domácností.
Růst průměrné mzdy sice v druhém čtvrtletí zpomalil na 0,5 % meziročně,
třetí čtvrtletí však již podle našeho odhadu přineslo opětovný nárůst mzdové
dynamiky na 2,1 %. To zdali tomu tak skutečně bylo se dozvíme v pátek, kdy
ČSÚ data za třetí čtvrtletí zveřejní.
V průběhu třetího čtvrtletí se významně zvýšila také poptávka
ze zahraničí, když k rozvolnění protiepidemických opatření přistoupily
během léta i ostatní státy. To dokazují hodnoty průmyslové produkce, která
vzrostla nad očekávání rychle. Po otevření hranic a obnovení zahraničního
obchodu pomohl tuzemským exportérům také slabší kurz koruny. Investiční
aktivita na druhou stranu zůstala i nadále utlumená, a to v důsledku
přetrvávající nejistoty ohledně dalšího vývoje.
To, čeho se všichni obávali, se na podzim stalo skutečností a
koronavirus se začal znovu šířit. Jeho druhá vlna navíc udeřila
nebývalou silou a opětovné zavedení restriktivních opatření tudíž na sebe
nenechalo dlouho čekat. Stejně jako na jaře tak byla uzavřena velká část
maloobchodu a služeb. Ztráty v těchto odvětvích budou opět značné a ještě
umocněné tím, že do druhé vlny pandemie vstupovaly podniky z výrazně horší
pozice. Nadějí je čtvrteční otevření provozoven, které i díky
předvánočnímu období může pomoci alespoň částečně předchozí pokles tržeb
zmírnit. Otázkou však je, zdali se spotřebitelé do kamenných prodejen rychle
vrátí, či zdali budou i nadále z důvodu přetrvávajících obav z nákazy
převažovat prodeje přes internet.
Zásadním rozdílem oproti jaru je však to, že k dobrovolnému
uzavření svých továren nepřistoupili výrobci v průmyslu. A
jak ukazují předstihové indikátory, tak průmyslu se i přes probíhající druhou
vlnu pandemie daří stále zvyšovat produkci. Významně tomu pomáhá to, že ve
srovnání s jarními měsíci nedošlo k narušení mezinárodních dodavatelských
řetězců, když průmyslové podniky zůstaly v provozu také v okolních
státech.
Ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí tak pravděpodobně zaznamená další mezičtvrtletní pokles, který by však zásluhou zmíněného průmyslu neměl být tak hluboký jako na jaře. V meziročním vyjádření by se podle naší prognózy měl pokles ekonomiky prohloubit zpět k 10 %. Za celý letošní rok pak podle nás tuzemské HDP klesne o 7,6 %, v příštím roce by už mělo mírně růst o 3 %. Oživení ekonomiky zpět na předkrizovou úroveň roku 2019 bude vlivem druhé vlny trvat delší dobu a podle naší prognózy by k němu mělo dojít až na začátku roku 2023.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz