(Kurzy.cz)
Česko a záporné sazby - jak by to mohlo vypadat?
Budoucí guvernér Jiří Rusnok o víkendu připustil, že by i Česko časem
mohlo (i když ne hned) potřebovat záporné sazby. Za jakých podmínek by k něčemu
takovému mohlo dojít a jakou podobu by záporné sazby eventuálně mohly mít?
Mezi členy bankovní rady nepanuje ohledně zavádění záporných sazeb žádná velká
euforie. Většina z nich si ale nakonec dokáže představit jejich zavedení ve
chvíli, kdy by kvůli příliš vysokému rozdílu mezi českými a eurovými sazbami
Česko čelilo rychlému přílivu spekulativních peněz, které by prodražovalo ČNB
obranu slabé koruny. Jak silný by takový příliv musel být, zůstává otázkou.
Pravděpodobně bychom alespoň po dva měsíce v řadě museli vidět měsíční příliv
silnější než v lednu 2016 nebo v září 2015, kdy do Česka teklo přes 2 miliardy
eur měsíčně (v rekordním srpnu 2015 to byly více než 4 miliardy eur). To v tuto
chvíli nevidíme - příliv peněz v únoru byl o poznání slabší a v březnu i na
začátku dubna pravděpodobně ještě zeslábl. Z toho vyplývá, že na nejbližším
květnovém zasedání zatím zůstávají záporné sazby v “postavení mimo hru”.Vrátit
na scénu se mohou s blížícím se koncem intervenčního režimu, ve chvíli, kdy
mohou automaticky růst spekulativní sázky na silnější korunu. V takovou chvíli
(tj. relativně těsně před exitem) je taktické zavedení záporných sazeb v Česku
nejpravděpodobnější (my dáváme záporným sazbám 40% pravděpodobnost).
A jak by to mohlo eventuálně vypadat? Guvernér Rusnok poprvé otevřeně řekl, že
se v takovém případě kloní ke švýcarské variantě více sazeb tak, aby negativní
sazbou byly primárně zatíženy nové vklady. Primárním cílem takového opatření je
odradit příliv nových peněz, ale současně příliš nepoškodit stávající
vkladatele a finanční systém. Jak švýcarský systém funguje v praxi? Banky mohou
ukládat u centrální banky za nulovou sazbu “pouze” dvacetinásobek povinných
minimálních rezerv (vypočtených před zavedením záporných sazeb). Od této částky
se ještě odečítá jakýkoliv nový přírůstek hotovosti na účtech banky. Nevýhodou
takového systému je bezesporu komplikovanost a horší čitelnost úrokové politiky
centrální banky. Zdá se ale, že pro švýcarskou cestu, mají v tuto chvíli v
nejvyšších patrech ČNB slabost.
Zdroj: Jan Bureš, ČSOB, a. s.
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 03.05.2024
Natural 95 40.26 Kč | Nafta 38.79 Kč |
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu