Řecku i Portugalsku by nejvíce prospělo, kdyby vyhlásily bankrot, píší Financial Times (13.2.2012)

LONDÝN (MEDIAFAX) - Řecku i Portugalsku by nejvíce prospělo, kdyby vyhlásily státní bankrot. Píše o tom pondělní vydání britského listu Financial Times (FT).

Evropská unie by jim následně mohla finančně pomoci znovu se postavit na nohy.

Podle komentáře Financial Times nelze říci v případě Řecka, že zemi pomůže plánované snížení dluhu na 120 procent vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Podle FT jde totiž jen o politicky stanovený cíl, který nemá s ekonomikou příliš společného.

Ještě před dvěma lety většina evropských politiků věřila, že Řecko je možné zachránit. Chyběly jim přitom zkušenosti se zvládáním finančních krizí a dokonce se ani neporadili s politiky z jiných částí světa, kteří se v minulé dekádě museli poprat s krizemi. "Vyzbrojeni ignorací a arogancí tak zopakovali chyby druhých," uvádí Financial Times.

V některých evropských metropolích si už začínají uvědomovat, že záchranný program byl velkou chybou. Někteří evropští politici už totiž ztratili důvěru ve své řecké kolegy. A vzhledem k tomu, že Řecko je už pátý rok v recesi a úsporná opatření situaci v ekonomice ještě zhorší, začínají se přiklánět k názoru, že by bylo lepší nechat tuto jihoevropskou zemi zkrachovat.

Řecké koaliční strany po zdlouhavých jednáních dosáhly dohody o úsporném balíčku a parlament ji schválil v noci na pondělí. Formálně tak Řekové splnili požadavky ministrů financí eurozóny. I soukromí věřitelé Řecka se dohodli s vládou v Aténách na výměně dluhopisů a odpisu významné části z dluhu země.

Objevily se ale také hlasy, že by bylo lepší nechat Řecko vystoupit z eurozóny a použít peníze ve fondech na záchranu Portugalska.

Financial Times ale v komentáři uvádějí, že ekonomiky obou států jsou v dezolátním stavu a že by bylo lepší nechat je zbankrotovat v rámci měnové unie, a potom zvýšit úvěrovou kapacitu záchranných fondů a pomoci jim obnovit ekonomiku. Tím zároveň vytvořit ochranný val kolem celé eurozóny.

Podle FT ale eurozóna nakonec pomoc Řecku poskytne. Po několika měsících se ovšem jasně ukáže, že snížení platů a důchodů povede k prohloubení recese. A evropští politici si uvědomí, že při takovém dezolátním stavu ekonomiky, je i omezená privatizace nereálná. Hrubý domácí produkt (HDP) Řecka loni klesl o šest procent a dále se snižuje.

A toto není ten nejhorší scénář. Počítá s tím, že řečtí politici napříč celým spektrem podporují záchranný program. Vzhledem k nové vlně stávek a rezignace několika ministrů, je sporné, zda lídr strany Nová demokracie Antonis Samaras, pravděpodobný vítěz dubnových voleb, bude pokračovat v současném programu.

Ministři financí eurozóny se na svém čtvrtečním zasedání rozhodli odložit své resumé o druhém záchranném balíku pro Řecko a stanovili několik podmínek pro schválení pomoci. Řecký parlament musel v neděli schválit dohodnutá úsporná opatření, dále Řekové budou muset uspořit letos 325 milionů eur ve strukturálních výdajích, aby bylo možné dosáhnout požadované výše dluhu, a navíc musí tamní politici garantovat pokračování úsporných opatření a reforem i po volbách.

Trojka, tedy Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB), podle vyjádření šéfa Eurogroup a lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera z noci na pátek ještě pracuje na analýze udržitelnosti zadlužení. "I na základě této práce, padne konečné rozhodnutí příští týden,“ uvedl Juncker. "V této souvislosti se sejde pracovní skupina Eurogroup v úterý a na středu jsem svolal na zasedání Eurogroup pod podmínkou, že výše uvedené podmínky budou v Řecku zavedeny," dodal šéf Eurogroup.

Řecko čerpá od května roku 2010 mezinárodní finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,75 bilionu Kč). Tato částka ale nebude stačit, loni v říjnu se tak eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý záchranný balík - tentokrát za 130 miliard eur (přibližně 3,25 bilionu Kč). Řecku bez nového úvěru hrozí už v březnu bankrot.

Atény jednají s tzv. trojkou, tedy EU, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou o dalších krocích, které by měly nastartovat právě druhý záchranný balíček Řecka v hodnotě 130 miliard eur. Kromě trojky musí ale Atény jednat také se soukromými věřiteli, kteří by měli smazat část ze svých pohledávek vůči Řecku ve výši 350 miliard eur.

V polovině března budou muset Atény splatit dluh 14,5 miliardy eur a bez druhého balíku od MMF a EU nebudou schopné své závazky splnit.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz