Evropská komise představila plán obranné připravenosti do roku 2030, počítá i s protidronovou zdí

Evropská komise zveřejnila plán obranné připravenosti do roku 2030. Strategie navrhuje vytvoření celoevropské protidronové iniciativy včetně posílení ochrany východního křídla EU nebo vybudování společného protivzdušného štítu. Cílem je podpořit členské státy EU, aby byly do konce dekády schopny čelit jakékoli agresi.

Evropská unie v reakci na rostoucí hrozby, zejména v kontextu ruské agrese na Ukrajině, představila dlouho očekávaný plán ke zvýšení evropské obranné připravenosti. „Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území. a Evropa musí reagovat jednotně, solidárně a odhodlaně,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Komise přitom zdůrazňuje plný respekt vůči kompetencím členských států v obraně a potřebu úzké spolupráce a soulad s cíli NATO.

Ambicí plánu je přejít od slov k činům a pomoci členským státům investovat zejména do některých kritických oblastí celoevropského významu, jako je obrana proti dronům nebo vesmírné schopnosti. Dokument zdůrazňuje, že více než polovina obranného vybavení je v současnosti pořizována mimo EU, a proto je třeba tento trend zvrátit a dále posilovat evropský obranný průmysl.

Proč právě teď? Ruská hrozba a nestabilní svět

Plán otevřeně reaguje na pokračující agresi Ruska vůči Ukrajině a upozorňuje na to, že Rusko militarizovalo svou ekonomiku, přičemž jen jeho oficiální výdaje na obranu v roce 2025 přesáhnou 7 % HDP. Evropa se zároveň musí připravit na to, že militarizované Rusko může představovat dlouhodobou hrozbu. Dle veřejných informací sdílených představiteli zpravodajských služeb zemí NATO by se Rusko mohlo rozhodnout ještě v této dekádě otestovat alianci přímou vojenskou konfrontací.

Kromě toho plán zmiňuje v souvislosti s obavami některých členských států i další globální rizika, jako jsou konflikty na Blízkém východě a v Africe, rostoucí napětí v asijsko-pacifickém regionu a hybridní hrozby, včetně kybernetických útoků.

Čtyři vlajkové lodě evropské obrany

Jádrem strategie je příprava čtyř klíčových celoevropských projektů, které mají zásadně posílit bezpečnost Unie.

1. Evropská protidronová obranná iniciativa (European Drone Defence Initiative): Tento projekt, nejprve označovaný jako „protidronová zeď“, má za cíl vytvořit vícevrstvý a technologicky vyspělý systém, který bude schopný detekovat, sledovat a neutralizovat bezpilotní letouny, ale také pomáhat s civilními riziky, jako je ochrana kritické infrastruktury. Iniciativa by mohla být plně funkční do konce roku 2027 a úzce propojena jak s navrhovanou „Dronovou aliancí“ s Ukrajinou, tak se Stráží východního křídla.
   
2. Stráž východního křídla (Eastern Flank Watch): Tento projekt by se zaměřil na posílení obranných schopností členských států na východní hranici EU. Zahrne systémy protivzdušné obrany, pozemní obrany, námořní bezpečnosti v Baltském a Černém moři a pomáhal by čelit široké škále hrozeb od hybridních operací až po riziko ozbrojené agrese.
   
3. Evropský protivzdušný štít (European Air Shield): Cílem je vytvořit integrovaný a vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany, který ochrání vzdušný prostor členských států a bude plně interoperabilní se systémy velení a řízení NATO.
   
4. Evropský vesmírný štít (European Space Shield): Má zajistit ochranu a odolnost evropských vesmírných služeb, které jsou pro moderní obranu klíčové.

Více společných nákupů a silnější průmysl

Plán vyzývá členské státy, aby pokročily ve formování takzvaných schopnostních koalic (Capability Coalitions) a společně řešily mezery v tom, jaké obranné prvky jsou evropské státy schopné zajišťovat samostatně. Zásadním cílem Komise je zvýšit podíl společných evropských nákupů obranného vybavení, který v současnosti nedosahuje ani 20 %, ačkoliv cíl byl samotnými členskými státy v minulosti stanoven na 35 %. Společné investice zlevní nákupy, podpoří evropský průmysl a zajistí, aby armády členských států používaly plně kompatibilní techniku.

Cílem není evropská armáda, ale spolupráce s NATO

Komise jednoznačně deklaruje, že obrana zůstává v suverénní pravomoci členských států. Cílem není budovat paralelní vojenské struktury k NATO, které zůstává důležitým pilířem bezpečnosti EU. Veškeré aktivity mají být s NATO úzce koordinovány, aby se předcházelo duplicitám a zajistila se maximální soudržnost. Například projekt ochrany východního křídla bude plně v souladu se strukturami velení NATO.

Evropská komise bude každoročně na základě informací sdílených členskými státy předkládat zprávu o pokroku v plnění tohoto plánu, aby lídři EU mohli pravidelně hodnotit dosažené výsledky a udávat další směr. Dle Komise je pro dosažení plné připravenosti do roku 2030 nutné jednat bezodkladně.

Zdroj: Evropská komise