Polsko počítá s dalšími investicemi do obrany, ale i zdravotnictví nebo dopravy (video)

Polská vláda schválila státní rozpočet na rok 2026. Absolutní výdajovou prioritou je obrana, přičemž výdaje dosáhnou rekordní úrovně 4,8 % HDP. Polsko chce investovat také do zdravotnictví, dopravní infrastruktury a energetiky, tedy sektorů, v nichž by se mohly uplatnit i české firmy.

Ilustrační foto iStcok

Polská vláda premiéra Donalda Tuska předložila do parlamentu zákon o rozpočtu na rok 2026. Vláda předpokládá s příjmy ve výši 647,2 mld. zlotých (3,7 bln. korun) a výdaji 918,9 mld. zlotých (5,27 bil. Kč). Deficit rozpočtu tak dosáhne vysoké úrovně 271,7 mld. PLN (1,56 bil. korun), což odpovídá 6,5 % HDP. Kabinet očekává hospodářský růst ve výši 3,5 % HDP po růstu 3,4 % HDP v roce 2025. Roční inflace dosáhne průměrně 3,0 % a růst reálných mezd 3,4 %. Investice vzrostou meziročně o 8 %. Vláda zvyšuje daň z příjmu právnických osob pro banky ze současných 19 % na 30 %, v roce 2027 pak 26 % a od roku 2028 to bude 23 %. Zvyšují se rovněž sazby spotřební daně na etylalkohol, pivo, víno, kvašené nápoje a meziprodukty (o 15procentních bodů), spotřební daně na cigarety (+20 %), doutníky a doutníčky (+20 %), tabák ke kouření (+30 %) nebo tekutiny pro elektronické cigarety (+50 %).

Rekordní výdaje na armádu

Rekordní finanční prostředky byly zajištěny pro obranu (200,1 mld. PLN, tedy 1,15 bil. Kč), což odpovídá 4,81 % HDP a je to nejvíce ze všech členských států NATO. Kvůli geopolitické situaci významně investuje do modernizace armády, ochrany hranic, buduje jednu z nejsilnějších armád v Evropě a vynakládá obrovské peníze na zbrojení. České firmy mají reálnou šanci uspět na trhu polského obranného průmyslu. Předpokladem pro dodávky české produkce polské armádě jsou unikátní produkt s výbornými zahraničními referencemi, nabídka licenční výroby nebo přenesení části výroby do Polska. Příležitosti existují také v dodávkách zařízení pro monitorování hranic s Běloruskem, kudy se do země dostávají nelegální migranti (například drony).

Zdravotnictví je v Polsku dlouhodobě podfinancované. Modernizace sektoru patří mezi hlavní vládní priority. Vláda se zavázala zákonem zvýšit výdaje na zdravotní péči na 6,8 % HDP, což se jí daří. Výdaje na zdravotní péči příští rok dosáhnou 247,6 mld. zlotých (1,42 bilionů korun), což znamená meziroční nárůst o zhruba desetinu. Příležitosti pro české firmy jsou především v modernizaci nemocnic a jejich vybavení, digitalizaci a využití prvků umělé inteligence při zpracování dat či stanovení diagnózy.

Nové koleje i centrální letiště

V dopravní infrastruktuře se plánuje do roku 2035 výstavba tisíce kilometrů nových železničních tratí v rámci projektu Integrované železniční sítě. Podle vyjádření polského premiéra bude do roku 2032 na modernizaci železnice vyčleněno 180 mld. zlotých. Příležitosti jsou v modernizaci železničních nádraží či kolejového vozového parku. V rámci projektu centrálního komunikačního uzlu (CPK) bude vybudováno centrální letiště mezi Varšavou a Lodží a systém vysokorychlostní železnice. Státní společnost CPK hodlá v roce 2026 vyhlásit výběrová řízení ve výši 40 mld. PLN (230 mld. Kč). Jedná se například o výstavbu vysokorychlostní železnice mezi Varšavou a Lodží a tunelu pod centrálním letištěm, obojí v přepočtu za 29 miliard korun. V příštím roce hodlá CPK vyhlásit osm výběrových řízení souvisejících s letištěm. Jedná se o silniční systém východní (37 km) a západní zóny letiště (30 km) a výstavbu samotného letiště. V roce 2027 bude vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu letištní infrastruktury (například palivová základna, vícepodlažní garáže, středisko řízení letového provozu).

Největší energetický projekt historie

V energetickém sektoru vstupují do fáze implementace větrné farmy v Baltském moři. Je to začátek největšího energetického projektu v historii Polska, dražšího než první jaderná elektrárna v Polsku (192 mld. PLN, tedy 1,1 bilionu Kč). Podle odhadů mohou náklady na realizaci všech plánovaných projektů větrných farem v Baltském dosáhnout až 300 mld. zlotých (1,7 bilionu Kč). Polsko se může stát technologickou základnou nejen díky svým vlastním větrným farmám na moři, ale také projektům v jiných zemích regionu. Těžit z toho mohou v českém případě zejména výrobci ocelových konstrukcí a společnosti zabývající se pozemním stavitelstvím. Významným dlouhodobým energetickým projektem za účasti polského provozovatele plynárenské sítě (státní společnost Gaz-System) je seversko-baltský vodíkový koridor. Cílem je výstavba rozsáhlé sítě vodíkových plynovodů v oblasti Baltského moře. Příležitosti pro české firmy nabízí rovněž výstavba a modernizace přenosové a distribuční elektrické sítě či malé modulární jaderné reaktory (SMR).

Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě