Bouřlivý týden na závěr nabídne cenové statistiky z USA (Ranní zpráva z finančního trhu)

Po včerejším překvapivě výraznějším ochlazení březnové inflace v USA budou investoři sledovat vývoj výrobních cen dle PPI. Tato data částečně vstupují do výpočtu deflátoru PCE, který je pro americký Fed klíčovým indikátorem tamních inflačních tlaků. Očekáváme, že PPI vlivem cen energií v březnu meziměsíčně nepatrně klesl, růst v jádrové složce ale zřejmě zůstal zvýšený. Kroky americké administrativy příliš nepomáhají k vzbuzení větší důvěry spotřebitelů. Spotřebitelská důvěra v USA tak podle očekávání trhu v dubnu zřejmě dále klesala a zůstává tak velmi utlumená vlivem obav o tamní ekonomiku.

Výrobní ceny v USA stále rostou zvýšeným tempem.

Nižší ceny energií v březnu zřejmě přispěly k meziměsíčnímu poklesu PPI v USA. Celkový PPI podle nás meziměsíčně klesl o 0,1 %. Naproti tomu ale jádrový PPI meziměsíčně rostl o 0,3 %. Nižší dynamika celku a na druhé straně robustní růst cenového jádra PPI naváže na včerejší data inflace CPI, která ukázala na citelné zpomalení napříč spotřebitelským košem. Do budoucna bude zajímavé v rámci PPI sledovat odvětví obchodu, které reflektuje marže nad rámec nákladů pořízeného zboží. Cla by totiž měla být součástí těchto nákladů a případné stlačování marží by mělo být signálem, zdali dochází k absorpci zvýšených pořizovacích nákladů či přenosu vyšších cen na konečné spotřebitele, respektive zesilování inflačních tlaků.

V USA bude také zveřejněn index spotřebitelské důvěry od Michiganské univerzity za duben. Spotřebitelská nálada měla tendenci v posledních měsících v reakci na turbulentní situaci na trzích a obavy ohledně dopadů cel klesat. Ruku v ruce s tím rostla i inflační očekávání. Analytický konsensus předpokládá další zhoršení spotřebitelské nálady. To pravděpodobně reflektuje černý mrak nejistoty, který nyní visí nad americkou ekonomikou.

Americká inflace v březnu zchladila nad očekávání výrazněji.

Včerejší evropskou obchodní seanci ovlivnila zpráva z předchozího dne ohledně 90denního odkladu recipročních cel ze strany USA. Namísto minulý týden oznámených recipročních cel je aplikována plošná 10% sazba (s výjimkou Číny) a vedle toho také specifická cla na automobily (včetně součástek), hliník a ocel ve výši 25 % (již dříve v platnosti). Zpráva byla vzpruhou pro riziková aktiva, což se podepsalo i na evropských akciových trzích. Podobně jako dříve jejich americké protějšky utržily vysoké zisky kolem 5 %. Zmírnění obav také vedlo k nárůstu krátkodobých úrokových sazeb až o 10 bb, delší splatnosti ale neměly tendenci příliš růst. Nárůst na krátkém konci souvisel se snížením sázek na výrazné uvolnění měnové politiky ECB. Celkově ale zdaleka nedošlo k vymazání tržních pohybů od oznámení recipročních cel (2. dubna). Navíc v závěru včerejšího dne riziková aktiva část svých zisků odevzdala a úrokové sazby také korigovaly nárůsty.

Tuzemská inflace v březnu setrvala na 2,7 % y/y, jak indikoval předběžný odhad z minulého týdne. Stejně tak i jádrová inflace setrvala na únorové hodnotě ve výši 2,5 % y/y, když v meziměsíčním vyjádření stagnovala. V rámci celkové inflace působily dva protichůdné vlivy, a to výrazné zdražení potravin, nápojů a tabáku (+0,8 % m/m, +6,1 % y/y) a zlevnění pohonných hmot (-3,2 % m/m, -8,4 % y/y). Regulované ceny zaznamenaly mírný pokles o 0,2 % m/m díky nižším cenám energií pro domácnosti. Jádrovou inflaci nahoru stále více a více tlačí ceny bydlení, zejména imputované nájemné, jehož meziroční růst se zvýšil z 3,1 % na 3,6 %. To pravděpodobně souvisí s oživením na realitním trhu a vysokým růstem cen (nových) rezidenčních obydlí, který může dále zrychlit. Více zde: https://bit.ly/CPI_Mar25_CZ.

Americká inflace v březnu překvapila citelným zpomalením. V březnu zpomalila z 2,8 % na 2,4 % y/y, když tamní spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,1 % (vs +0,2 % v únoru). Jádrová inflace rovněž zpomalila, a to z 3,1 % na 2,8 % v březnu (+0,1 % m/m). V obou případech to bylo oproti analytickému konsensu výraznější zpomalení. Ostrý pokles cen pohonných hmot v březnu částečně kompenzoval růst cen potravin. V rámci jádrových služeb o desetinu zrychlil růst váhově významného imputovaného nájemného na 0,4 % m/m. To ale kompenzovaly utlumené cenové tlaky v ostatních okruzích (především pokles cen zboží). Březnový cenový vývoj nutně ještě nemusí reflektovat zpomalení tamní ekonomiky, celkově ale představuje dobrou zprávu pro centrální bankéře. Ti se ale momentálně musí vypořádat s potenciálním proinflačním dopadem zavedených cel a na druhé straně zvyšující se šancí na pokles americké ekonomiky. Finanční trh si od amerického Fedu celkově slibuje tři cuty v letošním roce s možností čtvrtého.

Dolarové sazby v reakci na zpomalení inflace zesílily pokles po středečním skoku nahoru to a oproti předchozímu dni byly o více jak 10 bb níže, a to zejména na krátkém konci, zatímco delší splatnosti naopak silně rostly. Americký dolar v návaznosti na to dále akumuloval ztráty a vůči euru oslabil o více jak 2,0 % nad 1,12 USD/EUR. Středoevropské měny nepokračovaly v posilování z předešlého dne a synchronně oslabily. Česká koruna byla ve srovnání ale více odolná a vůči euru oslabila jen nepatrně, zatímco polský zlotý a maďarský forint ztratily 0,5-0,7 %. To ale reflektovalo částečnou reverzi ostrých pohybů z předchozího dne.