V Ústeckém kraji pobíralo v prosinci 2025 některý z důchodů 217,6 tisíc osob, z toho 171,5 tisíc osob pobíralo starobní důchod samostatně nebo v kombinaci s pozůstalostním důchodem - Důchody a důchodci v Ústeckém kraji v roce 2025

V Ústeckém kraji pobíralo v prosinci 2025 některý z důchodů 217,6 tisíc osob, z toho 171,5 tisíc osob pobíralo starobní důchod samostatně nebo v kombinaci s pozůstalostním důchodem, z nich 33,7 % odešlo do důchodu předčasně. Průměrný starobní důchod (sólo) činil v kraji 20 853 Kč a proti předchozímu roku vzrostl o 426 Kč.

Ke konci roku 2025 splňovalo v Ústeckém kraji podmínky pro výplatu některého z důchodů celkem 217 556 příjemců důchodů, proti předchozímu roku se počet důchodců snížil o 2 263 osob (o 1,0 %). K poklesu došlo ve všech krajích, z toho nejvyšší snížení jsme zaznamenali v našem kraji. V rámci Ústeckého kraje se počet důchodců meziročně snížil ve všech okresech, z toho nejvyšší pokles byl v okrese Teplice (o 1,7 %). Mezi osobami pobírajícími důchod převažovaly ženy, a to jak za kraj celkem (58,3 %), tak ve všech okresech kraje, z toho nejvíce v okrese Ústí nad Labem (58,8 %). Převahu žen evidovali i ve všech krajích republiky, nejvyšší podíl žen důchodkyň byl v hlavním městě Praze (60,4 %), nejnižší v Kraji Vysočina (56,9 %). Podíl žen důchodkyň v Ústeckém kraji byl šestý nejvyšší.

Nejpočetnější skupinou byli příjemci plných starobních důchodů – sólo, tzn. bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem, ke konci roku 2025 představovali v Ústeckém kraji 127 990 osob, jejich podíl v kraji v minulosti stoupal, kromě let 2021 a 2024. V posledních šestnácti letech se pohyboval od 56,3 % v roce 2010 do 59,5 % v roce 2020, kdy byl nejvyšší. Ke konci minulého roku činil 58,8 % ze všech příjemců důchodů a byl šestý nejnižší od roku 2010. Rovněž mezi starobními důchodci převažovaly ženy, ke konci roku 2025 představovaly za kraj 51,9 %, tj. stejně jako v letech 2023 a 2024.

Počet osob, které odcházely do předčasného důchodu, v kraji meziročně poklesl o 222 osob, tj. o 0,4 %. V roce 2025 tak pobíralo předčasný starobní důchod celkem 57 803 osob, což bylo 33,7 % starobních důchodců (vč. souběhu s vdovským a vdoveckým), zatímco v roce 2010 jich bylo 22,0 %. V porovnání s ostatními kraji byl podíl příjemců předčasného starobního důchodu v roce 2025 v kraji pátý nejnižší. U mužů v kraji představoval podíl 34,4 % a byl rovněž pátý nejnižší mezi kraji. Podíl žen, které odešly do důchodu předčasně, dosáhl v loňském roce 33,2 % a obsadil šestou nejnižší příčku. Nejnižší podíl jak u celkového počtu, tak u obou pohlaví, je dlouhodobě v Praze. Nejvyšší podíl příjemců předčasného starobního důchodu evidovali v Kraji Vysočina (platí i pro muže a ženy).

Podíl předčasných starobních důchodů (vč. souběhu) meziročně vzrostl ke konci roku 2025 rovněž ve všech okresech Ústeckého kraje, a to jak celkem, tak i u žen, u mužů zaznamenali mírný pokles v okresech Chomutov, Most a Teplice. Nejvyšší podíl osob, které v loňském roce pobíraly předčasný důchod, byl v okrese Most, a to jak u celkového počtu (38,4 %), tak i u žen (39,2 %), u mužů byl nejvyšší podíl příjemců předčasného důchodu v okrese Děčín (37,6 %). Nejnižší podíl osob pobírajících předčasný důchod z celkového počtu starobních důchodců (vč. souběhu) byl v okrese Litoměřice, a to jak celkem (27,0 %), tak i u mužů a žen, kde představoval 29,6 resp. 25,2 %.

Proti roku 2010 se podíl předčasných odchodů do důchodu v kraji zvýšil celkově o 11,7 p. b. (procentních bodů), u mužů o 10,5 p. b., u žen o 12,3 p. b. K nejvyššímu nárůstu za posledních šestnáct let došlo u předčasných odchodů celkem a u mužů v okrese Litoměřice (o 14,3 resp. 14,4 p. b.), nejvyšší navýšení u žen bylo v okrese Děčín (o 14,1 p. b.). Naproti tomu nejnižší nárůst podílu jsme zaznamenali v okrese Teplice (celkem o 8,1 p. b., u mužů o 7,3 p. b., u žen o 8,7 p. b.).

Ve struktuře jednotlivých typů důchodů byly druhou nejpočetnější skupinou vdovské a vdovecké důchody (vč. souběhu se starobním nebo invalidním důchodem) – v roce 2025 představovaly v Ústeckém kraji 21,2 %. Vdovský a vdovecký důchod pobíralo ke konci roku 2025 v kraji 46 096 osob. Mezi osobami pobírajícími pozůstalostní důchod výrazně převažovaly ženy (82,6 %). Tento podíl byl v mezikrajovém srovnání druhý nejnižší po Karlovarském kraji (82,2 %), naproti tomu nejvyšší podíl žen (84,5 %) vykazoval Zlínský kraj.

Třetí nejpočetnější skupinou (38 622 příjemců) byly osoby pobírající invalidní důchod všech stupňů (17,8 % v kraji). Ve struktuře invalidních důchodů převažovaly jak v Ústeckém kraji, tak ve všech krajích příjemci důchodů pro invaliditu 1. stupně, v našem kraji představovali 47,3 % (18 275 osob), tento podíl byl třetí nejvyšší po Jihočeském a Jihomoravském kraji (48,7 resp. 48,3 %). Nejnižší podíl evidovali v hlavním městě Praze (39,3 %). Druhý nejvyšší podíl z celkového počtu invalidních důchodců v kraji představovali příjemci důchodů pro invaliditu 3. stupně, a to 33,5 % (12 921 osob), jejich podíl byl třetí nejnižší mezi kraji, nejvyšší podíl evidovali v hlavním městě Praze (40,1 %). Příjemci důchodů pro invaliditu 2. stupně tvořili v roce 2025 v Ústeckém kraji 19,2 % (7 426 osob) a jejich podíl byl šestý nejnižší v mezikrajovém srovnání.

Nejnižší podíly ve struktuře jednotlivých typů důchodů tvořili příjemci sirotčího důchodu (1,6 %) s počtem 3 580 osob v prosinci 2025 v Ústeckém kraji a poměrného starobního důchodu (1 268 osob, tj. 0,6 %).

V mezikrajovém srovnání byl v roce 2025 nejvyšší podíl osob pobírajících starobní důchod sólo na celkovém počtu vyplácených důchodů v hlavním městě Praze (67,4 %) a nejnižší v Ústeckém kraji (58,8 %). Nejvyšší podíl vdovských a vdoveckých důchodců byl v loňském roce v Moravskoslezském kraji (22,3 %), nejnižší počet byl v Libereckém kraji a v hlavním městě Praze (20,4 resp. 20,5 %). Na celkovém počtu příjemců důchodů se invalidní důchodci podíleli nejvyšší měrou v Ústeckém kraji (výše zmíněných 17,8 %), nejmenší zastoupení mělo hlavní město Praha (9,8 %). Podíl sirotčích důchodů byl nejvyšší ve Středočeském kraji (1,7 %), nejnižší podíl (1,2 %) osob pobírajících sirotčí důchod byl v Kraji Vysočina. Ústecký kraj se s výše zmíněným podílem 1,6 % umístil na druhém nejvyšším místě. Nejvyšší podíl poměrných starobních důchodců evidovali v loňském roce v Praze (0,9 %). Ve zbytku krajů se hodnota pohybovala od 0,2 % do 0,8 % z celkového počtu příjemců důchodu. Podíl v Ústeckém kraji (0,6 %) byl třetí nejvyšší.

Mezi okresy Ústeckého kraje byl nejvyšší podíl starobních důchodců v okrese Ústí nad Labem (61,8 %). Naproti tomu nejnižší podíl jsme zaznamenali v okrese Teplice (54,1 %). Vdovské a vdovecké důchody tvořily nejvyšší podíl v okrese Most, a to 22,5 % z celkového počtu příjemců důchodů, nejnižší podíl byl v okresech Louny a Teplice (20,1 resp. 20,5 %), následoval okres Děčín s 20,9 %. Nejvyšší podíl invalidních důchodců – 23,2 % všech důchodců regionu, byl v okrese Teplice, nejnižší podíl v okresech Ústí nad Labem a Most (14,4 resp. 14,9 %). Nejvyšší podíl příjemců sirotčích důchodů ve výši 1,8 % evidovali v okrese Most, nejnižší podíl byl v okresech Chomutov a Litoměřice (shodně 1,5 %). Podíl příjemců poměrných starobních důchodů se pohyboval od 0,3 % v okrese Litoměřice po 0,7 % v okresech Chomutov, Most a Ústí nad Labem.

Průměrná měsíční výše starobního důchodu sólo (bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem) činila v prosinci 2025 v Ústeckém kraji 20 853 Kč a proti předchozímu roku vzrostla o 2,1 % (o 426 Kč), z toho u mužů došlo k nárůstu o 2,0 % (o 425 Kč) a u žen o 2,2 % (o 429 Kč). Mezi roky 2024 a 2025 se v kraji zvýšily všechny druhy důchodů.

V porovnání s celorepublikovým průměrem byla v prosinci 2025 průměrná výše důchodu v Ústeckém kraji u většiny druhů důchodu, s výjimkou poměrného starobního důchodu, podprůměrná.

V mezikrajovém srovnání byl kraj průměrnou výší starobního důchodu (sólo) třetí nejnižší, nejvyšší starobní důchod pobírali v hlavním městě Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Poměrný starobní důchod v Ústeckém kraji byl pátý nejvyšší, prvenství drželi ve Zlínském kraji, naopak nejnižší výši poměrného starobního důchodu evidovali v hlavním městě Praze, kde byl rovněž nejnižší důchod pro invalidy třetího a druhého stupně. V Ústeckém kraji byl invalidní důchod třetího stupně druhý nejnižší, druhého stupně třetí nejnižší a prvního stupně čtvrtý nejnižší. Nejvyšší invalidní důchod pro všechny stupně invalidity pobírali v Kraji Vysočina. Vdovské důchody v Ústeckém kraji měly v mezikrajovém srovnání horší pozici než vdovecké důchody (osmá, resp. pátá nejvyšší příčka). Nejvyšší vdovské i vdovecké důchody pobírali v hlavním městě Praze, naproti tomu nejnižší důchody měli v Olomouckém kraji. Nejvyšší sirotčí důchod byl vyplácen rovněž v hlavním městě Praze, na opačném konci pomyslného žebříčku byl Karlovarský kraj, kde evidovali zároveň nejnižší důchod pro invaliditu 1. stupně. Sirotčí důchod v Ústeckém kraji byl mezi kraji druhý nejnižší.

Průměrná výše starobního důchodu sólo se v loňském roce v jednotlivých okresech kraje pohybovala od 20 182 Kč v okrese Děčín po 21 348 Kč v okrese Most. V okrese Děčín byla nejnižší i většina ostatních druhů důchodů s výjimkou poměrných starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu druhého a prvního stupně. Nejnižší poměrné starobní důchody byly vypláceny v okrese Chomutov, nejvyšší v okrese Louny, který měl v loňském roce prvenství i u invalidních důchodů třetího stupně a u sirotčích důchodů. Nejvyšší důchody pro invaliditu druhého stupně pobírali v okrese Teplice, pro invaliditu prvního stupně byly nejvyšší důchody vypláceny v okrese Litoměřice. Nejvyšší vdovský i vdovecký důchod pobíraly ženy a muži v okrese Ústí nad Labem.

Kontakt:

Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027

Další informace naleznete ve