Razantní
opatření proti pandemii v Česku v prvním pololetí vedla k výraznému nárůstu
nezaměstnanosti, meziročně o více než čtvrtinu (z 1,9 % na 2,4 %), v srpnu dále vystoupala na 2,8 %.
Predikce očekávají do konce
roku růst na téměř dvojnásobek oproti loňsku (ze 2 % v
roce 2019 na letos odhadovaných 3,8 %). Jedná se v porovnání s průměrem
EU, ale například i se
Slovenskem, kde se
míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 % ve druhém čtvrtletí
roku 2019 na 6,6 % ve druhém čtvrtletí
roku 2020, o rychlejší relativní
růst. Naopak dopad na pokles
HDP v Česku byl relativně mírný - s poklesem o 3,3 % v prvním čtvrtletí, respektive o 8,7 % ve čtvrtletí druhém (mezičtvrtletně).
Slovensko pak kleslo o 5,2 %, resp. 8,3 %. Obě středoevropské
ekonomiky tak vyšly z první vlny pandemie v tomto ohledu méně poškozeny než většina
států EU, kde průměrný pokles ve druhém čtvrtletí činil 11,4 %. Vyplývá to z analýzy, kterou v říjnu realizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) spolu s mezinárodní investiční společností Goldenburg Group.
„Mírnější pokles produktu Česka jde z části na vrub podpoře
ekonomice, včetně
opatření v oblasti
daní a
odvodů.
Slovensko tak benevolentní nebylo. Tomu však bude odpovídat i vyšší
nárůst zadlužení v Česku,“ komentoval
výsledky analýzy Matěj Homola, výkonný ředitel Goldenburg Group Ltd. a dodal: „Relativní ‚zbohatnutí‘ Česka i
Slovenska vůči průměru
EU v prvním pololetí zřejmě do konce
roku vezme za své. Aktuální druhá vlna totiž dále silně zhorší
data HDP,
nezaměstnanosti i zadlužení obou zemí.“
„Ekonomickým vítězem pandemické
krize bude ten, kdo udrží v obrátkách
spotřebu domácností. Klíčem k tomu nemusí být ani tak zasypání republiky penězi, ale spíše přesvědčit domácnosti i
firmy transparentně nastavenými, předvídatelnými opatřeními o tom, že světlo na konci tunelu vidíme, i když je třeba relativně daleko. Pokud lidé uvěří, že přijdou zlé
časy, přestanou utrácet, začnou
spořit a ty zlé
časy – měřeno statistickým porovnáním
růstu HDP – skutečně přijdou,“ řekl analytik CETA Michal Hejl.