Daňová reforma poškodila nejvíce dlužníky, ale pomohla investorům

Finance úzce souvisí s daněmi a správné uvažování v oblasti řízení vlastních financí by mělo obsahovat také daňový aspekt. Pokud ho kdokoli z nás vynechá, tak správa  jeho  osobních financí není objektivní. Jak daňová reforma postihne jednotlivé kategorie osobních financí?

Těžká rána pro úvěry na bydlení
Velmi nelibě musí nést změny od 1. ledna 2008 zvláště ti z nás, kteří splácejí úvěr splňující podmínku financování bytových potřeb (nejčastěji jde o koupi  bytu nebo rodinného domu, případně jeho výstavbu). Zákon o daních z příjmů sice nikterak nezpřísnil podmínky uplatňování odpočtu úroků snižujících základ daně, avšak nepříjemnou změnou je paradoxně dopad rovné daně ve výši 15 %.

Před touto daňovou reformou se pohybovalo pásmo daně z příjmů fyzických osob mezi 12 a 32 % s tím, že většina lidí financujících bydlení spadala do dvou nejvyšších daňových pásem. Tím pádem v souvislosti se snížením a sjednocením sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % již jejich daňová úspora v roce 2008 bude třeba i méně než poloviční. Týká se to především všech lidí splácejících  hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření. Navíc je velmi nepříjemné, že tato negativní daňová změna je doprovázena ještě rostoucími sazbami  úvěru. To asi v těchto dnech pociťují především všichni, kterým končí období fixace hypotečního úvěru.

Také penzijní připojištění a soukromé životní pojištění utrpí rovnou daní
U běžných produktů na spoření (například termínované vklady) nedochází v souvislosti s přijatou daňovou reformou k žádným změnám. Z úroku se i nadále sráží 15% srážková daň a občan obdrženou část již dále nezdaňuje ani nikde neuvádí.

U produktů, které jsou do osobních finančních plánů zahrnovány za účelem tvorby rezervy (soukromé životní pojištění a penzijní připojištění), opět nedošlo k žádným zásadním změnám, ale jednotná sazba daně zamíchala výhodností obou produktů. U obou existuje za splnění určitých podmínek možnost snížení daňového základu o částky do nich umístěné. Bohužel pro poplatníky (platí analogie s úvěrovými produkty) již kvůli pouze 15% sazbě daně z příjmů nejsou takové vklady tak  výhodné, jako bývaly, neboť daňová úspora klesá.

Investoři se radují
Přestože zákon o  daních z příjmů přinesl určitá omezení do problematiky cenných papírů a jejich zdaňování, tak to nejpodstatnější zůstává zachováno i nadále. Mám na mysli osvobozující šestiměsíční časový test, kdy při jeho splnění nemusíte výnos z  prodeje nijak zdaňovat ani nikde uvádět. Podstatou časového testu je dodržení šestiměsíční doby mezi nákupem a prodejem.

Nesplníte-li v roce 2008 tento časový test (například z důvodu nečekaně rychle rostoucí ceny cenného papíru), pak budete podobně jako v předcházejících letech zdaňovat v rámci paragrafu 10 – ostatní příjmy. Na rozdíl od předcházejících  let ovšem bude použita v tomto článku již několikrát zmiňovaná sazba 15 %, na rozdíl od vyšších sazeb v minulých letech. To samozřejmě povede k nižší výsledné dani z příjmů.

Srážková daň, kterou jsme si zvykli platit z přijatých dividend, zůstává zachována i nadále. Akcionáři musí počítat s tím, že obdrží dividendu poníženou o 15 %. Jde o podobný daňový režim (takzvaná srážka u zdroje) jako v případě například úroků z termínovaných vkladů.

Závěrem lze shrnout, že úvěrové produkty jsou poraženým této daňové reformy a jejich podpora se příští rok ještě sníží. Vítězem jsou naopak investiční produkty, kde v případě kladných rozdílů mezi prodejem a nákupem cenných papírů dochází k nižší daňové povinnosti právě díky nižší sazbě daně z příjmů fyzických osob.

(Vladimír Zdražil, iDnes.cz)