(Kurzy.cz)
Složená daňová kvóta od r. 2015 stoupla cca o 10% na 35,9%, nejvýše za posledních 25 let
Zatížení
běžného daňového poplatníka bude v ČR příští rok nejvyšší za posledních 25 let.
Takzvaná složená daňová kvóta v příštím roce dosáhne úrovně 35,9 procenta.
Vyplývá to ze Zprávy ke státnímu rozpočtu ČR na rok 2020, kterou publikovalo
ministerstvo financí. Znamená to, že složená daňová kvóta dosáhne
v příštím roce své rekordní úrovně za období uplynulého čtvrtstoletí.
Od roku 2015 se podle ministerstva financí zvýšila složená daňová kvóta postupně z 32,6 procenta až právě na předpokládaných 35,9 procenta. Provedeme-li přepočet na metodiku OECD, vzrostla, resp. vzroste složená daňová kvóta v ČR z 33,3 procenta v roce 2015 na 36,6 procenta v roce 2020. Úroveň složené daňové kvóty 36,6 procenta tak bude nejvyšší za uplynulé čtvrtstoletí (viz graf níže).
Podívejte se také: Vybrané ukazatele státního rozpočtu
V novodobé
historii ČR byla složená daňová kvóta dle dat OECD vyšší jen jednou, a sice
hned v roce 1993, kdy dosahovala úrovně 37 procent. Tehdy ovšem tuzemská
ekonomika procházela specifickým transformačním obdobím, takže srovnání
s dneškem nebo obecně etapou po roce 2000 nemusí být zcela objektivní.
Složená
daňová kvóta zachycuje daňové příjmy veřejných rozpočtů a příjmy
z povinného pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve
vztahu k objemu hrubého domácího produktu. Růst daňové kvóty značí nárůst
přerozdělování, který sice tlumí možné sociální napětí, avšak zároveň podvazuje
ekonomickou aktivitu a ekonomický růst. Zmíněný markantní vzestup složené
daňové kvóty je tedy varovným znamením.
Daňový
poplatník na chod státu přispívá v rostoucí míře. Jeho příspěvek od roku
2014 narůstá rychleji, než jak roste ekonomika jako celek. Jak kvůli zvyšováním
některých daní, tak kvůli opatřením uváděním za účelem zlepšení daňového
výběru, jako je EET nebo kontrolní hlášení. Vláda však z takto získávaných
peněz disproporčně silně financuje běžné výdaje na úkor těch investičních. Navíc
nadále hodlá hospodařit schodkově. Část běžných výdajů, například na vyšší
platy učitelů, je ekonomicky obhájitelná. Avšak část nikoli. Zejména pak ne,
přihlédneme-li právě ke schodku rozpočtu i ve ekonomicky stále poměrně
příznivých časech a také k té skutečnosti, na niž upozorňují i mezinárodní
instituce či ratingové agentury, že vláda není s to uspokojivě reformovat
systém penzí a systém veřejné zdravotní péče. Vláda zkrátka žije
z podstaty a prosperity druhé půle běžícího desetiletí. Spíše, než aby
léta prosperity využila k reformám, jede v zajetých kolejích a klade
až přílišný důraz na nekoncepční sociální výdaje. Platí to pro rok letošní a,
projde-li navrhovaný rozpočet, i pro rok 2020.
Lukáš
Kovanda, Ph.D.
Poslední zprávy z rubriky Daně a účetnictví:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu