Jarní hospodářská prognóza 2019 – růst pokračuje mírnějším tempem
I v roce 2019 se očekává, a to již sedmým rokem, nárůst evropského hospodářství, přičemž reálné HDP by mělo růst ve všech členských státech EU. I když se nejistota ve světě prohlubuje, evropské ekonomice by měla pomoci dynamika domácího trhu. Hospodářský růst by měl v příštím roce zrychlit.
Možnost růstu hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2019 a 2020 je ohrožena nedávným zpomalením celosvětového růstu a světového obchodu, jakož i vysokou mírou nejistoty ohledně obchodních politik. Svou roli hraje také přetrvávající oslabení výrobního odvětví, zejména v zemích, které se potýkají se specifickými problémy automobilového průmyslu.
Místopředseda Evropské komise odpovědný za otázky eura a sociálního dialogu Valdis Dombrovskis, který zároveň odpovídá za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k situaci uvedl: „Evropské hospodářství je vůči méně příznivému vnějšímu prostředí, na které má vliv také napětí v obchodní sféře, odolné. Růst bude i v příštím roce pokračovat ve všech členských státech EU, a to díky silné domácí poptávce, stabilnímu nárůstu počtu pracovních míst a nízkým nákladům na financování. Rizika ve výhledu však i nadále přetrvávají. Mezi ta externí patří další eskalace obchodních konfliktů a oslabení rozvíjejících se trhů, zejména Číny. V Evropě bychom měli být připraveni na možný brexit bez dohody, politickou nejistotu a obnovení vazby mezi státem a bankami.“
Eurokomisař odpovědný za hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici kolegu doplnil: „Evropská ekonomika bude v letech 2019 a 2020 i nadále růst. Ekonomický nárůst ve všech členských státech pokračuje. Zvyšuje se rovněž počet pracovních míst a rostou i mzdy. Znamená to tedy, že se evropská ekonomika tváří v tvář méně příznivým globálním podmínkám a přetrvávající nejistotě drží dobře. Nicméně bychom měli být připraveni v případě potřeby ekonomice pomoci a zavést další reformy podporující růst. Především se však musíme vyhnout protekcionismu, který by jen zhoršil stávající sociální a ekonomické napětí ve společnosti.“
Zpomalení růstu HDP se v roce 2019 zastaví
Vzhledem k tomu, že celosvětový obchod a růst by měly být v tomto i příštím roce nadále slabší oproti svižnému tempu v roce 2017, bude hospodářský růst v Evropě zcela záviset na domácí poptávce. Práci má více Evropanů než kdy předtím a očekává se, že růst zaměstnanosti bude pokračovat, i když pomalejším tempem. To by spolu se zvyšujícími se mzdami, nízkou inflací, příznivými podmínkami k financování a podpůrnými fiskálními opatřeními v některých členských státech
mělo povzbudit domácí poptávku. Očekává se rovněž, že HDP tento rok vzroste v celé EU o 1,4 % a v eurozóně o 1,2 %.
V roce 2020 by měly oslabovat nepříznivé domácí faktory a mělo by dojít k oživení hospodářské činnosti mimo EU. K tomu by mělo přispět zjednodušení globálních finančních podmínek a prosazování určitých politických opatření v některých rozvíjejících se ekonomikách. V příštím roce se také očekává mírné posílení růstu HDP na 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Na prognózu hospodářské situace v roce 2020 má rovněž vliv vyšší počet pracovních dnů v daném roce.
Nezaměstnanost i nadále klesá
Navzdory zpomalení růstu ke konci roku 2018 se situace na trhu práce nadále zlepšovala. I když v některých členských státech je nezaměstnanost stále příliš vysoká, její průměrná míra v EU klesla na nejnižší úroveň od zavedení měsíčních datových souborů v lednu 2000 – na 6,4 % v březnu 2019. Míra nezaměstnanosti v eurozóně je v současnosti nejnižší od roku 2008.
V příštích dvou letech se však očekává, že počet nových pracovních míst klesne, jelikož se projeví vliv mírnějšího růstu a vytratí se i dopad dočasných fiskálních opatření v některých členských státech. Míra nezaměstnanosti v EU by měla klesat i v roce 2019 a v roce 2020 dosáhnout 6,2 %. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla v roce 2019 klesnout na 7,7 % a v roce 2020 na 7,3 %, což je méně než před začátkem krize v roce 2007.
Inflace zůstane pod kontrolou
Inflace v EU by se měla v letošním roce snížit na 1,6 % a v roce 2020 mírně stoupnout na 1,7 %. Díky nižším cenám energií klesla celková inflace v eurozóně z 1,9 % v posledním čtvrtletí roku 2018 na 1,4 % v prvním čtvrtletí tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se v nadcházejících čtvrtletích očekává mírný pokles inflace cen energií a že nic nenasvědčuje tomu, že by vyšší růst mezd přispíval k základním cenovým tlakům, měla by inflace v eurozóně (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v roce 2019 i 2020 činit 1,4 %.
Veřejný dluh bude navzdory nižšímu růstu dále klesat
Míra zadlužení by měla podle prognóz v letech 2019 a 2020 ve většině členských států klesnout, jelikož schodek veřejných financí je většinou nízký, a růst nominálního HDP by měl zůstat vyšší než průměrná úroková sazba u nesplaceného dluhu. Pokud nedojde ke změně politiky, míra zadlužení EU by měla klesnout z 81,5 % HDP v roce 2018 na 80,2 % v roce 2019 a dále na 78,8 % v roce 2020. Celková míra zadlužení eurozóny by měla klesnout z 87,1 % v roce 2018 na 85,8 % v roce 2019 a dále na 84,3 % v roce 2020.
Celkový schodek veřejných financí v EU by měl vzrůst z 0,6 % HDP v roce 2018 na 1 % v roce 2019 i 2020. Mírné zvýšení se očekává rovněž v eurozóně, a to z 0,5 % HDP v roce 2018 na 0,9 % v roce 2019. Pokud nedojde ke změně politiky, měl by tento stav přetrvat i v roce 2020. Zvýšení v tomto roce je způsobeno zejména pomalejším růstem HDP a expanzivní fiskální politikou v některých členských státech.
Rizika přetrvávají
Možná rizika ve výhledu i nadále přetrvávají. Riziko protekcionistických opatření a současné zpomalení růstu HDP a obchodu ve světě by se mohlo ukázat jako trvalejší, než se očekávalo, zejména pokud by nedosáhl očekávané úrovně růst v Číně. K rizikům v Evropě patří brexit bez dohody a také možnost, že by dočasné narušení výroby mohlo být trvalejšího charakteru. Existuje také riziko, že nárůst politické nejistoty a politická opatření, která budou méně příznivá pro růst, povedou k pozastavení soukromých investic.
Mohlo by však naopak také dojít k nárůstu soukromé spotřeby a investic v EU, zejména pokud by důvěra podniků a spotřebitelů nepodlehla celkové nejistotě a záporným faktorům a pokud by byla doprovázena důraznějšími opatřeními fiskální politiky v zemích s fiskálním prostorem a reformami na podporu růstu.
V případě Spojeného království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad
Vzhledem k procesu vystoupení Spojeného království z EU vycházejí prognózy na rok 2019 a 2020 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající proces v souvislosti s článkem 50.
Souvislosti
Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází tato prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 24. dubna 2019. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 23. dubna včetně.
Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.
Příští prognózou bude aktualizace výhledu inflace a HDP, kterou Evropská komise vydá v rámci letní hospodářské prognózy 2019.
Další informace
Celé znění dokumentu: Jarní hospodářská prognóza 2019
Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis
Eurokomisař Moscovici na Twitteru: @pierremoscovici
Infopřehled: Vývoj hospodářské situace
Předchozí tiskový materiál: Zimní hospodářská prognóza 2019 – růst v prostředí globální nejistoty zpomalí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz