Ceny benzínu v USA letí vzhůru – jak to Fed vyhodnotí?

Včera zveřejněná americká inflace za měsíc únor se sice přesně trefila do tržního konsensu, ale to trhu stejně nezabránilo, aby vyprodával dluhopisy na celé čáře. Všichni totiž vědí, že únorová inflace (která mimochodem meziročně stagnovala) je prehistorické číslo, které bude tím březnovým rychle zapomenuto. Cena benzínu v USA se totiž od zahájení konfliktu s Íránem zvýšila o 19 %, což velmi pravděpodobně vytlačí celkovou meziroční inflaci v březnu na hodnotu 3 %. Poslední zprávy z Perského zálivu přitom nejsou vůbec pozitivní, neboť Írán nakladl do Hormuzského zálivu miny a revoluční gardy, které ztratily kontakt s vedením země, začaly vysílat rakety a drony i na zařízení spřátelených zemí. Výsledkem jsou opět rostoucí ceny ropy, jež znovu směřují směrem k magické hranici 100 USD za barel.

Otázkou nyní je, jak s těmito informacemi naloží Fed, který zasedá již příští středu a mimochodem bude publikovat i novou kvartální prognózu. V ní se do značné míry ukáže, jak centrální banka čte aktuální šok a jeho dopad na ekonomiku. O tom, že bude zásadně revidován inflační výhled směrem vzhůru, netřeba pochybovat, otázkou ovšem je, jak to bude s růstem, a především konsensuálním výhledem pro úrokové sazby. V poslední prognóze centrální bankéři z Fedu indikovali, že nás v tomto roce čeká jedno snížení sazeb, což před začátkem útoků na Írán vypadalo z pohledu trhu jako velmi málo. Nynější ropný šok ovšem očekávání trhu zkorigoval, takže aktuálně se shodujeme s Fedem v názoru na úrokové sazby nejen v tomto roce, ale i v roce příštím (v prosinci 2027 Fed sazby očekává na úrovni 3,1 %).

Je to hodně nebo málo a jak moc se má Fed vůbec zabývat aktuální situací na trhu s ropou? Aktuální vývoj lze poměrně jasně identifikovat jako negativní nabídkový (cenový) šok, přičemž z pohledu centrální banky bude klíčové, nakolik půjde o jednorázovou záležitost a zdali může ovlivnit dlouhodobá inflační očekávání. Pokud američtí centrální bankéři usoudí, že válka v Perském zálivu nevydrží příliš dlouho, tak by i podle doporučení vlastního výzkumu neměli měnovou politikou reagovat. Jinak řečeno, nárůst celkové inflace z titulu růstu ceny ropy by měl být chápán jako tranzitorní a očekávaná trajektorie úrokových sazeb by se neměla měnit. Naopak, pokud vedení Fedu (většinově) usoudí, že vyšší ceny benzínu prosáknou i do jádrové inflace a dlouhodobých inflačních očekávání, tak by reakce mohla být mírně jestřábí. Uvidíme tedy příští středu večer, jak si s tím Fed poradí, pravdou ovšem je, že během následujících šesti dní se může v Hormuzském průlivu přihodit spousta věcí.

Region: AN

Okomentovat na Facebooku