Akcie v ČR | 28.12.2005 13:10:15

ČEZ chce být jedničkou střední a jihovýchodní Evropy

ČEZ A ZAHRANIČNÍ EXPANZE

„Vizí Skupiny ČEZ je stát se jedničkou na trzích s elektrickou energií střední a jihovýchodní Evropy.“

Jedním ze základních cílů VIZE 2008 je posílení Skupiny ČEZ na trhu s elektrickou energií v regionu střední a jihovýchodní Evropy prostřednictvím nákupu podílů v zahraničních firmách. Vhodnou akviziční politikou chceme vytvořit i nadále českou, nicméně globální firmu s nadnárodní působností. To vše za podmínky, že dojde ke zhodnocování společnosti ČEZ pro všechny akcionáře, tedy i pro stát.

V roce 2005 se tato ambice začala postupně naplňovat prostřednictvím akvizic distribučních společností v jihovýchodní Evropě.

Cena, za kterou ČEZ zahraniční společnost nakupuje, vždy odpovídá její hodnotě pro akcionáře. Je adekvátní aktuálnímu stavu, ve kterém se nabízená společnost nachází, jaké jsou možnosti jejího rozvoje apod. Při nákupech v žádném případě nedochází k přeplácení.

Zahraniční akvizice bezesporu poslouží i k tomu, že se Česká republika na zahraničních trzích uplatní s výrobky českých firem a tuzemskými technologiemi.

Bulharsko

První vlaštovkou v oblasti zahraničních aktivit jsou od letošního ledna tři distribuční společnosti Skupiny ČEZ v Bulharsku. Jejich získání představuje zatím největší zahraniční investici v historii České republiky. Akvizice přinesla Skupině ČEZ majoritu v distribučních společnostech Stolichno EAD (působí na území hlavního města Sofie), Sofia - oblast EAD a Pleven EAD. Tato tzv. „Západní skupina“ obsluhuje asi 1,9 mil. zákazníků při celkové dodávce elektřiny ve výši 7,8 TWh ročně. Rozloha oblasti je 39 000 km².

Smlouva o koupi akcií tří bulharských distribučních společností v hodnotě 281,5 mil. euro (téměř 9 mld. Kč) byla podepsána na podzim loňského roku. K převodu akcií a k završení celého procesu vypořádání privatizační smlouvy došlo 18. ledna letošního roku.

Probíhající tendry: V Bulharsku dále probíhá jednání o koupi 100% podílu v uhelných zdrojích ve městech Varna a Ruse. Soutěž o obě elektrárny vyhrála letos na jaře ruská společnost Unified Energy System (UES), ČEZ v obou případech skončil na druhém místě. Bulharská antimonopolní komise však rozhodla, že nabyvatel smí získat pouze jednu z elektráren. Verdikt antimonopolního úřadu poté soudně napadla Bulharská privatizační agentura. O věci dosud nebylo rozhodnuto.

Rumunsko

Počátkem října bylo v Bukurešti uzavřeno vypořádání privatizační smlouvy na získání majoritního podílu v rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia S. A., která se tak stala dalším zahraničním členem Skupiny ČEZ.

V rámci naplnění privatizační smlouvy byly ke 4. říjnu převedeny akcie, byl navýšen kapitál společnosti Electrica Oltenia a byla zaplacena dohodnutá kupní cena 151 mil. EUR. Z této částky připadá 47,4 mil. EUR na platbu za 24,62% akciový podíl na stávajícím základním kapitálu společnosti; zbylých 103,6 mil. EUR reprezentuje navýšení základního kapitálu na celkový 51% majoritní podíl ČEZ ve společnosti Electrica Oltenia S. A. Privatizaci energetiky zahájilo Rumunsko v dubnu 2004. Privatizační smlouva byla podepsána v dubnu letošního roku.

V Rumunsku od dubna působí zatím sedmičlenný expertní tým ČEZ Romania, který se pod vedením ředitele Jana Veškrny podílí na standardním převzetí distribuční společnosti. Při přebírání tým využívá zkušeností, které v tomto směru získali a dále získávají jejich kolegové v Bulharsku, kde Skupina ČEZ působí od letošního ledna.

Electrica Oltenia je největší z osmi rumunských distribučních společností s 19% podílem na rumunském trhu s elektřinou a se zhruba 1,36 mil. zákazníky. Působí na území o rozloze téměř poloviny území ČR v sedmi z celkem 40 rumunských žup. Zaměstnává 2970 lidí. Celkový roční objem elektřiny dodaný touto společností představuje cca 6,8 TWh.

Počet koncových zákazníků Skupiny ČEZ tak rumunskou akvizicí dosáhl 6,6 miliónů a Skupina ČEZ se mezi evropskými energetickými společnostmi podle počtu zákazníků posunula z devátého na osmé místo.

Probíhající tendry: V polovině září byl zahájen privatizační proces další distribuční společnosti Electrica Muntenia Sud S. A. ČEZ byl třetího října potvrzen jako kvalifikovaný účastník tendru a postoupil do další fáze privatizace, která v současné době probíhá.

Electrica Muntenia Sud obsluhuje přes milión zákazníků na území hlavního města Bukurešť a v přilehlých regionech Giurgiu a Ilfov. Ročně prodá více než 4,5 TWh elektřiny. Electrica Muntenia Sud přímo sousedí s distribuční společností Skupiny ČEZ Electrica Oltenia S. A.

Plánované tendry: Rumunsko podle své energetické koncepce plánuje pokračovat v privatizaci energetických aktiv, a to jak v oblasti distribuce, tak i výroby. V roce 2006 má dojít k vyhlášení privatizačních tendrů na tři výrobní komplexy (včetně dolů): Rovinari (1 320 MW), Turceni (2 310 MW) a Craiova (630 MW). Privatizovány mají být dále i zbývající distribuční společnosti v Rumunsku.

Polsko

Předmětem akvizičního zájmu ČEZ ve střední Evropě jsou stejně jako v Evropě jihovýchodní aktiva v oblasti distribuce i výroby elektřiny, a to nejen aktiva nabízená v rámci privatizačních procesů. Polský trh s elektrickou energií je poměrně velký a je o něj v celé Evropě velký zájem.

Probíhající tendry: V polovině prosince oznámila polská vláda další vyjednávání týkající se privatizace elektrárny Kozienice s pěti vybranými zájemci včetně ČEZ.

Kozienice jsou jednou z největších uhelných elektráren v Evropě. Jde o modernizovanou elektrárnu s instalovaným výkonem 2 880 MW. Termín pro podání závazných nabídek na koupi podílu v této polské elektrárně určilo polské ministerstvo státního pokladu na 9. září 2005, kdy také ČEZ podal svou nabídku a dostal se do užšího výběru šesti zájemců (předběžnou nabídku na nejméně 10% podíl v elektrárně Kozienice podal ČEZ již v dubnu 2005).

V první polovině prosince doručil ČEZ americké energetické společnosti PSEG Global L. L. C. závaznou nabídku na koupi jejích majoritních podílů v polských elektrárenských společnostech Elektrociepłownia Chorzów Elcho Sp. z o.o., a Elektrownia Skawina S. A.

Elektrárenské společnosti Skawina a Elcho leží v jižním Polsku a obě vyrábějí kombinovaně elektřinu a teplo. Prodávaný podíl koncernu PSEG v elektrárnách představuje ve Skawině 74,82 % a v Elchu 88,82 %.

Instalovaná kapacita černouhelné elektrárny Skawina je 590 MW_e, roční výroba představuje zhruba 3 TWh elektřiny. V rámci kombinované výroby elektřiny a tepla elektrárna zásobuje teplem a horkou vodou město Skawina a západní část Krakova. Elektřinu dodává lokálním distribučním společnostem.

Elcho se nachází 8 km severozápadně od Katovic. Elektřinu a teplo vyrábí spalováním černého uhlí ve dvou moderních blocích o celkovém instalovaném výkonu 220 MW_e. Odběratelem elektřiny vyrobené v elektrárně je ze 100 % provozovatel polské přenosové soustavy PSE, teplo elektrárna dodává do Katovic a okolí.

Černá hora

Probíhající tendry: V polovině prosince letošního roku byl vypsán nový privatizační tendr na tepelnou elektrárnu Pljevlja o instalovaném výkonu 210 MW a na 31,1% podíl v těžební společnosti „Rudnik uglja“, A. D.; ta zásobuje elektrárnu hnědým uhlím. Termín pro přihlášení do tendru je v polovině února 2006.

Makedonie

Probíhající tendry: V závěru letošního roku ČEZ oficiálně vyjádřil zájem o makedonského distributora elektřiny společnost AD ESM, která obsluhuje 721 tisíc koncových zákazníků a ročně prodá 4,4 TWh elektřiny. Kromě distribuce společnost ESM vlastní 11 malých vodních elektráren s celkovou instalovanou kapacitou 38 MW.

Další „akviziční destinace“

ČEZ sleduje i další oblasti v jihovýchodní a střední Evropě, které by mohly být z hlediska akvizičních možnosti perspektivní. Pozorně se například zajímá o vývoj na energetickém trhu v těch balkánských zemích, kde zatím začátek privatizačních procesů není na dohled– v Srbsku, Bosně a v Hercegovině, v Chorvatsku či v Slovinsku. Současně monitorujeme i příležitosti ve střední Evropě, například v Polsku, Slovensku či Maďarsku.