Atlantik FT - Ekonomický výhled 18.11.

ČR - Maloobchodní tržby (včetně automobilového sektoru) v září vzrostly o 3,8% y/y. V srpnu nárůst činil 6,9% y/y. Trh v září očekával zvýšení o 3,7% y/y (Bloomberg)/4,0% y/y (Reuters). Výsledek je v souladu s naší projekcí (3,8% y/y). Meziměsíčně maloobchodní tržby po očištění o sezónní efekt stagnovaly, podle statistického úřadu je jejich růstový trend 0,4% m/m. Růst byl tažen zejména maloobchodními tržbami bez automobilového sektoru, které stouply o 4,9% y/y, prodeje automobilů a paliv vzrostly o 1,5% y/y. Meziměsíční Tržby ve službách v 3Q stouply o 3,7% y/y, v 2Q růst činil 2,6% y/y. Po výsledcích koruna k euru mírně oslabuje. Data nebudou mít větší na finanční trhy (viz. naplnění očekávání trhů) a na monetární politiku ČNB.
Eurozóna/SRN - 14.00 CET - Vystoupení prezidenta ECB Jean-Claude Tricheta v diskusi Finanční trhy: Společná odpovědnost při příležitosti ročního frankfurtského evropského bankovního kongresu EuroAsie - Býk se setkává s tygrem, 19/11 - 09.00 CET - Vystoupení Tricheta na téma Ek. a finanční základy evropské identity při příležitosti konference o evropské identitě v Berlíně - Trichetovy komentáře se mohou týkat aktuálního/budoucího ek. vývoje/moentární politiky. Trichet by měl potvrdit stávající rétoriku ECB. Ta od října více akcentuje opatrnost před inflací, patrně také může optimističtěji komentovat zlepšení dat ek. aktivity. ECB upozorňuje na obavy z dopadu cen ropy na inflaci jako nebezpečí své projekce. ECB dále opakuje, že v poslední době došlo k posílení slabšího růstu ek. aktivity, předkládá výhled pokračování postupné expanze ekonomiky, přičemž za nebezpečí považuje nižší ek. růst kvůli drahé ropě. ECB také uvedla, že úr. sazby jsou nastaveny přiměřeně. ECB naznačuje, že úr. sazby není třeba měnit kvůli faktu, že nedochází k přenosu inflačních tlaků, za nebezpečí svých prognóz považuje vyšší inflaci. Prezident ECB Trichet pak na tiskové konferenci k rozhodnutí o úr. sazbách 03/11 řekl, že ECB zvažovala i zvýšení úr. sazeb. Hlavní ekonom a člen nejvyšších orgánů ECB Otmar Issing v říjnu řekl, že existují signály, že mzdy mohou růst rychleji a také nepřímo naznačil zvýšení úr. sazeb. Za poslední týdny dílčími změnami jsou zlepšené výsledky předstihových ukazatelů ek. aktivity (index Ifo, index nákupních manažerů průmyslu Eurozóny apod), zvýšená inflace a snížení ceny ropy. Základní fundamentální rámec ekonomiky se moc nezměnil. Zvýšená inflace je nadhodnocovaná téměř z 1/2 drahou ropou a tedy existuje i minimální jádrová inflace (růst indexu CPI bez cen potravin a energií), vyjma růstu cen energií v ekonomice neexistují inflační tlaky: trvale slabá ekonomika včetně domácí poptávky rostou málo, existují stále nevyužité kapacity výroby a práce, vysoká nezaměstnanost a drahá ropa udržují nízký spotřebitelský sentiment a nízký růst mezd a euro je silné. Růst cen energií/ropy/benzínu tak vedle primárního inflačního účinku má také sekundární antiinflační efekt, firmy raději než zvýšením cen čelí slabé domácí poptávce, silné konkurenci, drahému euru a benzínu/energiím/ropě zdrženlivou politikou zaměstnanosti, redukcí investic případně mohou snižovat ceny vlastní produkce nebo i produkci a mohou se spokojit s menšími ziskovými maržemi. Tím je přenos silného růstu cen energií limitován pouze na kategorie dopravu nebo náklady bydlení. Cenové tlaky generované růstem cen energií se do ostatních cen na výrobní i spotřebitelské úrovni moc nepromítly v USA, a prakticky vůbec v Eurozóně. V posledních týdnech a zejména pak začátkem listopadu vzrostla pravděpodobnost, že ECB úr. sazby může zvýšit již v prosinci kvůli inflačnímu tlaku ze strany silného růstu cen energií/benzínu a ropy a kvůli posledním náznakům zlepšení ek. aktivity. Inflační výhled zůstává příznivý, lze čekat pokračování malé jádrové inflace (růst spotřebitelských cen bez cen potravin a energií) a malého inflačního nebezpečí z důvodu malého růstu slabé ekonomiky a drahého eura. Hlavním důvodem slabé ek. výkonnosti zůstává slabá domácí poptávka (spotřeba domácností a investice). Dynamiku růstu ekonomiky oslabuje stále silné euro a drahá ropa a s tím spojená nejistota. Komentáře ECB by měly být pro finanční trhy spíše nepříznivé (větší opatrnost před inflací a hrozba zvyšování úr. sazeb, obavy z nepříznivého dopadu zvýšení cen energií/ropy/benzínu na ek. aktivitu)
Ve čtvrtek byla zveřejněna průmyslová výroba Eurozóny. Průmyslová výroba Eurozóny v září klesla o 0,4% m/m po růstu o 0,8% m/m v srpnu, trhy čekaly její růst o 0,5% m/m, meziroční růst průmyslové výroby Eurozóny v září klesl na 1,0% z 2,7% v srpnu, trh čekal snížení jejího růstu na 1,8% y/y (Bloomberg) resp na 1,9% (Reuters)
USA – Dnes nejsou na programu důležitější makroekonomické události. Ve čtvrtek byla zveřejněna tato data:
Index průmyslu Fedu Philadelphia v listopadu klesl na 11,5 ze 17,3 v říjnu, solidní růst aktivity odvětví z října tak oslabil. Zlepšilo se však očekávání firem, v příštích 6ti měsících společnosti čekají silný růst aktivity průmyslu regionu. Trhy čekaly jeho oslabení na 15,0 (Reuters) resp na 15,3 (Bloomberg).
Průmyslová výroba v říjnu posílila o 0,9% m/m po poklesu o 1,5% m/m v září, využití průmyslových kapacit se v říjnu zvýšilo na 79,5% ze 78,9% v září (revize ze 79,0%). Data potvrzují korekci a oživení aktivity národního průmyslu po propadu aktivity a výrazném snížení využití průmyslových kapacit v souvislosti s dopadem hurikánu Katrina na ekonomiku a také kvůli prudkému zdražení ropy/energií/benzínu
Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl v týdnu 06.-12.11 na 303 000 z 328 000 v předchozím týdnu (revize z 326 000), trh čekal jeho pokles na 322 000 (Reuters) resp na 323 000 (Bloomberg). Celkový počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti (30.10.-05.11) vzrostl na 2 793 000 ze 2 790 000 v předchozím týdnu, trh čekal 2 783 000 (Reuters) resp na 2 795 000 (Bloomberg). Navíc nově 10 000 pracovních míst bylo ztraceno kvůli hurikánu Katrina (06.-12.11). Data potvrzují robustní posilování trhu práce

AUTOR: Josef Kvarda