Lotyšsko - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Z celkových finančních prostředků pro silniční odvětví bylo vyčleněno na rok 2025 354,7 mil. EUR. Finanční prostředky jsou plánovány na výstavbu, rekonstrukci a údržbu dálnic, výstavbu cyklostezek, zavádění řešení pro bezpečnost silničního provozu, účelové dotace obcím na rekonstrukci a výstavbu ulic a údržbu sítě pro nabíjení elektřiny v celé zemi. Ministerstvo dopravy definovalo několik klíčových veřejných projektů. Projekty silniční infrastruktury pro zlepšení mobility a spojení, včetně výstavby mostu přes řeku Salaca v Salacgrivě, financované z programu Military Mobility. Opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, jako je instalace dalších radarů na měření průměrné rychlosti a výstavba cyklistických pruhů.

V zájmu směřování k ekologickému kurzu bude sektor i nadále rozvíjet dostupnou, kvalitní a moderní veřejnou dopravu, na kterou je pro 2025 rok vyčleněno 162 mil. EUR. Lotyšsko si je velmi dobře vědomo, že atraktivitu veřejné dopravy je potřeba zvýšit. Investiční program pro obce, již schválený na národní úrovni, Stacija 2.0, umožní zlepšit infrastrukturu nádraží, a tím zvýšit dostupnost a atraktivitu veřejné dopravy a posílit železnici jako páteř veřejné dopravy.

Rozpočet také počítá s dotacemi ve výši 93,8 mil. EUR na regionální veřejnou dopravu. V provozu bude všech 32 nových elektrických vlaků společnosti Škoda. Ministerstvo musí dohlížet také na realizaci rozvojových projektů – výstavba opravárenského centra vlaků, modernizaci železniční infrastruktury (projekt modernizace nástupišť) apod. s cílem dále rozvíjet infrastrukturu veřejné dopravy vysoké kvality.

V roce 2025 se plánuje pilotní projekt – jednotné jízdenky pro jízdy na městských a regionálních železničních linkách v Rize v zóně A s přestupem na jiný autobus nebo vlak a veřejnou dopravu společnosti Rigas satiksme (Rižská doprava). Tato možnost bude pro občany další pobídkou k přechodu z individuální automobilové dopravy na integrovanou veřejnou dopravu. Rovněž bude pokračovat vývoj jednotného systému prodeje jízdenek na veřejnou dopravu, který má zajistit další pohodlí pro občany.

V Lotyšsku roste popularita elektromobilů. Elektromobily zažívají rychlý růst v celé Evropě, včetně Lotyšska. V roce 2024 bylo u CSDD (Ředitelství pro bezpečnost silničního provozu) registrováno přibližně 3 000 elektromobilů, čímž se celkový počet elektromobilů v Lotyšsku přiblíží 10 000. Pokud to porovnáme s celkovým počtem automobilů v Lotyšsku, je to něco přes 1%, před dvěma lety to bylo jen 0,5%. Podle statistik je v Lotyšsku v současné době 345 dobíjecích míst, která nabíjejí 789 automobilů. Plánuje se, že každý rok by mohlo být vybudováno přibližně 50 dobíjecích stanic pro elektromobily.

Také realizace projektu Rail Baltica je v Lotyšsku stálou prioritou Ministerstva dopravy. Rail Baltica je projekt, který má zásadní význam jak pro propojení pobaltských států, tak pro integraci do jednotného evropského železničního systému a koridoru hospodářského rozvoje. Ze shromážděných informací vyplývá, že dosavadní investice Rail Baltica v Lotyšsku - do výstavby mezinárodního nádraží v centru Rigy a na rižském letišti - přispívají k rozvoji lotyšského národního hospodářství ještě před dokončením a zprovozněním železnice. Projekt vytváří velké množství nových pracovních míst, většinou zaměstnává místní odborníky, zajišťuje zapojení lotyšských dodavatelů a také bezprostředně přispívá lotyšské ekonomice. V loňském roce došlo ve všech pobaltských zemích k významnému stavebnímu pokroku. V Lotyšsku byla podepsána rámcová smlouva na výstavbu hlavní trati v délce 228 kilometrů, přičemž se začalo stavět na 40kilometrovém úseku na litevské hranici.

V oblasti námořní dopravy stále probíhá legislativní dokončení reformy správy námořních přístavů. Ministerstvo dopravy předložilo k interinstitucionální dohodě informační zprávu o pokroku reformy a možnostech jejího zlepšení. Hlavními přínosy reformy jsou depolitizace přístavů, profesionální řízení, zapojení místních orgánů do rozhodování, oddělení majetku a možnost vlastníků rozvíjet průmyslové objekty v blízkosti přístavů. Stát musí také účinně využívat socioekonomický potenciál lotyšských přístavů přilákáním tranzitního nákladu z nových destinací.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí