Centrální banka snížila úrokové sazby o dalších 75bb (Tematické analýzy)

Česká národní banka na včerejším měnově politickém zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75bb. To bylo v souladu s tržními očekáváními, avšak pod odhadem analytiků, kteří v průměru čekali snížení pouze o 50bb. Hlavním důvodem pro další uvolnění měnové politiky byl i nadále se zhoršující výhled české ekonomiky v důsledku koronavirové nákazy. S cílem podpořit stabilitu finančního sektoru, centrální banka snížila požadavek proticyklické kapitálové rezervy na 1 %, s účinností od 1. dubna. Uvedla také, že je připravena přistoupit ve větším rozsahu k nákupu státních dluhopisů. ČNB zopakovala svou připravenost zasáhnout proti silně oslabující koruně pomocí intervencí na devizovém trhu. Podle guvernéra J. Rusnoka si banka již stanovila hladinu kurzu, při které by na devizový trh vstoupila, ta však zveřejněna nebyla. My očekáváme další pokles základní úrokové sazby o 50bb v případě, že dojde k dalšímu zhoršení výhledu české ekonomiky.

Bankovní rada České národní banky na včerejším řádném měnově politickém zasedání jednomyslně schválila snížení dvoutýdenní repo sazby o 75bb. Sazbu přitom již jednou snížila, a to minulé pondělí o 50bb. Hlavním důvodem je i nadále zhoršující se výhled české ekonomiky v důsledku zavedených preventivních opatření proti šíření koronavirové nákazy. Od minulého měnově politického jednání se objevily další negativní zprávy, spočívající zejména v přerušení výroby v automobilovém průmyslu. Společně s uzavřením většiny provozoven v obchodu a službách, se tak preventivní opatření dotýkají téměř celé ekonomiky. To se podle ČNB projeví ve výrazném poklesu hospodářství v letošním roce. Významný vliv bude mít i obdobně negativní vývoj v zahraničí. Depresivní vyhlídky tak jen částečně tlumí slabší kurz koruny, nižší cena ropy a také expanzivní fiskální politika.

V případě silnějších dopadů koronavirové pandemie na růst České ekonomiky, očekáváme další snížení základní úrokové sazby ČNB o 50bb. Centrální banka na včerejší tiskové konferenci uvedla, že ke snížení úrokových sazeb může přistoupit kdykoliv to uzná za vhodné. Bankovní rada se pravidelně schází každý čtvrtek, kdykoliv však může svolat mimořádné zasedání. Svědky jsme toho byli minulé pondělí. Naše očekávání se tak v tuhle chvíli vztahují spíše ke stavu české ekonomiky než ke konkrétnímu jednání bankovní rady. Nejbližší řádné měnově politické jednání je totiž na programu až 7. května. Vývoj úrokových sazeb v nejbližším období bude záviset dvou faktorech. Za prvé je to doba, kdy budou nadále platit aktuální striktní omezení zamezující šíření infekce. Stav nouze je v platnosti do 11. dubna, avšak v podstatě nic nebrání jeho prodloužení. Zde platí jednoduché pravidlo, čím déle aktuální situace bude trvat, tím horší ekonomické dopady lze očekávat. Za druhé, otevřená česká ekonomika je silně závislá na výkonnosti svých obchodních partnerů. Vše tak bude záviset nejenom na tom, jak rychle se podaří aktuální krizi zvládnou doma, ale také na tom, jak úspěšné budou ostatní státy.

Centrální banka potvrdila svou odhodlanost intervenovat na devizovém trhu a také použít dostupné nástroje k zajištění stability finančního sektoru. Přes mírné posílení v průběhu včerejšího dne, zůstává koruna i nadále nad hranicí 27 CZK/EUR. ČNB tak zopakovala, že je připravena vstoupit na devizový trh a proti silně oslabující koruně zasáhnout. Podle vyjádření guvernéra J. Rusnoka si již banka stanovila hladinu kurzu při které by začala na devizovém trhu intervenovat, ta však zveřejněna nebyla. My stále předpokládáme, že touto hladinou by mohl být kurz 28 CZK/EUR. ČNB zároveň oznámila další opatření na podporu stability finančního sektoru. Ty zahrnují snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy ze současných 1,75 % na 1 %, s účinností od 1. dubna letošního roku. ČNB je také připravena ve větším rozsahu nakupovat státní dluhopisy. Bez omezení tak může v současnosti činit v případě nákupů od obchodních bank, nákupy od ostatních finančních institucí jsou však významně omezeny pouze na dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. V tomto ohledu by ruce ČNB měla rozvázat aktuálně projednávaná zákonná úprava. Ve výsledku by tak centrální banka získala další nástroj pro zajištění stability finančního sektoru. Neuvedla však, zdali plánuje tento nástroj v blízké budoucnosti reálně použít, což zklamalo trhy, které očekávaly jeho zavedení v nejbližším možném termínu. Podle nás by k takovému kroku přistoupila centrální banka v případě náhlého odlivu zahraničních investorů z důvodu dalšího zhoršení veřejných financí nebo zhoršení vývoje v zahraničí.

Autor: Martin Gürtler