Pokles poptávky se odráží v nižší dynamice spotřebitelských cen (Ranní zpráva z finančního trhu)

Výrazný pokles ekonomické aktivity, kterého jsme byli svědky především v průběhu druhého čtvrtletí, se stále více promítá v nižší dynamice spotřebitelských cen. Ve velké části evropských ekonomik dezinflační vývoj započal jen krátce po vypuknutí kororonavirové pandemie. Německé spotřebitelské ceny s největší pravděpodobností již v září meziročně klesaly, což by měl dnes potvrdit finální odhad tamní inflace. Vliv zde však má i červencové snížení sazeb DPH. K dalšímu snížení meziměsíční dynamiky spotřebitelských cen došlo v září pravděpodobně také v USA. Nižší zřejmě byla nejen celková, ale i jádrová inflace.

Dynamika cen klesá jak v Německu, tak i v USA

Finální odhad německé inflace za září by měl potvrdit deflační vývoj tamní ekonomiky, který souvisí jednak s výrazným propadem poptávky, a pak také s červencovým snížením sazeb DPH. Spotřebitelské ceny v Německu se tak po předchozí stagnaci zřejmě snížily meziročně o 0,2 %. V harmonizovaném vyjádření pak pravděpodobně došlo k prohloubení meziročního poklesu ze srpnových -0,1 % na zářijových -0,4 %.

Trend snižující se dynamiky spotřebitelských cen pokračoval nejspíše i v USA. To by dnes měly potvrdit zářijové hodnoty tamní inflace. Jak celková, tak i jádrová inflace podle nás v meziměsíčním vyjádření zpomalila, a to shodně z 0,4 % v srpnu na 0,2 % v září. Meziroční vývoj amerických spotřebitelských cen byl však ovlivněn srovnávací základnou. Celková meziroční inflace tak pravděpodobně ještě o desetinu vzrostla na 1,4 %, ta jádrová pak zřejmě setrvala na předchozích 1,7 %.

Obnovené šíření koronaviru na evropském kontinentu podle očekávání trhu povede k opětovnému poklesu důvěry v ekonomiku. Složka německého ZEW indexu hodnotící očekávání analytiků pro následujícího půl roku se podle trhu snížila z 77,4 b. na 72,0 b. My očekáváme o něco mírnější pokles na 74,0 b. Oživení ekonomiky v průběhu třetího čtvrtletí vedlo na druhou stranu pravděpodobně k lepšímu hodnocení současné situace.

Lze předpokládat, že koruna dnes zůstane slabá, když bude reagovat na včerejší zpřísnění epidemiologických opatření. Ty totiž negativním způsobem ovlivní další vývoj české ekonomiky a s největší pravděpodobností významně zbrzdí, či ne-li úplně zastaví, již probíhající oživení.

Tuzemská inflace zůstává nad 3 %

Inflace v ČR v září meziročně mírně zpomalila na 3,2 % z předchozích 3,3 %. Analytici naproti tomu očekávali její nárůst na 3,5 %. Ve srovnání se srpnem spotřebitelské ceny poklesly o výrazných 0,6 %. Významný vliv na to mělo posezonní snížení cen dovolených. Ceny zahraničních dovolených klesly oproti srpnu v průměru o 27,4 %, v případě tuzemských dovolených pak o 6,9 %. O 6,9 % se snížily i ceny v letecké dopravě a klesaly i ceny ubytování, a to přibližně o 2 %. Za nižší celkovou inflací tak stál především sezonní pokles jádrových cen, který podle ČNB v souhrnu činil 0,8 %. Ty přitom ještě v srpnu meziměsíčně stagnovaly. V meziročním vyjádření však jádrová inflace zůstává i nadále vysoko nad 3 %. Více jsme o zářijovém vývoji spotřebitelských cen v tuzemské ekonomice psali zde https://bit.ly/36WSPTe.

Koruna včera v podstatě odmazala veškeré páteční zisky, když oslabila zpět ke 27,20 CZK/EUR. Jedním z důvodů byl pokles tržních úrokových sazeb, který mimo jiné souvisel s včera zveřejněnými údaji inflace. Se snižující se inflací a výskytem druhém vlny koronaviru totiž trh stále více sází na to, že ČNB na svém listopadovém zasedání sníží základní repo sazbu o 20 bazických bodů na technickou nulu. Druhým důvodem oslabující koruny byla zcela jistě očekávání zpřísněných epidemiologických opatření, která byla ohlášena včera večer.