 Členka Komise pro měnovou politiku Bank of England Rachel Lomaxová včera podtrhla nejistotu, které čelí britské úrokové sazby a dala také najevo, že se ona osobně může přiklánět k jejich příštímu preventivnímu snížení.
„Můžeme a měli bychom rychle a flexibilně odpovědět na včasná znamení měnícího se ekonomického počasí”, řekla včera Lomaxová, v rozsáhlém projevu před obchodními partnery.
„Podle posledních oficiálních ekonomických statistik je na trhu, obrazně řečeno, stále ještě pěkné počasí. Ale víme, že se k nám ženou ošklivé přeháňky z moře. To, co zatím není známo je, jestli se k nám blíží silný větřík síly 6 nebo obrovská vichřice síly 8”, řekla Lomaxová.
Příchozí ekonomická data budou mít na pozadí této situace ještě větší význam.
„Potřebujeme být velmi ostražití, abychom dokázali rozpoznat riziko náhlého zpomalení ekonomiky. Za současné výše úrokových sazeb, může být monetární politika spíše restriktivní”, dodala.
Na panelovém setkání, na kterém se stanovovaly sazby a které proběhlo počátkem tohoto měsíce, Lomaxová volila s většinou, pro ponechání klíčové sazby beze změny, na úrovni 5,75%. Ale zatímco se volilo pro ponechání sazeb, tak si většina členů Komise pro měnovou politiku, jak se zdá, zřejmě vzala nějaký čas na rozmyšlenou, před rozhodnutím pro snížení sazeb.
Včera Lomaxová identifikovala některé klíčové faktory, které znejisťují Británii. Za prvé, jestli zpřísňování podmínek likvidity povede k totálnímu propadu na úvěrovém trhu. Za druhé, jak na to budou reagovat spotřebitelé a za třetí, prostě jen, jak dlouho bude trvat dopad z prvních dvou nejistot.
Zatímco konzumenti se zdají být v relativně propojené pozici, zpřísňující se úvěrové podmínky „by měly působit jako brzda na spotřebitelské výdaje a investice”, řekla.
Zatím je ještě rozsah tohoto efektu vysoce nejistý, podtrhnula a dodala, že mnohé bude záviset na tom, jak se nedávný vývoj spojí s budoucí důvěrou, přestože až dosud se nezdá, že by se to mělo uskutečnit.
Dodala také, že současné problémy na kreditních trzích mohou mít širší, dlouhodobý dopad.
„Můj odhad je, že v průběhu příštích 3-5 let uvidíme trvalé, přestože nikoli nezbytně úplné, obrácení těchto trendů s tím, jak banky přehodnotí rizika kolem některých obchodních modelů a komplexních finančních instrumentů”, řekla Lomaxová.
Na druhé straně, vyšší ceny energií zvyšují inflaci a konkrétně měla na mysli cenu ropy crude, která se přiblížila hranici 100 USD za barel. Upozornila také na jednu klíčovou situaci a to, že ona a další členové Komise pro měnovou politiku měli tendenci snížit sazby v roce 2005, právě když ekonomika zpomalovala, protože ceny ropy tenkrát také vyšplhaly dost vysoko.
Aby ještě vyzdvihla dilema, kterému čelí členové komise, řekla Lomaxová: „Vždy jsou nějaká rizika, která signalizují, že měnová politika bude uvolněna, v čase rostoucích cen energií. To platí o to více po uplynulém roce, kdy byla inflace nad svou cílovou hladinou a měřeno některými měřítky, zůstává stále nepohodlně vysoká”.
|
RSS
Přebírání zpráv
