Návrh rozpočtu EU je velmi odvážný
Evropská komise včera zveřejnila svůj výkop pro rozpočet Evropské unie na roky 2021-2017. Celková suma činí 1,135 bilionu eur (v dnešních cenách, tj. skutečné budoucí částky budou vyšší o inflaci), což je 1,11 % unijního hrubého národního důchodu (neboli 1,15 % HDP, protože HDP je v případě EU o pár procent nižší než HND).
Vzhledem k tomu, že rozpočet musí být schválen Evropským parlamentem a hlavně pak všemi členskými zeměmi EU, je docela ambiciózní. Navrhuje totiž hned několik věcí, které se některým zemím budou hrubě nelíbit. Například:
- navrhuje snížit o 5 % platby zemědělcům (křičet bude Francie),
- snížit o 5 % také platby skrze fondy soudržnosti, tedy i v Česku hojně využívané „EU fondy“ (křičet budou chudší země),
- zvýšit míru kofinancování projektů placených z EU fondů (křičet budou chudší země),
- snížit při rozdělování EU fondů váhu HDP na hlavu, tedy pozici země v dlouhodobé konvergenci, a zvýšit váhu nezaměstnanosti, tedy momentální pozici země v jejím cyklu (křičet budou opět chudší země, protože takto začne tu a tam mít na příspěvky z rozpočtu EU právo dejme tomu i Francie nebo Finsko na úkor řekněme Polska nebo Rumunska),
- zavést pro rozdělování EU fondů nové kritérium dodržování vlády práva (křičet bude v tuto chvíli asi hlavně Polsko) a nové kritérium míry přijímání a integrace uprchlíků (křičet bude asi mj. Maďarsko a možná i Česko).
(Mezi nepříjemná překvapení pro chudší země EU naopak nelze zařadit tlak na menší podíl EU fondů vyplácených v podobě dotací – čti: darů – a vyšší podíl vyplácený v podobě finančních nástrojů – čti: půjček a garancí půjček. Tento posun od dotací k půjčkám a garancím se totiž diskutuje už dlouho a je brán vcelku jako hotová věc.)
Nad včera zveřejněným návrhem unijního rozpočtu se vznášejí i některé čistě technické otazníky: Měření HDP na hlavu nebo nezaměstnanosti jsou vcelku zavedené statistické disciplíny, ale jak bude měřen stupeň vlády práva? A dále: po výpadku příjmů od Británie ve výši cca 10 mld. eur ročně se má jedním z nových zdrojů příjmů rozpočtu stát poplatek od členských států za nerecyklované plasty; nehrozí ale náhodou, že jednotlivé státy začnou čísla tohoto typu deformovat (snižovat), aby docílily nižší „daňové“ povinnosti vůči Bruselu?
Lze tedy očekávat, že debata o návrhu v Evropském parlamentu a pak i v Evropské radě bude jistě dlouhá a výživná.
Michal Skořepa
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz