Důvody, proč ČNB v červnu zvýšila sazby

Bankovní rada České národní banky (ČNB) si odbyla červnové zasedání v minulém týdnu (18/6) a v souladu s očekáváním finančního trhu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, tak nově činí 3,75 %. Toto zvýšení lze podle mě ze strany ČNB chápat především jako preventivní záležitost, nikoliv jako začátek nového cyklu utahování měnové politiky. To samozřejmě neznamená, že ČNB nemůže sazby v případě potřeby na některém budoucím zasedání ještě mírně zvýšit. Stabilita sazeb ve druhé polovině roku se však nyní jeví jako nejpravděpodobnější scénář.

Jedná se o první zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB od června 2022. Tehdy však ČNB zvýšila sazby o výrazných 125 bazických bodů (hlavní sazbu na 7,00 %) a zakončila tak cyklus utahování měnové politiky. Shodou okolností tenkrát končil v pozici guvernéra J. Rusnok a po něm nastupoval současný guvernér A. Michl. Ten se od nástupu do funkce snažil vždy profilovat jako jestřáb a zastánce restriktivní měnové politiky. Paradoxem zůstává, že Michl v letech 2021 až 2022, kdy ČNB hlavní sazbu postupně zvýšila z 0,25 % až na 7 %, osobně nikdy pro vyšší sazby nehlasoval. Současné zvýšení sazeb je tak z pohledu Michla vlastně první, ačkoliv jistotu dá v tomto směru až písemný zápis z jednání bankovní rady, který bude zveřejněn tento pátek (26/6). Ze sedmičlenné bankovní rady totiž 18. června hlasovalo pro zvýšení sazeb šest centrálních bankéřů a jeden pro jejich stabilitu.

Jaké důvody měla bankovní rada pro červnové zvýšení sazeb? Podle prognózy ČNB existuje riziko, že se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně zvýší. Jádrová inflace (tj. celková inflace po vyloučení regulovaných cen, cen potravin a pohonných hmot a očištěná o primární dopady změn nepřímých daní) zároveň zůstává v posledním půl roce zvýšená těsně pod 3 % a nemá tendenci klesat. A jejího snížení je podle ČNB možné dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou. Oba výše zmíněné důvody však z velké části platily již na zasedání ČNB v květnu. Nová prognóza ČNB ukazovala na zrychlení inflace nad 3 % na začátku roku 2027 a jádrová inflace byla několik měsíců v řadě zvýšená.

Měnová politika by měla být tzv. vpřed hledící, tj. nerozhodovat se primárně na základě toho kde se inflace nachází teď, ale kde se bude pravděpodobně nacházet za rok na měnově politickém horizontu. Vzhledem k tomu, že zároveň již před zasedáním ČNB došlo k prozatímní mírové dohodě na Blízkém východě a ceny ropy poklesly pod 80 USD za barel, tak je podle mě nutné sledovat i další důvody, které vedly bankovní radu k rozhodnutí sazby zvýšit.

Pokud pominu standardní faktory, jako je zmíněná inflace, zrychlující dynamika mezd a úvěrové aktivity či expanzivní fiskální politika, tak ČNB ke zvýšení sazeb nyní v červnu dotlačila i následující trojkombinace. (1) Tlak ze strany finančního trhu, který zvýšení sazeb plně promítl do cen. Pokud by ČNB sazby nezvýšila, tak by mohla koruna výrazněji oslabit. (2) Restriktivní politika ze strany velkých centrálních bank, když Evropská centrální banka zvýšila v červnu sazby a Fed udělal na červnovém zasedání jestřábí otočku. (3) Domácí politický tlak. Zvýšení sazeb je podle mě nutné chápat i jako vzkaz, že je ČNB nezávislou institucí a nenechá si do práce od politiků mluvit. A to je jedině dobře.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám