Počet lidí bez práce oproti prosinci v lednu vzrostl. Meziročně jich přes 15 tisíc ubylo

K 31. 1. 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 230 022 uchazečů o zaměstnání. To je o 14 490 více než v prosinci a o 15 035 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší lednovou hodnotu od roku 1997, kdy bylo bez práce 205 185 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 210 109 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,1 % (prosinec 2019 – 2,9 %, leden 2019 – 3,3 %). Zaměstnavatelé nabízeli v lednu prostřednictvím ÚP ČR 341 391 volných pracovních míst, z toho 10 800 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 78 559 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince (absolutní hodnota bez rozlišení profese a regionu - 2,9 uchazeče na 1 volné pracovní místo). U dalších 262 832 pozic, tedy 77 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za prosinec 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu se v uplynulém měsíci vyvíjela standardně. Ve srovnání s předchozími lety je ale příznivější. 

„V lednu nezaměstnanost roste pravidelně a letos tomu nebylo jinak. Ve větší míře přicházeli do evidence ÚP ČR lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. V meziročním srovnání ÚP ČR stále zaznamenává rekordně nízké hodnoty, pokud jde o absolutní počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. Dlouhodobý prorůstový výkon ekonomiky a enormní poptávka zaměstnavatelů po nových zaměstnancích dokázaly sezónní vlivy téměř vyrovnat,“ shrnuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

V rámci celého letošního roku by měla být situace na pracovním trhu nadále stabilní. Obdobně jako tomu bylo loni. 

„Úřadu práce ČR se nadále daří snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Ke konci ledna 2020 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 19,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. To je podle dostupných statistik meziročně nejnižší lednová hodnota od roku 2014, kdy jich bylo 37,1 %,“ doplňuje Jan Karmazín.

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy

Praha - východ  (1,2 %), Praha - západ a Rychnov nad Kněžnou (shodně 1,5 %), Pelhřimov (1,6 %), Benešov a Mladá Boleslav (oba 1,7 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 31 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,9 %), Bruntál (6 %), Znojmo (5,9 %), Jeseník (5,5 %), Chomutov a Ostrava - město (oba 5,3 %), Hodonín (5,1 %) a Most (5 %). Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 3 % a mužů na 3,1 %.  

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v lednu všech 77 okresů. Největší v okresech – Jindřichův Hradec (o 22,7 %), Písek (o 20,1 %), Český Krumlov (o 16,6 %), Strakonice (o 15,9 %), Znojmo (o 14,5 %), Chrudim (o 14,3 %), Prostějov (o 13,9 %), Cheb (o 13,6 %) a Tábor (o 12,7 %). 

Během ledna se na ÚP ČR nově přihlásilo53 320 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 9 905 osob, meziročně pak o 2 348 uchazečů méně. Z evidence naopak odešlo 38 830 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 13 658   více než v prosinci a o 3 315 méně než rok předtím. Novou práci získalo 25 318 lidí. Celkem 6 130 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali. 

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v lednu 43 roky. Mezi evidovanými bylo 82 938 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,1 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 19,8 % - celkem 45 534. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 435 dnů. V uplynulém měsíci bylo bez práce 112 177 žen (48,8 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 34 788 OZP (15,1 % z celkového počtu nezaměstnaných). 

 Ke konci ledna evidoval ÚP ČR celkem 341 391 volných pracovních míst, což je o 434 více než v prosinci a o 9 938 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (73 987), ve Středočeském (59 989), v Plzeňském (38 531), Jihomoravském (27 389) a Pardubickém (24 777) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 4 520 pozic na dohodu o provedení práce a 6 280 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,9), Jeseník (3,7), Sokolov (3,5), Děčín (3), Znojmo (2,9), Hodonín, Ústí nad Labem a Bruntál (shodně 2,8).  Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 11 278 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP). 

Zaměstnavatelé měli v lednu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, kuchaře, zedníky nebo svářeče. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Úřad práce ČR se proto ještě více zaměřuje na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů. Klade důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, poskytuje jim maximální informační servis, jeho poradci navštěvují provozy v rámci exkurzí.  Klíčovou aktivitou je v tomto ohledu monitoring trhu práce. V jeho rámci zástupci ÚP ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a ti se o nich nemusí dozvídat zprostředkovaně.  Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se i setkávání v rámci regionálních partnerství, pravidelná jednání poradních sborů a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. 

Řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji. 

Ke konci ledna evidoval ÚP ČR celkem 9 467 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 262 a meziročně pak o 495 osob méně. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (prosinec 2019 – 4,5 %, leden 2019 – 4,1 %). Bez práce bylo k 31. 1. 2020 celkem 6 184 bývalých studentů - o 438 méně než v předchozím měsíci (prosinec 2019 – 6 622, leden 2019 – 6 740, leden 2018 – 7 419). Zaměstnavatelé nabízeli této skupině uchazečů celkem 69 725 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, obsluhu výrobních strojů, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení, řemeslníky, pomocníky ve výrobě nebo pracovníky informačních služeb. 

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci ledna podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 8 483 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz. Prioritou Úřadu práce ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

V případě veřejně prospěšných prací, jde o nástroj APZ, jenž pomáhá umístit na trh práce nejobtížněji zaměstnatelné uchazeče o zaměstnání. K 31. 1. 2020 na nich pracovalo celkem 3 623 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým úřad věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. 

Za standardní délku trvání VPP považuje Úřad práce ČR 12 měsíců. Opakovaně pak může podpořit stejného klienta tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností, např. v infocentrech, knihovnách či jiných veřejných agend. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci ledna šanci získat zaměstnání 2 671 uchazečů. Celkem 13 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zemědělství či v charitě. Celkem  399 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též příspěvek na dojížďku. Dosud o něj požádalo celkem 10 365 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 485), Olomouckém (2 418), Ústeckém (1 132) a Jihomoravském (1 027) kraji. Jen v lednu přijal Úřad práce ČR 89 žádostí. S 6 783 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 47 z nich v lednu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, řidiči, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagogů, kosmetičky nebo třeba obchodní referenti.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 5 703 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 948), v Moravskoslezském (1 223), Jihomoravském (495) a Středočeském (479) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 964 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 1. 2020 se jich účastnilo celkem 622 lidí. Za celý loňský rok to bylo více téměř 13 tisíc klientů. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti a kurzy zaměřené na získání základních počítačových dovedností. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci ledna 801 osob se zdravotním postižením (z toho jich 19 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Během uplynulého roku podpořil Úřad práce ČR jen v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti 8 137 OZP. Na chráněném trhu práce to pak byly další desítky tisíc osob. Nejčastěji pracují na pozicích určených výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 100 uchazečům přispěl ÚP ČR v lednu na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou. 

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 93 247 lidí, tj. 40,5 % všech uchazečů vedených v evidenci (prosinec 2019 – 37,9 %, leden 2019

– 38,9 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 219 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 95 408 uchazečům o zaměstnání. 

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z posledních dostupných výsledků za prosinec 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 1,9 %, v EU28 6,2 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2 % a v EU28  6,2 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. 

Informace o          vývoji   nezaměstnanosti        jsou     zveřejněny      na https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni.

Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR