Pacient musí vědět, že je v dobrých rukou. Nový primář MUDr. Robert Ston v Nemocnici Mělník rozvíjí moderní, šetrnou a profesionální chirurgickou péči

Oddělení chirurgie v Nemocnici Mělník vede od září 2025 primář MUDr. Robert Ston, zkušený chirurg s dlouholetou praxí, který přináší do týmu odborné znalosti i jasnou vizi rozvoje péče o pacienty. V rozhovoru mluví o moderní chirurgii, práci s týmem i o tom, co je pro pacienta při operaci nejdůležitější.

Můžete nám povědět něco o své cestě k chirurgii? Co vás k ní přivedlo?

Pocházím z lékařské rodiny, můj dědeček byl gynekolog, táta je internista, máma je fyzioterapeutka. Díky tomu jsem již od gymnazijních let tíhnul k lékařskému povolání. Ve čtvrtém roce studia medicíny jsem několikrát asistoval na operačním sále na chirurgické klinice, což mě naprosto uchvátilo a od té doby jsem byl rozhodnutý věnovat se břišní chirurgii. Je to srdcová záležitost na celý zbytek života.

Co vás na práci chirurga nejvíc baví a naplňuje?

Když se zeptáte mnoha chirurgů, tedy i mě, řeknou vám, že se jim líbí způsob léčby. Je rychlá a často proběhne pouze jednou. Například odstranění žlučníku nastane během několika desítek minut a pacient se probudí vyléčený. Samozřejmě, u každé operace se lékař musí stoprocentně soustředit. A nejvíc naplňující je vždy spokojenost pacientů a jejich radost, třeba když jim oznámíte, že operace rakoviny dopadla velmi dobře, nebo že je operace vyléčila a ani nemusejí docházet na chemoterapii.

Jaké zkušenosti z předchozí praxe si přinášíte?

Chirurgii se věnuji dvacet sedm let. Vyškolil jsem se ve velké fakultní nemocnici na chirurgické klinice, sbíral jsem zkušenosti v zahraničí a v mém předchozím zaměstnání jsem prošel postupně vedením na úrovni oddělení, zástupce primáře i primáře. Pozici, na kterou jsem nyní nastoupil, vnímám s velkou pokorou. Řídit oddělení a rozvíjet ho je velká zodpovědnost vůči pacientům, zaměstnavateli i kolegům.

Jak byste chtěl, aby se chirurgické oddělení v Mělníku posouvalo dál?

V první řadě jsme začali se stabilizací personálu. Posílili jsme o další zkušené kolegy a v létě se tým rozroste také o nové absolventy. Zároveň doplňujeme střední zdravotnický personál tak, abychom plně využívali kapacitu oddělení a operačních sálů. Výstavba nové budovy pro chirurgické oddělení nás rovněž posune do jednadvacátého století a už se na ni všichni těšíme.

Chceme dále navyšovat počet operací a výkonů, které na úroveň okresní chirurgie patří. Tedy nejen péči o akutní stavy, ale především komfortní, fundovanou a moderní chirurgickou péči o pacienty na plánované výkony. Moderní doba vyžaduje zkracování doby hospitalizace, a to až na úroveň jednodenní péče, a na co nejšetrnější provádění zákroků.

Velkým tématem dnešní chirurgie jsou miniinvazivní operace. Co přinášejí pacientům?

V současnosti se miniinvazivně provádí řada operací, většinou laparoskopicky. Máme zde k dispozici dvě moderní laparoskopické věže, díky kterým jsme schopni velkou část operací takto zvládnout. Týká se to i akutních stavů, jako je akutní zánět slepého střeva, akutní zánět žlučníku nebo perforace žaludečního vředu. Samozřejmě netvrdím, že je taková operace možná vždy, ale poměrově se miska vah v posledních letech přechyluje na stranu laparoskopie.

Výhodou laparoskopie není jen malý operační řez a kosmeticky vhodnější postup pro pacienty. Významný je hlavně daleko šetrnější zásah pro organismus. Pacienti mají menší pooperační bolesti, zkracuje se doba hospitalizace i pracovní neschopnosti.

Jsou nějaké oblasti nebo typy výkonů, na které byste se chtěl více zaměřit?

Na naše oddělení patří celá škála základních výkonů, jako jsou operace kýl, žlučníků, apendixů, hemoroidů, varixů nebo urologických afekcí. V posledních letech jsem se hodně věnoval kolorektální chirurgii a také bariatrii. Rád bych, abychom dosáhli dobrých výsledků v oblasti laparoskopických operací pro rakovinu trávicí trubice, nejčastěji tlustého střeva a konečníku. Souběžně s tím jsem začal budovat zázemí pro metabolicko-bariatrické operace a tento program se postupně rozvíjí.

Plánujete do nemocnice přinést i nové metody nebo technologie?

Myslím, že to již nastalo. Nejde jen o rozvoj laparoskopických operací, ale také o spektrum výkonů, které takto dokážeme odoperovat. Velký důraz kladu na kvalitní péči a dobré zotavení pacientů po operaci. Proto zavádíme jasně dané postupy, které pomáhají lépe připravit pacienta na zákrok, zkrátit dobu hospitalizace a snížit riziko komplikací.

Co je podle vás klíčové pro dobrou spolupráci mezi lékaři a sestrami?

Lékaři by měli sestrám vždy naslouchat a dbát na jejich postřehy. Sestry jsou na oddělení s pacienty celý den a znají je často daleko lépe než chirurgové, kteří provedou vizitu a běží na operační sál nebo do ambulancí. Hlavní léčba chirurgického pacienta probíhá na operačním sále, ale celkový výsledek léčby je vždy ovlivněn i pooperační péčí.

Mezi lékaři by pak měla vždy vládnout kolegialita. Od starších a zkušenějších očekávám radu a pomoc mladším, od mladších zase plné nasazení, zápal pro chirurgii a tah na branku. Také nepovažuji za moudré nechávat si své know-how jen pro sebe.

Co je podle vás nejdůležitější pro pacienta, který přichází na oddělení chirurgie?

Pacient se musí cítit bezpečně a musí vědět, že operaci provádějí zkušení chirurgové a také pooperační péče je na vysoké úrovni. Pro pacienta je důležité, aby rozuměl tomu, proč je operace potřeba, co mu může přinést a co ho čeká. Proto je naší rolí vše trpělivě a srozumitelně vysvětlit. Když pacient ví, že je v dobrých rukou, a může lékaři důvěřovat, je to důležitá součást celé léčby.

Jak vnímáte roli komunikace s pacientem před zákrokem i po něm?

To je strašně důležitá věc. Bez komunikace nelze kvalitně léčit a operovat. Můžete být sebešikovnější operatér, ale pokud nebudete empatický, nebo se budete chovat k pacientům povýšeně, či dokonce arogantně, nikdy si nevybudujete dobrou pověst.

Vidíte v chirurgii nové trendy nebo přístupy, které mohou pacientům výrazně prospět?

Hodně se hovoří o zapojení umělé inteligence například do detekce časných stadií rakoviny, pro plánování některých velkých výkonů se zase využívá virtuální realita. Nesmím opomenout ani robotické operace. Zde ale připomínám, že za konzolí ve vedlejší místnosti pořád sedí ten samý chirurg, který jindy provádí operace laparoskopické nebo otevřené. Pacienti si nesmí myslet, že je operuje nějaký robot. Jsou to jen robotická ramena, ovládaná chirurgem na dálku.

Co vám osobně dává ve vaší profesi největší smysl?

Pomoc nemocným od jejich utrpení. Ne vždy je to však možné. Jsou situace, kdy je příroda mocnější než celé lékařské konsilium, než nejšikovnější chirurg a nemoc vyhrává. To bohužel patří k našemu povolání.

A na závěr otázka mimo práci. Jak nejraději odpočíváte, když zrovna nejste v nemocnici?

Rád sportuji, nebo chodím s dětmi na fotbal, kde jim dělám dobrovolného zdravotníka, nebo rád něco kutím v dílně na chalupě.