Západ v produktivitě práce příliš nedoháníme, on nám jde spíše naproti
Pracovníci v České republice vygenerují přidanou hodnotu na úrovni 81 % průměru Evropské unie (EU28). Vůbec nejvyšší přidanou hodnotu vyprodukují během 1 odpracované hodiny pracovníci v Irsku (184,2 % průměru), Lucembursku (168,9 % průměru) a Belgii (129,3 %) průměru). Na opačném konci žebříku se pak nachází Bulharsko (45,1 % průměru), Rumunsko (52,6 % průměru) a Lotyšsko (65,6 % průměru). Pokud jde o naše regionální „konkurenty“, pracovníci na Slovensku vyprodukují přidanou hodnotu na úrovni 82 %, Polsko na úrovni 75,2 % a Maďarsko 68,1 % unijního průměru.
Přehled přidané hodnoty vyprodukované během 1 hodiny práce (% průměru EU)
Země | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Irsko | 138,9 | 139,7 | 139,6 | 130,6 | 134,9 | 140,8 | 143,6 | 145,1 | 141,6 | 145 | 185,7 | 184,2 |
Lucembursko | 167 | 175 | 175,6 | 169,7 | 163 | 162,6 | 166,5 | 162,3 | 163,8 | 170 | 169,8 | 168,9 |
Belgie | 132,9 | 131,6 | 130,2 | 128,4 | 129,8 | 131,4 | 129,8 | 130,9 | 130,2 | 130,9 | 129,9 | 129,3 |
Rakousko | 119,9 | 119,2 | 117,6 | 116,9 | 117,1 | 114,9 | 115,1 | 117,1 | 116,5 | 115,8 | 115,5 | 115,4 |
Francie | 118,7 | 117,8 | 117,5 | 116,6 | 117,6 | 117,2 | 116,7 | 115 | 116,3 | 115,8 | 116,2 | 115 |
Švédsko | 114,2 | 116,6 | 119,2 | 118,3 | 116,3 | 116,8 | 116,3 | 116,4 | 114,2 | 112,9 | 113,2 | 114 |
Dánsko | 107,7 | 108,1 | 106,2 | 107,7 | 109,7 | 115,3 | 114,7 | 114,5 | 115,4 | 114,8 | 114,3 | 113,6 |
Nizozemí | 118,1 | 118,2 | 118 | 118,4 | 115,8 | 113,5 | 112,2 | 112 | 113,9 | 112,6 | 111,9 | 112,4 |
Finsko | 112,8 | 111,9 | 115,6 | 116 | 113,5 | 112,7 | 112,6 | 109,6 | 108,4 | 107,4 | 107,5 | 108,4 |
Itálie | 115,1 | 114,2 | 114,1 | 115 | 115 | 112,9 | 112,2 | 110,2 | 108,8 | 107,7 | 107,3 | 106,7 |
Německo | 108,6 | 108 | 108,1 | 107 | 104,3 | 105,2 | 106,5 | 105,4 | 104,8 | 106,2 | 105,8 | 105,8 |
Španělsko | 99 | 100,7 | 100,6 | 100,9 | 105,6 | 102 | 101,3 | 103,2 | 103,5 | 103,2 | 101,4 | 101,8 |
Velká Británie | 109,4 | 108,7 | 106,7 | 105,3 | 103,2 | 103,2 | 101,4 | 101,7 | 101,3 | 101,6 | 101,1 | 100,9 |
Malta | 96,3 | 93 | 93,7 | 93,3 | 94,1 | 94,8 | 91,2 | 90,3 | 89,6 | 91,2 | 91,8 | 93,1 |
Kypr | 90,6 | 91,5 | 93,9 | 95 | 95,4 | 91,6 | 89,9 | 88,7 | 86,8 | 85 | 84 | 83,1 |
Slovensko | 69,2 | 72,1 | 75,9 | 79,4 | 79,2 | 83,6 | 81,6 | 82,5 | 83,8 | 84,1 | 83,1 | 82 |
Česká republika | 73,8 | 74 | 76,8 | 77,8 | 79,3 | 77,2 | 77,4 | 76,2 | 76,7 | 79,2 | 80,5 | 81 |
Řecko | 97,9 | 100,8 | 98,1 | 98,5 | 98,2 | 89,6 | 85,6 | 86 | 87,1 | 85,5 | 82,4 | 81 |
Slovinsko | 83,5 | 83,1 | 83 | 83,7 | 80,1 | 79,6 | 80,8 | 80,1 | 79,8 | 81,6 | 81,4 | 80,9 |
Portugalsko | 76,7 | 77,8 | 77,8 | 77,5 | 79,6 | 79,8 | 76,5 | 76,8 | 79,7 | 78,9 | 78,1 | 77,9 |
Polsko | 61,1 | 60,4 | 61,4 | 62,1 | 65,4 | 70,2 | 72,7 | 74,1 | 74 | 73,8 | 74,2 | 75,2 |
Litva | 55 | 57,7 | 62 | 65,1 | 61,3 | 67,2 | 71,4 | 73,1 | 74,3 | 74,5 | 73,1 | 72,1 |
Estonsko | 59,2 | 61,3 | 66,5 | 66,1 | 66,7 | 70,6 | 72,1 | 73,3 | 73,2 | 73,6 | 71 | 70,9 |
Chorvatsko | 65,3 | 67,5 | 69,5 | 70,6 | 68,6 | 67,1 | 70,1 | 72,4 | 73,1 | 70,2 | 69,2 | 70,6 |
Maďarsko | 66,6 | 66,4 | 65,9 | 70,3 | 72,2 | 72,7 | 73,8 | 72,6 | 72,9 | 70,9 | 70,2 | 68,1 |
Lotyšsko | 51,8 | 51,7 | 54,5 | 56,1 | 56,2 | 58,8 | 61,5 | 62,9 | 62,5 | 64,6 | 64,4 | 65,6 |
Rumunsko | 36,2 | 40,3 | 43,6 | 50 | 49,9 | 51,1 | 51,9 | 55,7 | 56,3 | 56,9 | 59,3 | 62,6 |
Bulharsko | 36,2 | 36,1 | 37,7 | 39,4 | 39,5 | 41,3 | 42,2 | 43,6 | 43 | 43,5 | 44,1 | 45,1 |
Česká republika na 10letém maximu
Ovšem, Česká republika patří k 12 zemím EU, které v roce 2016 vykázaly meziroční růst produktivity práce a zároveň do skupiny 10 zemí s nejvyšším růstem produktivity práce v uplynulých 10 letech. Pokud jde o zbytek členských států EU, produktivita pracovníka za každou odpracovanou hodinu rostla v letech 2006–2016 nejvíce v Irsku (+44,5 %), Rumunsku (+22,3 %), Polsku (+14,8 %) a Litvě (+14,4 %). A naopak, záporný vývoj zaznamenaly Řecko (-19,8 %), Kypr (-8,4 %), Velká Británie (-7,8 %) a Itálie (-7,5 %).Západ nám jde poklesem produktivity práce svižným krokem naproti
Při pohledu na data Eurostatu si nelze nevšimnout, že zatímco v případě „tradičních“ vyspělých zemí EU, jako jsou Velká Británie, Lucembursko, Holandsko, Rakousko, Finsko, Francie, Švédsko a Belgie byla produktivita práce na vrcholu v letech 2005–2008 s následným poklesem, rozvíjející se země Evropy typu Rumunsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Bulharsko a Česká republika svoji produktivitu v letech 2005–2016 zvyšovaly, přičemž tyto země jsou nyní „na vrcholu“. Dále existuje jakýsi „střední proud“ tvořený státy Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Malta, Slovinsko, Německo, jejichž produktivita práce stagnuje či se vyvíjí pouze mírným tempem (ať už směrem dolů či nahoru).Zlom představovala světová ekonomická recese
V případě první skupiny zemí (s postupným poklesem produktivity práce) byla zlomovým okamžikem světová ekonomická recese, produktivita práce těchto zemí totiž začala výrazně klesat v roce 2009. Pozn. pojem „produktivita práce“ představuje hodnotu výrobku či služby vyprodukovanou pracovníkem, po odečtení hodnoty zboží a služeb na vstupu. Přidaná hodnota je počítána za každou celou odpracovanou hodinu tak, aby tento ukazatel „nekřivily“ částečné úvazky.Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko práce
Jaroslav Fišer, Dobraprace.cz
Kolega zapáchá? Vyřešte citlivou situaci s taktem a nadhledem
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu