S minimální mzdou se musí hodně opatrně

Minimální mzdy patří mezi kontroverzní ekonomická témata. Existují jejich skalní zastánci a odpůrci, pro které je jejich názor v této oblasti jakýmsi druhem náboženské víry, ale rozpory najdeme i v oblasti ekonomického výzkumu. Jak totiž poukazuje známý ekonom Noah Smith na stránkách Bloombergu, najdeme studie, které poukazují na negativní vztah mezi růstem minimální mzdy a zaměstnaností, ale také analýzy, které nic takového nenalezly.

Dobrým příkladem popsané rozporuplnosti je studie, kterou zpracovali Ekaterina Jardim, Mark C. Long, Robert Plotnick, Emma van Inwegen, Jacob Vigdor a Hilary Wething na základě zvýšení minimálních mezd v americkém Seattlu. K prvnímu růstu mzdy došlo v roce 2015 a podle ekonomů nevyvolal žádné změny v zaměstnanosti. Ovšem druhé zvýšení, které nastalo v roce 2016, už bylo následováno poklesem počtu odpracovaných hodin u zaměstnanců restaurací, které byly předmětem studie. 

Na konferenci pořádané nedávno organizací American Economic Association byly zase prezentovány závěry nové analýzy, ve které ekonomové Leamer, Jerry Nickelsburg, Till von Wachter a Frederic Zimmerman nacházejí poměrně silný negativní efekt vyšší minimální mzdy. Studie se zaměřovala na vývoj v Kalifornii, kde se minimální mzda zvedla z 6,75 dolarů v roce 2006 na 10,5 dolaru v roce 2017. Podle jejich odhadů tento růst snížil zaměstnanost v restauracích o celých 22 %, což už je hodně vysoké číslo.

Asi ale není překvapením, že jiné studie docházejí k opačným závěrům. Doruk Cengiz, Arindrajit Dube, Attila Lindner a Ben Zipperer analyzovali obrovský objem dat týkající se minimálních mezd v období 1979–2016. Došli k závěru, že růst minimální mzdy zvyšuje tlak na růst mezd celkových, ale jeho dopad na zaměstnanost je minimální. Tito ekonomové konkrétně odhadují, že 50% růst minimální mzdy vyvolává přibližně 3% pokles zaměstnanosti, což je jen mírný efekt. A k podobnému závěru docházejí i další analýzy. 

„Pokud tedy někdo podobné výzkumy sleduje, asi by to nyní nejraději vzdal. Lze si totiž vůbec něco vzít z řady analýz, které přicházejí s rozporuplnými závěry? Cynikové je mohou vnímat jako důkaz nízké hodnoty ekonomického výzkumu, ale to není dobrá reakce. Tou správnou reakcí na podobné situace je opatrnost. Politici by měli při svém rozhodování dobře zvážit, jaká studie svým zaměřením nejvíce odpovídá situaci, kterou oni řeší, a pak by měli postupovat velmi opatrně a jen pomalými kroky, které pravděpodobně pomohou chudým, ale mohou být vždy zvráceny v případě, že přijdou příliš silné negativní efekty,“ radí Smith. Podle něj se přitom zdá, že mírné zvyšování minimální mzdy není většinou příliš nebezpečné, dá se s ním experimentovat, ale „nesmí se to přehánět“. 

Zdroj: Bloomberg