Evropský datový kalendář je dnes prázdný, nicméně oči trhu se přesto na starý kontinent upírat budou. Prostřednictvím videokonference dojde k jednání lídrů sedmadvacítky a na programu je debata o podpůrném ekonomickém balíčku. Na jeho navrhovanou podobu před několika měsíci trh reagoval velice pozitivně, když bezprostředně po jejím oznámení narostly
evropské akcie a posílily i měny včetně
české koruny. Nyní se navrací nervozita, když těsně před definitivním schválením pohrozilo
Maďarsko i
Polsko vetováním celého programu v případě, že finanční pomoc zůstane vázána na dodržování evropských pravidel právního
státu. Podobné formulace jsou přitom předmětem rozepří mezi
EU a těmito
státy již delší dobu. Nekompromisní prohlášení nyní znějí z obou
stran, když na
maďarsko-
polské ultimátum odpověděli někteří evropští představitelé výhrůžkou, že by se mohli pokusit tyto země ze záchranného programu jednoduše vyřadit. Takové vyústění by ovšem šlo stěží považovat za úspěch, neboť by jednak s největší pravděpodobností zkomplikovalo celý proces implementace programu, jehož velkou výhodou dosud bylo právě rychlé spuštění, a navíc by mohl do budoucna vyslat nepříjemný signál o nedostatku jednoty a akceschopnosti Unie. Trh tak bude doufat v jediné – nalezení kompromisu. A aby dramatu nebylo málo, hrozí, že aktuální rozpočtový konflikt uvnitř sedmadvacítky neumožní projednání další kriticky důležité agendy, tedy nekonečného
brexitu. K němu přitom nevyhnutelně dojde s koncem letošního
roku a dosud není zřejmé, za jakých podmínek.
Ze Spojených států dnes v odpoledních hodinách našeho času dorazí pravidelná týdenní informace o stavu tamního trhu práce. Počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti tam klesá jen velice pozvolně a trh tak počítá i nadále s přibližně 700 tisíci novými žádostmi. Ještě před pandemií bylo za normál přitom považováno zhruba 200 tisíc. O něco příznivější trend vykazuje počet žádostí pokračujících, které vytrvale klesají. Očekávané číslo, tedy 6,4 milionu, je ovšem taktéž na americké poměry spíše astronomické – ještě letos na jaře jich bylo „jen“ zhruba 1,7 milionu.
Průzkum podnikatelského prostředí z dílny Philadelphského Fedu by podle odhadů měl za měsíc listopad vykázat citelný pokles z předchozích 32,3 až na 23 bodů. Ačkoliv tak zřejmě nebude zopakován fantastický říjnový výsledek, v němž se dařilo hlavně růstu nových zakázek, index by se měl udržet bezpečně v pásmu expanze.
Konečný údaj o říjnovém růstu evropských
spotřebitelských cen potvrdil předchozí odhad, který činil 0,2 % meziměsíčně, což odpovídá -0,3 % meziročně.
Jádrová složka inflace pak oproti loňsku narostla o 0,2 %. Na meziročním
růstu cen se největší měrou podílely
potraviny,
alkohol a
tabák, které vykázaly
zdražení o 2 %, opačným směrem pak působily
energie, které jsou k mání v průměru o 8,2 % levněji.
Dnešní makroekonomické ukazatele:
Čas |
Země |
Událost |
RB/RBI |
Trh |
Předchozí |
14:30 |
USA |
Nové žádosti o podp. v nezam. (listopad, v tis.) |
- |
700 |
709 |
14:30 |
USA |
Philadelphia Fed Index (listopad, v b.) |
- |
23 |
32,3 |
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.