Evropská centrální banka snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu

Evropská centrální banka snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, čímž zvrátila historickou sérii zvyšování sazeb a prohloubila rozdíl v úrokové politice oproti Fedu, který by měl následovat až za několik měsíců. Je to její první snížení sazeb za téměř pět let. Budoucí rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z příchozích ekonomických údajů, uvedla banka ve svém prohlášení. Výbor ECB pro stanovení sazeb „se předem nezavazuje k určitému vývoji sazeb“, uvedla banka. Snížení sazeb je významným momentem pro investory i světovou ekonomiku. Je to zlomový bod v měnové politice a vysílá signál, že se blíží úleva pro domácnosti, zadlužené vlády a podniky, které omezily investice tváří v tvář vysokým výpůjčním nákladům. Snížení také potenciálně staví ECB a Fed do odlišných kolejí. To by sice mohlo v krátkodobém horizontu podpořit růst v Evropě, ale tento rozdíl by také mohl zkomplikovat práci tvůrců politik, zejména v Evropě. Nedávné ekonomické údaje naznačují, že Evropa čelí mnoha stejným inflačním tlakům v oblasti mezd a služeb jako USA. Základní inflace v eurozóně se minulý měsíc zvýšila z dubnových 2,7 % na 2,9 %. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že inflace sice klesla, ale růst mezd zůstává zvýšený a inflace pravděpodobně zůstane nad 2% cílem „i v příštím roce“. Prognózy inflace banky pro letošní a příští rok byly revidovány směrem nahoru. O pravděpodobném budoucím vývoji úrokových sazeb Lagardeová řekla jen málo konkrétního a zdůraznila, že vše závisí na příchozích údajích. „Existuje velká pravděpodobnost“, že ECB bude v nadcházejících měsících pokračovat ve snižování sazeb, ale je velmi nejisté, jak rychle a po jakou dobu“ řekla.

Dirk Schumacher, bývalý úředník ECB na to ovšem neměl dobrý pohled. Podle něj scénář, kdy ECB dále sníží sazby, zatímco Fed zůstane na místě, by znamenal riziko snížení síly eura vůči dolaru, zvýšení nákladů na dovoz a zvýšení inflace v eurozóně. To by mohlo oddálit další uvolňování sazeb v Evropě.Navzdory prudkému zvýšení úrokových sazeb v posledních dvou letech se hospodářský růst v USA ukázal jako odolný. Jinak je tomu v Evropě, kde se ekonomika od konce roku 2022 do značné míry zastavila, ačkoli v posledních třech měsících do března se růst zrychlil a jihu kontinentu se daří poměrně dobře, částečně díky rozmachu cestovního ruchu.

Investoři pozorně sledují veškeré rozdíly mezi hlavními světovými centrálními bankami. Prozatím sázejí pouze na omezenou divergenci: Podle tržních údajů společnosti Refinitiv se očekává, že ECB, Fed a Bank of England sníží do konce roku úrokové sazby v průměru o 0,4 procentního bodu. To naznačuje jedno další snížení sazeb o čtvrt procentního bodu a určitou pravděpodobnost dalšího snížení u každé z nich. Očekává se, že Fed bude na svém zasedání příští týden držet úrokové sazby v rozmezí 5,25 až 5,5 %.

Dirk Schumacher, bývalý úředník ECB na to ovšem neměl dobrý pohled. Podle něj scénář, kdy ECB dále sníží sazby, zatímco Fed zůstane na místě, by znamenal riziko snížení síly eura vůči dolaru, zvýšení nákladů na dovoz a zvýšení inflace v eurozóně. To by mohlo oddálit další uvolňování sazeb v Evropě.Navzdory prudkému zvýšení úrokových sazeb v posledních dvou letech se hospodářský růst v USA ukázal jako odolný. Jinak je tomu v Evropě, kde se ekonomika od konce roku 2022 do značné míry zastavila, ačkoli v posledních třech měsících do března se růst zrychlil a jihu kontinentu se daří poměrně dobře, částečně díky rozmachu cestovního ruchu.

Tvorba pracovních míst je na obou stranách Atlantiku silná a růst mezd zůstává vysoký. Mzdy jsou důležitým faktorem ovlivňujícím inflaci cen služeb v eurozóně a dosahuje růstu 4 %. Ještě před několika měsíci se zdálo, že Fed je na stejné cestě jako ECB. Oživení americké inflace tyto naděje zmařilo. V prvních čtyřech měsících roku 2024 rostly ceny meziročním tempem 4,1 %, což vedlo některé představitele Fedu k domněnce, že by mohlo dojít k dalšímu zvýšení sazeb. „Nečekali jsme, že to bude hladká cesta, ale údaje byly vyšší, než myslím kdokoli očekával,“ řekl 14. května předseda Fedu Jerome Powell o údajích o inflaci v USA. Ukazatele amerického trhu práce a ekonomické aktivity zároveň naznačují, že není příliš naléhavé, aby Fed snižoval sazby tak agresivně, jak prognostici předpovídali na začátku letošního roku. V ekonomice nadále přibývala pracovní místa a míra nezaměstnanosti v dubnu činila 3,9 %, což je podle historických standardů nízká hodnota. Podle představitelů Fedu se růst mezd zpomalil, ale pravděpodobně zůstává příliš vysoký na to, aby se inflace trvale vrátila na 2 %.

Mgr. Timur Barotov

analytik BHS

Pracuje na pozici analytika u obchodníka s cennými papíry BH Securities a.s., kde odpovídá za tvorbu prognóz a analýzu prostředí na kapitálových trzích s převážným zaměřením na americké trhy. Vystudoval magisterský obor financí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a věnuje se investování již od počátku svých studií. Mezi jeho profesní zkušenosti se řadí i poradenství v oblasti fúzí a akvizic a projektová analytika týkající se valuací společností.

BH Securities a.s.

BH Securities je licencovaný obchodník s cennými papíry a člen Burzy cenných papírů Praha a.s. Společnost byla založena v roce 1993, krátce po vzniku kapitálového trhu v České republice.

Dnes je BHS jedním z nejvýznamnějších nebankovních obchodníků s cennými papíry na českém kapitálovém trhu a individualizované investiční služby bez změny jména či přístupu poskytuje kontinuálně již téměř 30 let.

BHS nabízí široké portfolio investičních služeb. Vedle obchodování na kapitálových trzích jsou to především správa aktiv a individuálních portfolií (asset management), fondy kvalifikovaných investorů, emise a obchodování s dluhopisy, podílové fondy či investiční zlato.

Více informací naleznete na: www.investice.cz/ nebo na: www.bhs.cz.