ČSÚ: Růst cen nemovitostí zrychluje
Rychlý růst cen nemovitostí je nejvýznamnější inflační jev současné doby, respektive posledních dvou až tří let. Meziroční nárůst těchto cen dosáhl v prvním čtvrtletí hodnoty 12,8 %. Posunul tak Česko na první místo v EU, konstatuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Průměrný meziroční růst cen bytových nemovitostí v EU byl v prvním kvartálu 4,5 %.
Od roku 2000 se tempo růstu cen tuzemských bytů významně zvyšovalo již potřetí. Poprvé v roce 2003 před vstupem do EU a podruhé v roce 2008 v souvislosti s realitním boomem v mnoha evropských zemích. Nynější fáze růstu začala v roce 2014. Od té doby ceny nemovitostí nepřetržitě rostou a dokonce již překročily svá historická maxima. V EU se ceny bytů, rodinných domů a stavebních pozemků vyvíjejí obdobně. Příčinou je jednak současný růst ekonomiky a optimistická očekávání, a jednak nízké úrokové sazby hypoték.
Ceny nemovitostí dlouhodobě rostou mnohem rychleji než index spotřebitelských cen. V krajském srovnání jsou nejvyšší v Praze, potvrzuje Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ: Ceny bytů v hlavním městě mezi lety 2000 až 2015 vzrostly o 135 % a ceny rodinných domů o 65 %. Podepsal se na tom mimo jiné nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Nejlevnější byty se prodávají v Ústeckém kraji, kde v uvedeném období stouply jejich ceny o 52 %. Nejlacinější rodinné domy, jejichž ceny se však zvýšily o 58 %, jsou k mání v Kraji Vysočina.
Meziroční růst cen potravin dosáhl v červnu 5,4 %. Nejvýraznější byl u mlékárenských výrobků, a to 12,2 %. Dražší je máslo, sýr, tvaroh i jogurty. Litr polotučného trvanlivého mléka stál v červnu 15,8 Kč, loni v témže měsíci 14,3 Kč. Z dlouhodobého hlediska je vývoj cen potravin podobný jako trend celkové inflace. Ceny potravin však podléhají cyklickým výkyvům, které mají tří- až čtyřletou periodicitu. Ta se projevuje hlavně u mléka a mléčných nebo pekárenských výrobků, komentuje Jiří Mrázek. Ze statistik také vyplývá dlouhodobá provázanost cenových pohybů mléčných výrobků s okolními zeměmi, zejména s Německem.
Proti původnímu očekávání se vyvíjejí ceny pohonných hmot, které úzce souvisejí s cenami ropy na světových trzích. Prudký pokles cen benzinu a nafty nastal na podzim 2014, zastavil se až na počátku loňského roku. Cena pohonných hmot v roce 2016 tak byla takřka shodná s rokem 2000. Řada analytiků očekávala, že ceny benzinu budou postupně oživovat kvůli dohodě významných producentů o omezení těžby. Letošní vývoj však s těmito odhady nekoresponduje a vymyká se i standardním sezónním trendům.
Statistici upozorňují, že cenový vývoj je třeba hodnotit z hlediska dlouhodobější perspektivy a v kontextu okolních zemí. Faktory, které způsobují růst či pokles cen, totiž působí i mimo českou ekonomiku. Nejvýznamnější růst cen aktuálně hlásí pobaltské země. V Litvě meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 3,5 %, v Estonsku o 3,1 % a v Lotyšsku o 3,1 %. Nejpomaleji rostou ceny v Rumunsku o 0,7 %, v Dánsku o 0,4 % a v Irsku o -0,6 %.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz