Čistá energie, jak ji ještě neznáte

Níže jsem pro Vás připravil příklad 6 ambiciózních projektů, které mají pomoci evropským zemím ve snižování emisí skleníkových plynů. Zaměřil jsem se na projekty využívající odpadové teplo a geotermální energii.

V letošním roce byl v Helsinkách dokončen projekt centra dálkového chlazení a vytápění. V podzemí města byla umístěna velká tepelná čerpadla, která mají za úkol dodávat v zimě zdejším domácnostem teplo, během léta je pak dálkově chladit. Toto bude probíhat za pomoci velkých jednotek s výkonem 2 x 11 MV v případě vytápění a 2 x 7,5 MW v případě chlazení. Emise skleníkových plynů produkovaných na území Helsinek by se mělo snížit o 20 000 tun ročně. Investice do tohoto projektu činí 10 milionů euro a v případě chlazení se jedná o třetí největší projekt svého druhu v Evropě.

Kodaň zásobuje energií z tamního přístavu 98 % domácností. Jedná se o jeden z nejstarších a nejúspěšnějších projektů na využití odpadového tepla, které spatřil světlo světa v roce 1984. Průměrná domácnost díky tomuto projektu ušetří za teplo 1 400 eur ročně, emise skleníkových plynů ve městě klesly o 665 000 tun ročně. Napříč celou Kodaní je nataženo 1 300 kilometrů rozvodných trubek, které dodávají teplo přímo jednotlivým nemovitostem.

Britské Ministerstvo dopravy vyčlenilo částku 6 milionů liber na modernizaci říčních přístavů na Temži. V rámci této modernizace mají být sníženy emise skleníkových plynů kotvících lodí. Zároveň, odpadové teplo kotvících lodí bude využito k dálkovému vytápění budov v okolí.

Město Hamburk se snaží na maximum využít odpadové teplo z tamního přístavu i průmyslových objektů. Nově budovaná východní část HafenCity má mít kompletně pokrytou energetickou spotřebu právě z odpadového tepla. Celkově, nové části HafenCity budou maximálně ekologicky zaměřené, např. počítá se i s minimálním provozem automobilů a na každých 100 bytů tak připadne pouze 40 parkovacích míst.

U Luzernského jezera vzniká projekt, který bude využívat vodu z jezera na vytápění či chlazení 5 000 domácností. Jedná se o projekt financovaný čistě soukromým investorem. Plánované investice činí

V okolí města Stockholm má v brzké budoucnosti vyrůst hned několik velkých datových center, každé z nich je přitom schopno vyrobit „odpadové teplo“, které lze následně použít na ohřev domácností v okolí. Do roku 2025, Stockholm má ambici pokrýt 10 % své spotřeby energií právě z datových center, tj. servery se stanou plnohodnotnou součástí energetického mixu. Jedno velké datové centrum je schopno vyrobit tolik energie jako 2-3 větrné elektrárny a s rostoucím objemem ukládaných dat a výpočetního výkonu lze očekávat, že počet datových center nejen v okolí Stockholmu výrazně vzroste (např. Rumunsko se pomaličku stává „velmocí“ pokud jde o počet velkých datových center v poměru k HDP).