Prim na trzích bude i v závěru týdne hrát geopolitika (Ranní zpráva z finančního trhu)

Geopolitika a rostoucí ceny primárně energetických komodit zůstávají hlavní hybnou silou na finančních trzích. Ekonomická data jsou v současné době irelevantní, zatím totiž nezachycují současnou situaci, ale spíše historii před eskalací konfliktu na Blízkém východě. A platí to i pro dnešní data – německé ceny průmyslových výrobců za únor či lednovou bilanci zahraničního obchodu eurozóny. Simulace dopadu ropného šoku do české ekonomiky a klíčových finančních proměnných přináší náš speciální report, který je dostupný ke stažení zde: https://bit.ly/Oil_shock_CZ (případně varianta v angličtině zde: https://bit.ly/Oil_shock_EN).

Nejenom do cen průmyslových výrobců se aktuální situace začne promítat až s březnovými daty

Dnešní zveřejnění německých cen průmyslových výrobců za únor bude předzvěstí vyšší cenové dynamiky pro další měsíce. Vše samozřejmě kvůli konfliktu na Blízkém východě a výraznému zdražení nejenom energetických komodit. Již únorové číslo ale bude znamenat, že po třech měsících poprvé ceny meziměsíčně vzrostou, což zmírní meziroční pokles. Nutnost dovážet dražší komodity se podle nás v jarních měsících negativně projeví i na bilanci zahraničního obchodu eurozóny. Z tohoto pohledu bude dnes zveřejněná lednová statistika nezajímavá.

Pro obchodování na finančních trzích zůstane i dnes zásadním faktorem vývoj krize na Blízkém východě a její dopad do cen ropy a plynu jako klíčových energetických komodit. Z tohoto pohledu vstupujeme do dnešního dne mírně optimisticky. Cena ropy aktuálně klesla ba zhruba 107 dolarů za barel, když se představitelé USA a Izraele snaží trhy uklidnit. Prezident Donald Trump novinářům poté, co byl dotázán na možnost nasazení amerických pozemních sil, řekl, že „nikam vojáky neposílá“, zatímco premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael se zdrží dalších útoků na íránská energetická zařízení. Vstup do dnešního dne tak nahrává na globálním trhu euru, pomoci by to mohlo i středoevropským měnám.

Konflikt na Blízkém východě dále podporuje dolar

I včera bylo obchodování na globálních i lokálních devizových trzích ve znamení konfliktu na Blízkém východě a rostoucí rizikové averze. Výsledkem byl silnější dolar a slabší euro. Situace v regionu se v posledních dnech totiž dále vyostřovala. Izrael ve středu zaútočil na íránská plynová pole Jižní Pars. Teherán následně reagoval útoky na energetickou infrastrukturu v zemích Perského zálivu. V katarském komplexu Rás Laffan, který je největším světovým zařízením na produkci LNG, po středečním zásahu hořelo; včera byl leteckým útokem zasažen také ropný podnik Saudi Aramco. Velvyslanectví USA v Rijádu pak vyzvalo Američany, aby opustili Saúdskou Arábii. Euro tak proti dolaru ve včerejších ranních hodinách spadlo až k 1,144 USD/EUR.

Zasedání ECB včera změnu v nastavení úrokových sazeb nepřineslo. Stejným výsledkem to dopadlo i v případě Bank of England. Výsledek odpovídal našemu i tržnímu očekávání. Narativ počkat, jak se situace ohledně iránského konfliktu vyvine, je nejenom mezi centrálními bankéři všudypřítomný. Klíčová je odpověď na otázku, jak dlouho bude konflikt trvat, respektive jak dlouho budou ceny primárně energetických komodit vysoko. Od toho se totiž odvíjí riziko druhotných dopadů do inflace, na což by centrální banky měly reagovat. Vyznění tiskové konference ECB bylo právě ve smyslu, že se bankéři nechtějí zavazovat k budoucím krokům, na každém zasedání budou vyhodnocovat situaci a data. Ne překvapivě nová prognóza ukázala na přehodnocení letošního hospodářského růstu mírně dolů (na 0,9 % oproti prosincové prognóze ve výši 1,2 %) a inflace mírně nahoru (z 1,9 % v prosinci na aktuálních 2,6 %). Válka v Íránu podle guvernérky Lagardeové výrazně zvýšila nejistotu výhledu. Konflikt bude mít podle ní významný dopad na krátkodobou inflaci prostřednictvím vyšších cen energií. Nicméně střednědobý dopad bude záviset na rozsahu sekundárních cenových dopadů a bude se lišit v závislosti na intenzitě a délce trvání konfliktu.

ECB je připravena v případě potřeby na energetický šok reagovat. Prognózy expertů z ECB naznačují, že se zatím jedná pouze o dočasný inflační šok a že inflace se příští rok vrátí k cíli. Nicméně jasně formulované riziko růstu inflace a dva nepříznivé scénáře, které ekonomové ECB připravili, naznačují, že převládá tendence k případnému brzkému zvýšení sazeb. V kombinaci se stále relativně čerstvými vzpomínkami na opožděná opatření v roce 2022 a poučení z minulých šoků na straně nabídky se domníváme, že ECB může zvažovat jedno nebo dvě preventivní zvýšení sazeb.

Euro po zasedání ECB a následné tiskové konferenci část předchozích ztrát odmazalo, kurz se posunul lehce nad 1,150 USD/EUR. Bez jakékoliv reakce zůstaly včerejší ekonomické indikátory, včetně těch z amerického trhu práce. Týdenní statistiky žádostí o podporu v nezaměstnanosti potvrdily, že pracovní místa nijak ve velkém nezanikají.

Konflikt na Blízkém východě ruku v ruce se silnější dolarem včera vedly k pokračujícím tlakům na oslabování středoevropských měn. Po odpoledním zasedání ECB a posílení eura ale i regionální měny část svých ztrát odmazávaly a proti euru posilovaly. Zasedání ČNB k měnové politice se obešlo bez překvapení.

Česká národní banka v souladu s očekáváními včera úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba zůstává na 3,5 % a její úroveň by tak z měnověpolitického hlediska měla být nadále mírně restriktivní, když politicky neutrální úroveň je odhadována poblíž 3 %. Tento výsledek byl v souladu s jednohlasným analytickým konsensem, stejně tak i zhruba s tím, co zaceňoval finanční trh. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny podpořilo všech sedm členů bankovní rady. K pokračující stabilitě sazeb přispívají přetrvávající proinflační rizika zesílená konfliktem na Blízkém východě. Jádrová inflace zůstane podle guvernéra Michla zvýšená a centrální bankéři budou bedlivě vyhodnocovat aktuální momentum. Pro další rozhodování si ponechává všechny možnosti otevřené. Podrobněji jsme výsledek včerejšího jednání bankovní rady ČNB komentovali v reportu zde https://bit.ly/4rKppO7.