Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů
9. května 2018
Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů
Podíl podnikatelů na celkovém počtu pracujících v ČR se snižuje. V roce 2017 dosáhl 17,1 %. Přesto stále patříme mezi země s jejich nejvyšším zastoupením v celé EU 28. Více než polovina podnikatelů má problémy spojené s jejich prací, nejvíce si stěžují na administrativní zátěž a opožděné platby.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) dosáhl počet osob v hlavním zaměstnání v roce 2017 celkem 5 221,6 tis. To je vůbec nejvyšší počet v historii samostatné České republiky. K růstu počtu pracujících v posledních letech však přispívá hlavně zvyšování počtu zaměstnanců. Počet sebezaměstnaných včetně pomáhajících rodinných příslušníků vzrostl jen o 28,1 tis. především díky růstu počtu podnikatelů bez zaměstnanců, tj. osob pracujících na vlastní účet. Výsledkem tohoto vývoje je pokles podílu sebezaměstnaných na celkovém počtu pracujících. V roce 2017 dosáhl 17,1 %, a to je o 0,6 p. b. méně než v roce 2010.
Počet pracujících podle jejich postavení v hlavním zaměstnání mezi roky 2010 a 2017 |
|||||
|
|
|
|
|
v tis. osob |
Pracující |
Přírůstek/úbytek |
Struktura podle postavení |
|||
v tis. |
v % |
||||
Celkem |
4885,2 |
5221,6 |
336,4 |
6,9 |
100,0 |
z toho: |
|
|
|
|
|
4019,2 |
4327,6 |
308,3 |
7,7 |
82,9 |
|
Podnikatelé vč. pom. rod. přísl. |
865,9 |
893,9 |
28,1 |
3,2 |
17,1 |
v tom: |
|
|
|
|
|
podnikatelé se zaměstnanci |
178,1 |
163,8 |
-14,3 |
-8,0 |
3,1 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
658,3 |
705,5 |
47,1 |
7,2 |
13,5 |
pomáhající rodinní příslušníci |
29,5 |
24,7 |
-4,8 |
-16,3 |
0,5 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil |
Mezi podnikateli převažují muži (více než dvě třetiny všech sebezaměstnaných), přičemž dominují v odvětvích jako je stavebnictví, zpracovatelský průmysl a sekce obchodu včetně oprav motorových vozidel. Značný je jejich počet i v odvětvové sekci profesní, vědecké a technické činnosti a v sekci informační a komunikační činnosti, ve kterých je často požadována vysoká úroveň formálního vzdělání. Ženy naopak převyšují počet mužů podnikatelů zejména ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči. Jednoznačně převažují ženy mezi podnikajícími v sekci ostatní činnosti, do nichž jsou zařazeny např. kadeřnické, kosmetické činnosti, činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, praní a chemické čištění.
Počet a podíl podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků na celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích národního hospodářství v roce 2017 |
|||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
Podnikatelé |
Celkem |
Muži |
Ženy |
||||
v tis. osob |
podíl na celkové zaměstna- |
v tis. osob |
podíl na celkové zaměstna- |
v tis. osob |
podíl na celkové zaměstna- |
||
Celkem |
|
893,9 |
17,1 |
596,7 |
20,5 |
297,2 |
12,9 |
z toho: |
|
|
|
|
|
|
|
CZ-NACE |
sekce |
|
|
|
|
|
|
Zemědělství, lesnictví a rybářství |
A |
42,3 |
28,9 |
33,2 |
31,6 |
9,1 |
22,1 |
Zpracovatelský průmysl |
C |
105,9 |
7,3 |
87,4 |
9,1 |
18,5 |
3,8 |
F |
162,7 |
41,5 |
158,0 |
44,2 |
4,7 |
13,8 |
|
Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel |
G |
125,6 |
20,9 |
82,1 |
29,6 |
43,4 |
13,5 |
Doprava a skladování |
H |
29,6 |
9,0 |
26,1 |
10,8 |
3,5 |
4,0 |
Ubytování, stravování a pohostinství |
I |
33,0 |
19,1 |
21,2 |
27,0 |
11,7 |
12,5 |
Informační a komunikační činnosti |
J |
35,0 |
23,5 |
30,8 |
27,2 |
4,2 |
11,7 |
Peněžnictví a pojišťovnictví |
K |
28,8 |
25,1 |
14,2 |
29,8 |
14,6 |
21,7 |
Činnosti v oblasti nemovitostí |
L |
19,7 |
46,5 |
13,2 |
65,0 |
6,5 |
29,5 |
Profesní, vědecké a technické činnosti |
M |
114,3 |
42,9 |
62,6 |
46,9 |
51,7 |
38,9 |
Administrativní a podpůrné činnosti |
N |
25,9 |
19,8 |
13,1 |
19,0 |
12,7 |
20,8 |
Vzdělávání |
P |
22,4 |
6,5 |
6,8 |
8,5 |
15,6 |
5,9 |
Q |
25,9 |
6,9 |
8,2 |
11,1 |
17,7 |
5,9 |
|
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti |
28,2 |
30,2 |
17,2 |
39,8 |
10,9 |
21,9 |
|
Ostatní činnosti |
S |
54,6 |
61,8 |
11,4 |
45,7 |
43,2 |
68,2 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil |
Naše populace, obdobně jako populace v ostatních evropských zemích, stárne, a to se projevuje i ve věkové struktuře sebezaměstnaných. Navíc je otázkou, zda jsou mladí ochotní podnikat v takové míře, jako tomu bylo v devadesátých letech.
Mezi roky 2010 a 2017 vzrostl počet sebezaměstnaných o 28,1 tis., a to zejména díky přírůstku podnikatelů po dosažení šedesáti let věku (41,2 tis.). Velký nárůst počtu podnikatelů byl i ve skupině pracujících ve věku 40–44 let, což souvisí s úrovní porodnosti v sedmdesátých letech. Úplně odlišná je situace podnikatelů ve věku do čtyřiceti let, jejichž počet od roku 2010 do roku 2017 klesl o 65,3 tis. Snížil se jak počet zaměstnavatelů v tomto věku, tak i osob pracujících na vlastní účet, tj. podnikatelů bez zaměstnanců.
Z podrobnějších údajů je zřejmé, že od roku 2010 se snížil i podíl podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků na počtu pracujících ve všech věkových skupinách s výjimkou padesátníků.
Přírůstek/úbytek počtu sebezaměstnaných mezi roky 2010 a 2017 podle věkových skupin |
||||||
|
|
|
|
|
|
|
Ukazatel |
Počet podnikatelů s/bez zaměstnanců |
Podíl sebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti |
Přírůstek/úbytek 2017/2010 |
|||
abs. |
abs. |
v % |
v % |
v p. b. |
||
Celkem |
893,9 |
28,1 |
3,2 |
17,1 |
-0,6 |
|
|
|
|
|
|
||
Věková skupina |
|
|
|
|
|
|
do 29 let |
75,8 |
-19,6 |
-20,5 |
9,2 |
-1,7 |
|
30 až 34 let |
86,4 |
-29,9 |
-25,7 |
14,7 |
-1,9 |
|
35 až 39 let |
117,6 |
-15,8 |
-11,9 |
16,6 |
-1,6 |
|
40 až 44 let |
152,8 |
34,6 |
29,2 |
18,1 |
-0,9 |
|
45 až 49 let |
131,0 |
2,0 |
1,5 |
19,5 |
-1,7 |
|
50 až 54 let |
119,8 |
10,3 |
9,4 |
19,0 |
0,1 |
|
55 až 59 let |
94,1 |
5,2 |
5,9 |
18,0 |
0,5 |
|
60 až 64 let |
67,9 |
22,8 |
50,4 |
22,4 |
-2,1 |
|
65 a více let |
48,6 |
18,4 |
61,1 |
38,0 |
-1,8 |
|
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil |
||||||
Neustálý růst průměrného věku pracujících potvrzuje proces stárnutí populace. To je zřejmé i z vývoje po roce 2010. Průměrný věk všech pracujících se zvýšil o 1,4 roku a v roce 2017 dosáhl 43,2 roku. Přitom vzrostl průměrný věk zaměstnanců o něco méně (o 1,3 roku na 42,6). Naproti tomu se průměrný věk podnikatelů se zaměstnanci zvýšil ve stejném období o 2,3 roku až na 48,2 roku a průměrný věk osob pracujících na vlastní účet o 2,0 roku na 45,7. Nejvíce se zvýšil průměrný věk pomáhajících rodinných příslušníků o 3,2 roku na 46,4. Údaje za tuto skupinu však mohou být ovlivněny nižším celkovým počtem těchto osob a z toho vyplývající větší výběrovou chybou.
Výběrové šetření pracovních sil umožňuje kvantifikovat rozdíly v postavení v zaměstnání mezi jednotlivými zeměmi EU 28. Pro porovnání byl použit podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků v roce 2016.
Podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků na počtu pracujících dosáhl v roce 2016 za celou EU 14,7 %, ale v ČR, i přes jeho postupné snižování, dosáhl 16,6 %, a to je šestá nejvyšší hodnota ze všech členských zemí. S výjimkou Polska mají naši sousedé nižší podíl podnikatelů. Výrazně nižší má Rakousko a zejména Německo.
Nejvyšší podíl podnikatelů byl v Řecku, Itálii, Rumunsku, Polsku a Portugalsku. V Řecku pracuje velká část podnikatelů v produktivním věku v obchodu, v zemědělství a v odvětvích spojených s cestovním ruchem. V Itálii se často podniká zejména v obchodu a v profesních, vědeckých a technických činnostech. V obou zemích se jedná převážně o podnikatele bez zaměstnanců. V Rumunsku a Polsku vedle vysokého podílů podnikajících v zemědělství pracuje navíc značná část osob v primárním sektoru v postavení pomáhajících rodinných příslušníků. Vysoký podíl sebezaměstnaných v Portugalsku je podstatně ovlivněn velkým počtem podnikatelů bez zaměstnanců ve věku 65 a více let.
V řadě odvětví je podíl podnikatelů v České republice jeden z nejvyšších v rámci EU. Podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků v sekci ostatní činnosti byl v roce 2016 v naší republice vůbec nejvyšší z celé EU (EU 30,9 %, ČR 60,2 %) a druhý nejvyšší byl podíl v informačních a komunikačních činnostech (EU 15,3 %, ČR 23,9 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (EU 10,3 %, ČR 26,5 %).
Vysoký podíl podnikatelů byl v ČR v porovnání s EU 28 i v dalších odvětvích. Třetí nejvyšší podíl ze všech zemí EU byl v ČR ve stavebnictví (EU 27,3 %, ČR 40,2 %) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (EU 32,2 %, ČR 45,6 %). Podíl podnikatelů v administrativních a podpůrných činnostech byl čtvrtý nejvyšší (EU 13,0 %, ČR 17,4 %), stejně jako v sekci činnosti v oblasti nemovitostí (EU 23,1 %, ČR 45,1 %). Vysoký podíl (celkově šestý nejvyšší) byl ve velkém odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (EU 16,5 %, ČR 20,4 %).
Rozdíl mezi ČR a pěti zeměmi s nejvyšším podílem podnikatelů vyplývá především z velikosti primárního sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství. Země z jihu Evropy a Polsko se vyznačují vysokou zaměstnaností v tomto sektoru, a navíc podstatná část pracujících je v postavení podnikatelé. Naopak, při nízkém celkovém počtu pracujících v této sekci byl v naší republice spolu se Slovenskem zaznamenán i vůbec nejnižší podíl podnikatelů.
V roce 2017 byly v rámci VŠPS zjišťovány podrobnější údaje o skupině sebezaměstnaných v hlavním zaměstnání v ad hoc modulu (AHM 2017), který byl povinný pro všechny členské země EU. Jeho součástí byly i otázky umožňující komparaci skupiny podnikatelů (se zaměstnanci a bez zaměstnanců bez pomáhajících rodinných příslušníků) se skupinou zaměstnanců. Údaje byly šetřeny při první návštěvě bytové domácnosti a převáženy na demografická data za celý rok 2017. Referenční období bylo dvanáct kalendářních měsíců. Rozdílný způsob zjišťování a převažování ovlivnily výsledky AHM 2017 v porovnání s výsledky standardního VŠPS minimálně a údaje lze proto kombinovat ve vzájemné vazbě.
Převážná část našich podnikatelů má nejméně dva klienty. Z celkového počtu 852 tis. zjištěných odpovědí (včetně 16 tis., kteří v minulém roce neměli žádného klienta) jich mělo pouze jednoho klienta 58,4 tis. podnikatelů. Nejčastěji tito podnikatelé pracovali ve službách a prodeji.
Podnikatelé s alespoň dvěma klienty byli dále dotazováni, jestli v jejich případě bylo alespoň 75 % příjmů od jednoho klienta. Kladně odpovědělo 103,4 tis. osob. Nejčastěji takto odpověděli řemeslníci a opraváři a dále specialisté. Tomu odpovídá i struktura odpovědí podle odvětvových sekcí. Nejvíce těchto osob pracovalo ve stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a v profesních, vědeckých a technických činnostech. Počet podnikatelů, jejichž příjem byl úplně nebo alespoň ze 75 % závislý na jednom klientovi, tak dosáhl 162 tis., a to je 19 % všech podnikajících.
V rámci AHM 2017 byly také zjišťovány důvody, proč se respondent stal podnikatelem. Převažující část podnikatelů (téměř 60 %) uvedla, že se jim naskytla vhodná příležitost (267 tis.) nebo že je podnikání obvyklé v oboru, ve kterém pracují (241 tis.). S odstupem respondenti uváděli, že chtěli mít volnou pracovní dobu (96 tis., tj. 11 %). Tento důvod často uváděli podnikatelé v profesních, vědeckých a technických činnostech. Jen o málo méně osob (90 tis., tj. 10,5 %) se stalo sebezaměstnanými z blíže nespecifikovaného jiného důvodu. Vesměs se jedná o dobrovolné rozhodnutí respondenta. Jako hlavní důvod udržení tradice rodinného podnikání uvedlo 37,5 tis. osob (více než 4 %).
Podstatně méně byly uváděny odpovědi, ze kterých vyplývá, že respondent byl přinucen okolnostmi podnikat. Práci jako zaměstnanec nemohlo najít 47 tis. podnikatelů, tj. o něco více než 5 % zjištěných odpovědí. Počet podnikatelů, kteří začali podnikat proto, že jejich původní zaměstnavatel požadoval, aby se stali sebezaměstnanými, činil pouze 22 tis., tj. necelá 3 % podnikatelů. Více bylo případů, že respondent byl přinucen začít podnikat z jiných důvodů. Bylo jich 55 tis., tj. více než 6 %. Tento důvod nejčastěji uváděli podnikatelé v sekci činnosti domácností.
Většina respondentů (56 %) se v průběhu jednoho roku setkala s nějakými problémy. Podnikatelé měli problém nejčastěji s nepřiměřenou administrativní zátěží a s opožděnými nebo neprovedenými platbami. Tyto důvody uváděli jak zaměstnavatelé, tak podnikatelé bez zaměstnanců. Z dalších důvodů byly četnější tzv. jiné problémy související s podnikáním a nedostatečný příjem v případě nemoci. S nedostatečným příjmem měli problémy především řemeslníci a opraváři a pracovníci ve službách.
Počet podnikatelů (s a bez zaměstnanců) podle hlavního problému souvisejícího s jejich prací a podle hlavních tříd Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) v roce 2017 |
|||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
v tis. osob |
|||||||||||
Podnikatelé |
Hlavní problémy podnikatelů související s jejich prací |
||||||||||||||||||
Celkový počet podnikatelů s problémem |
1 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
1) |
|||||||||||
Celkem |
|
473,2 |
18,9 |
113,8 |
186,2 |
45,4 |
28,4 |
28,9 |
47,3 |
||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||
CZ-ISCO |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||
z toho hlavní třídy: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||
Zákonodárci a řídící pracovníci |
1 |
44,6 |
1,0 |
14,4 |
20,0 |
1,4 |
3,1 |
1,7 |
2,6 |
||||||||||
Specialisté |
2 |
63,5 |
2,9 |
10,7 |
32,8 |
2,5 |
2,6 |
4,6 |
6,9 |
||||||||||
Techničtí a odborní pracovníci |
3 |
64,6 |
2,5 |
14,8 |
28,4 |
5,0 |
4,2 |
3,9 |
5,3 |
||||||||||
Úředníci |
4 |
13,2 |
. |
1,2 |
7,5 |
1,4 |
1,2 |
. |
1,2 |
||||||||||
Pracovníci ve službách a prodeji |
5 |
94,4 |
1,8 |
9,1 |
38,2 |
13,8 |
7,3 |
7,1 |
15,7 |
||||||||||
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství |
6 |
17,8 |
2,7 |
3,0 |
7,3 |
1,2 |
. |
- |
3,0 |
||||||||||
Řemeslníci a opraváři |
7 |
144,8 |
6,7 |
53,7 |
41,3 |
16,6 |
6,8 |
7,7 |
10,9 |
||||||||||
Obsluha strojů a zařízení, montéři |
8 |
26,8 |
. |
6,6 |
9,5 |
3,6 |
1,9 |
2,8 |
1,7 |
||||||||||
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil, AHM 2017 |
|||||||||||||||||||
1) Vysvětlivky: |
|||||||||||||||||||
1 - Nedostatečný vliv na stanovení ceny práce |
6 - Období finančních obtíží |
||||||||||||||||||
3 - Opožděné platby nebo neprovedení plateb |
7 - Málo práce |
||||||||||||||||||
4 - Nepřiměřená administrativní zátěž |
8 - Jiné problémy |
||||||||||||||||||
5 - Nedostatečný příjem v případě nemoci |
|||||||||||||||||||
Poznámka: V minimálním počtu respondenti uváděli jako problém nedostatečný přístup k prostředkům pro podnik (pouze 4 tis. osob – kód 2). |
|||||||||||||||||||
Všichni pracující byli v AHM 2017 dotazováni, v jaké míře je jejich práce uspokojuje. Míra spokojenosti respondentů s jejich prací je obecně vysoká. Velmi nebo alespoň částečně bylo spokojeno v práci 94,2 % všech pracujících. Velmi spokojeni se svou prací byli zaměstnavatelé (97,1 %), ale spokojenost uváděly i další skupiny pracujících, a to jak pomáhající rodinní příslušníci, tak i podnikatelé bez zaměstnanců. V největší skupině zaměstnanců byl tento podíl nejmenší, přesto ale bylo spokojených 94 % osob.
Rozdíly mezi muži a ženami jsou velmi malé. Vůbec nejvíce spokojené jsou ženy na pozici podnikatelek se zaměstnanci (98,2 %).
Uspokojení z práce podle postavení v zaměstnání |
|||||
|
|
|
|
|
v % |
Pracující |
Celkový součet zjištěných odpovědí |
Velmi spokojen/a |
Částečně spokojen/a |
Spíše nespokojen/a |
Nespokojen/a |
Postavení v zaměstnání |
|
||||
Celkem |
|||||
Úhrnem |
100,0 |
49,4 |
44,8 |
4,7 |
1,0 |
z toho: |
|
|
|
|
|
100,0 |
48,3 |
45,7 |
4,9 |
1,1 |
|
podnikatelé se zaměstnanci |
100,0 |
60,7 |
36,4 |
2,8 |
0,2 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
100,0 |
53,3 |
42,0 |
3,7 |
1,0 |
Muži |
|||||
Úhrnem |
100,0 |
49,0 |
45,9 |
4,1 |
0,9 |
z toho: |
|
|
|
|
|
100,0 |
47,8 |
46,9 |
4,3 |
1,0 |
|
podnikatelé se zaměstnanci |
100,0 |
58,9 |
37,8 |
3,0 |
0,2 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
100,0 |
52,5 |
43,4 |
3,4 |
0,7 |
Ženy |
|||||
Úhrnem |
100,0 |
50,0 |
43,4 |
5,4 |
1,2 |
z toho: |
|
|
|
|
|
100,0 |
48,9 |
44,3 |
5,7 |
1,1 |
|
podnikatelé se zaměstnanci |
100,0 |
66,7 |
31,5 |
1,9 |
0,0 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
100,0 |
55,0 |
39,2 |
4,1 |
1,7 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil - AHM 2017 |
|||||
Poznámka: Nejsou uváděny výsledky za pomáhající rodinné příslušníky, které mají nižší spolehlivost. |
Vysokou míru spokojenosti pracujících se svým pracovním uplatněním potvrzují i údaje o tom, zda by podnikatelé raději pracovali jako zaměstnanci, a naopak, kolik zaměstnanců by raději podnikalo. Počet podnikatelů ochotných pracovat v postavení zaměstnance činil 83,2 tis., tj. téměř 10 % všech sebezaměstnaných bez pomáhajících rodinných příslušníků. Počet zaměstnanců, kteří by raději podnikali, byl vyšší (148 tis.), v relativním vyjádření je však velmi malý a dosáhl pouze 3,4 % všech zaměstnanců.
Ve většině hlavních tříd Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO byl počet zaměstnanců ochotných podnikat vyšší než počet podnikatelů, kteří by raději pracovali jako zaměstnanci. Výjimkou jsou pracovníci ve službách a prodeji, kde je počet podnikatelů, kteří by rádi pracovali v pracovním poměru vyšší než počet zaměstnanců uvažujících o podnikání. Obdobně je tomu i v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, v tomto případě je ale rozdíl malý.
Počet podnikatelů a zaměstnanců, kteří by rádi změnili své postavení v zaměstnání |
||||
|
|
|
|
v tis. osob |
Pracující |
Podnikatelé, kteří by rádi pracovali jako zaměstnanci |
Zaměstnanci, kteří by rádi pracovali jako podnikatelé |
Rozdíl |
|
Celkem |
|
83,2 |
147,7 |
64,5 |
CZ-ISCO |
|
|
|
|
z toho hlavní třídy: |
|
|
|
|
Zákonodárci a řídící pracovníci |
1 |
1,5 |
6,9 |
5,4 |
Specialisté |
2 |
9,6 |
23,7 |
14,1 |
Techničtí a odborní pracovníci |
3 |
10,4 |
23,0 |
12,6 |
Úředníci |
4 |
2,9 |
11,3 |
8,4 |
Pracovníci ve službách a prodeji |
5 |
33,0 |
23,6 |
-9,4 |
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství |
6 |
2,2 |
. |
-1,5 |
Řemeslníci a opraváři |
7 |
20,0 |
23,5 |
3,5 |
Obsluha strojů a zařízení, montéři |
8 |
3,6 |
25,5 |
21,9 |
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci |
9 |
- |
9,4 |
9,4 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil, AHM 2017 |
Autor
Ing. Marta Petráňová, Ing. Bohuslav Mejstřík
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ
Tel.: +420 274 054 357; +420 274 052 203
E-mail: marta.petranova@czso.cz; bohuslav.mejstrik@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz