Bitcoin, bustcoin, happiness

Kryptoměny jsou v současné době velmi populární téma, které přitahuje pozornost médií a široké veřejnosti. Příčinou je doslova astronomický nárůst jejich ceny. Nejvíce citovanou je měna bitcoin, která je podle tržní kapitalizace největší z těchto virtuálních měn, a její letošní růst přesahuje více než 1 600 %. Takové posílení vyvolává touhu po rychlém a snadném zbohatnutí, a proto přibývá lidí, kteří se snaží naskočit do rozjetého rychlíku směr nekonečno.

V případě bitcoinu není vhodné hovořit o investování, ale spíše o obchodování či spekulaci, protože investování by mělo být spojeno s nějakou fundamentální hodnotou. A zde se objevuje kámen úrazu, jelikož fundamentální hodnota se u této komodity či aktiva hledá obtížně. Určitě existuje mnoho názorových proudů, z nichž některé budou tvrdit, že základní myšlenka jeho existence je životaschopná, ale teprve čas ukáže, jestli má bitcoin šanci se stát aktivem, které najde uplatnění v běžném životě. Zatím to vypadá na módní výstřelek, který začíná přinášet velké emoce.

Zatím žádný systémový problém

Pokud bude význam této kryptoměny v čase dále růst, pak zcela jistě vyvolá akci regulátorů, kteří by mohli zavést opatření, která by pravděpodobně vedla k jeho omezení či dokonce zániku. Nelze také vyloučit, že vznikne nová kryptoměna pod záštitou nějakého státního útvaru, mezinárodní organizace nebo jedné či skupiny centrálních bank, a tato nová kryptoměna přebere dominantní roli na poli virtuálních měn.

Nyní je tržní kapitalizace bitcoinu menší než 300 mld. USD, takže se zatím nejedná o nějaký systémový problém. Velikostí to odpovídá zhruba 1 % tržní kapitalizace amerického akciového trhu či méně než 0,5 % světové tržní kapitalizace příp. méně než 0,5% světového HDP.

Zdroj: Capital Economics

Popularita roste

Ruku v ruce s rostoucí cenou bitcoinu se zvyšuje i popularita slova bitcoin ve vyhledávači Google, což dokumentuje následující graf. I bez tohoto grafu jistě každý vnímá, že média na nás v posledních týdnech chrlí zprávy o velké volatilitě a nových historických maximech této kryptoměny.

Ještě zajímavější je graf, ve kterém můžeme porovnat bitcoin se třemi nevyhledávanějšími výrazy v žebříčku roku 2016. Popularita bitcoinu ve vyhledávání začíná být citelná i vůči nejžhavějším tématům.

Nafukující se bublina

Dramatický růst ceny v posledních měsících zcela oprávněně vyvolal u odborné veřejnosti pocit o právě probíhající bublině. Jelikož se u tohoto aktiva obtížně hledá skutečná fundamentální hodnota, tak bublina má snadnější cestu k tomu, aby dále rostla. Cena je primárně tažena spekulativní poptávkou, která nyní výrazně převyšuje nabídku, což vede k explozívnímu růstu ceny, který pak dále umocňuje poptávku.

To částečně připomíná pyramidové schéma, které není dlouhodobě udržitelné, protože v určitém okamžiku bude dosaženo kritické úrovně, kdy se poptávka zcela vyčerpá, a bude následovat fáze mohutné imploze.

Finanční bubliny jsou události, které se v historii pravidelně opakují (filozof George Santayana: „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat.“). Společným rysem jsou například nejistota ohledně skutečné vnitřní hodnoty aktiva, stádovité chování nebo extrapolace historických výnosů do budoucna (falešná iluze o udržitelnosti historických výnosů). V momentě, kdy se na straně poptávky objevuje i laická veřejnost, bublina se začíná blížit svému vrcholu.

Vzhledem k tomu, jak vysoký je procentní nárůst ceny jen za období letošního roku, tak se nabízí domněnka, že tato bublina by z pohledu historie mohla být ta největší. Jako potenciálně významný faktor by mohla působit existence sociálních sítí, které dokáží násobit společenské emoce jako nic jiného v historii. Navíc hlavní uživatelé sociálních sítí jsou věkově mladší lidé, kteří mají obecně vyšší ochotu podstupovat riziko. Rizikové chování s rostoucím věkem klesá.

Příklady velkých bublin z minulosti

V historii můžeme najít pouze omezený počet opravdu velkých bublin. Ke třem největším patří tulipánová mánie a akcie společností Mississippi Company a South Sea Company.

Tulipánová mánie – cena tulipánových cibulek dovážených z Turecka do Nizozemí vyrostla do nevídaných výšin. Nejsou k dispozici přesná data (až šedesátinásobný nárůst ceny), ale pro koupi cibulek, které byly v té době naprostou novinkou, se jako zástava používal i dům. Růst ceny umocnily i nákupy na úvěr (podobně tomu bylo u velkého krachu na americké burze v roce 1929).

Zdroj: www.thebubblebubble.com

Mississippi Company – akcie této společnosti během jednoho roku explodovaly o 1 900 % (dvacetinásobek). Firma měla monopol na zahraniční obchod Francie a také tiskla papírové peníze kryté rezervami ve formě zlata a stříbra. Problémem bylo, že se natisklo více peněz, než by odpovídalo podkladovým aktivům, čímž došlo k hyperinflaci a následně k prudkému propadu ceny akcie, jelikož někteří držitelé akcií chtěli směnit akcie za kovové mince, kterých bylo nedostatek. Nejde o klasický případ bubliny, ale spíše chybnou měnovou politiku.

South Sea Company – akcie britské obchodní firmy během jednoho roku vystřelily o 900 % (desetinásobek) na základě očekávání, že firma bude inkasovat obrovské zisky z obchodu s Jižní Amerikou výměnou za refinancování státního dluhu. Firma následně skupovala státní dluh od veřejnosti se zajímavým diskontem. Růstu ceny akcie pomohly i nereálná očekávání ohledně budoucích zisků ze zámoří (plynoucích z údajně velkého nerostného bohatství).

Zdroj: www.thebubblebubble.com

Jízda jako na horské dráze

Když se podíváme na graf ceny bitcoinu v logaritmickém měřítku, tak v minulosti odhalíme výrazné poklesy, které jsou ve standardním měřítku schovány, protože exponenciální růst ceny vyhlazuje pokles ceny ve vzdálenější minulosti.

A že se nejednalo o malé propady, můžeme zjistit pomocí ukazatele označovaného jako maximum drawdown, který měří maximální velikost poklesu od posledního známého historického maxima. Bitcoin v předchozích letech zažil tři období, kdy jeho cena výrazně poklesla. V roce 2011 to bylo o více než 90 %, v roce 2013 o zhruba 70 % a v roce 2014 o více než 80 %.

Tehdy však byl bitcoin pouze okrajové téma stranou pozornosti široké veřejnosti. Nyní pravděpodobně probíhá skutečná bublina, do které se postupně zapojuje široká veřejnost. Jak velký propad nastane, na to si budeme muset počkat. Podle agentury Bloomberg zhruba 40 % všech bitcoinů drží úzká skupina 1 000 lidí, kteří je dříve nebo později můžou chtít prodat (riziko převisu nabídky).

Prudké cenové výkyvy

Jednou z věcí, která komplikuje širší uplatnění bitcoinu v běžném životě, je jeho vysoká volatilita. Jde nejen o mezidenní změny ceny, ale i volatilitu uvnitř obchodního dne. Tu můžeme změřit pomocí rozpětí denního maxima a minima vůči předchozí zavírací ceně. K dispozici jsou pouze data od března roku 2014 a ve třetině případů bylo toto pásmo pohybu ceny větší než 5 procentních bodů. Ve dvou případech přesáhlo dokonce 30 %.

Jak vysoko se vydá cena bitcoinu? 180 000 USD?

Jednoduchá otázka, neznámá odpověď. Pokud jde o cenový vývoj, tak u extrémních bublin (viz grafy výše) byla fáze velmi strmého růstu (mánie) docela krátká a trvala okolo jednoho či dvou let. Nutno poznamenat, že se jedná o velmi malý počet pozorování, ze kterého nelze dělat obecné závěry. Po dosažení vrcholu následuje ještě strmější a rychlejší fáze hlavního poklesu (panika).
Abychom se dobrali k nějaké hrubému, zjednodušenému a hlavně nespolehlivému odhadu, na jaké úrovni by cena bitcoinu dosáhnout maxima, je možné se pokusit odhadnout, kdy začala fáze strmého růstu, a jaký násobek počáteční ceny ze začátku fáze strmého růstu může být dosažen.

Při pohledu na cenový graf se jeví, že fáze strmého růstu mohla začít někdy okolo dubna letošního roku při ceně okolo 1 200 USD. Při předpokladu největší bubliny v historii (viz výše) by násobek počáteční ceny mohl dosáhnout 100 až 200, tedy v průměru 150 (u tulipánové bubliny to bylo 60). Pokud by počáteční cena byla správně odhadnuta, tak by současný násobek činil okolo 14.
Vynásobením obou odhadnutých parametrů získáme teoretické budoucí maximum na úrovni 180 000 USD, což by představovalo dalších 1 000 % růstu. Možná bude cena bitcoinu ještě vyšší, možná se již nyní nachází v blízkosti maxima.

Upozorňuji, že výše uvedený odhad nelze v žádném případě brát vážně.

Vítězové a poražení

I když většina obchodníků s bitcoinem by měla nakonec realizovat ztráty (až bublina splaskne), tak se vždy najde menší skupina lidí, kterým se risk vyplatí, a někteří z nich mohou i pohádkově zbohatnou. Mezi úspěšné obchodníky s bitcoinem by měli patřit lidé, kteří si ho koupili při ceně v řádu stovek a méně USD, ustáli předchozí propady a včas dokázali pozici uzavřít. Mezi poraženými (většina) se budou nacházet obchodníci, kteří ho začali nakupovat až v letošním roce.

Teď sice většina lidí vykazuje nerealizovaný zisk, protože cena bitcoinu se pohybuje v okolí historického maxima, ale konečný účet budeme moci spočítat až po splasknutí bubliny. V momentě panického výprodeje budou trh tvořit zejména prodávající, nabídka bude výrazně převyšovat poptávku. Bez existence protistrany nebude mít cena jinou možnost než klesat, klesat a klesat. A bitcoin by pak mohl získat trefnější jméno, a to „bustcoin“.

Konečné zúčtování by mělo znamenat přeskupení bohatství, protože v realitě se bude jednat o hru blízkou hře s nulovým součtem. Bude záviset, kam až cena bitcoinu propadne.

Harvardská studie

Na závěr se dotkneme filozofické roviny věci. Skupina vítězů tedy více či méně zbohatne. Říká se, že peníze sice dokáží ulehčit život, ale rozhodně nejsou zárukou štěstí. Toto však není všeobecně rozšířený názor, protože v jednom americkém průzkumu mezi lidmi označovanými jako generace Y (Millennials), což je generace dětí narozených hlavně v 80. a 90. letech 20. století, byla dotazovaným položena otázka „Jaké jsou Vaše nejdůležitější životní cíle?“. Odpověď „zbohatnout“ se vyskytovala u 80 % z nich a odpověď „stát se slavným“ se objevila u 50 % případů.

A co tedy vlastně člověka může člověka učinit šťastným? Na tuto otázku hledala a podle autorů přinesla odpověď 75 let trvající studie Harvardské univerzity (více zde), která monitorovala život přes 700 dobrovolníků a jejich potomků. V jedné skupině byli absolventi Harvardské univerzity a členy druhé skupiny byli sociálně slabší obyvatelé Bostonu.

Hlavní závěr studie se dá popsat jedinou větou: Dobré mezilidské vztahy nás učiní šťastnějšími a zdravějšími. Zároveň ani tak nezáleží na počtu takových kontaktů, jako spíše na jejich kvalitě. Dobré psychické rozpoložení pak má za účinek, že redukuje fyzickou i mentální bolest. Vztahy mezi lidmi jsou ovšem komplikované a investice do nich vyžaduje čas, než bude možné inkasovat nějakou dividendu.

I pátek třináctého může být příjemný den

Výsledky Harvardské studie sice moc nezapadají do dnešního materialistického světa, ale každý člověk má možnost se svobodně rozhodnout, co bude chtít dělat. Stejné věci mohou lidem přinášet různý emotivní prožitek. Někdo může prožívat větší radost tím, že si koupí bitcoin. Někdo jiný může chtít, v duchu Harvardské studie, poobědvat s někým, kdo je mu velmi sympatický, ačkoli to bude v pátek třináctého a možná i naposled. Jsou věci, které si za peníze nekoupíme…

Autorem je Ing. Patrick Vyroubal, CFA

portfolio manažer, ČSOB Asset Management

Patrick Vyroubal má více než 10 let zkušeností v oblasti finančního sektoru. V minulosti pracoval v útvaru exportního a strukturovaného financování ČSOB, dále pak jako akciový analytik ve společnostech Atlantik finanční trhy a ČSOB Asset Management. V současnosti má na starosti správu akciových fondů zaměřených na vyspělé trhy (USA, Evropa, Japonsko). Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze (Fakulta mezinárodních vztahů) a držitelem certifikátu CFA (certifikovaný finanční analytik).

Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE