Litva - Civilní letectví, vesmír, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Z toho důvodu patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro přímé zahraniční investice v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro střední i větší letadla (až po A320 či B737). Příležitostí v tomto sektoru je též zájem Litvy o opětovné zprovozuschopnění cca 100 českých výcvikových dvousedadlových celokovových kluzáků Blaník.

Většina současných investic směřuje na renovaci hlavních litevských mezinárodních letišť - v lednu 2025 byla dokončena výstavba nového odletového terminálu letiště ve Vilniusu, hodnota zakázky je 50,2 mil. EUR. Po vybudování nového terminálu se celková plocha terminálů na letišti ve Vilniusu zvýšila o třetinu a kapacita cestujících se zdvojnásobila z 1 200 cestujících za hodinu na 2 400. Odhaduje se, že po rekonstrukci bude letiště Vilnius schopno obsloužit až 8 mil. cestujících za rok. Výstavba nového odletového terminálu o ploše 14 400 m2 je pouze první etapou rekonstrukce celého letiště, mezi plánované projekty patří přistavení trati evropské železnice „Rail Baltica“ na letiště, reorganizace prostoru starého terminálu, rozšíření parkovací plochy, instalace nejnovějších technologií apod.

Letiště Kaunas se připravuje na rozšíření terminálu v hodnotě 30 mil. EUR, práce byly zahájeny v březnu r. 2024. Architektonická řešení směřují především ke zvýšení komfortu cestujících a zdvojnásobení počtu odbavených cestujících na cca 2 miliony za rok. Během rekonstrukce je plánováno vybudování dvou nových přístaveb a zvětšení hlavní budovy letiště ze stávajících 7 300 m2 na 10 800 m2.

Mezinárodní letiště Šiauliai s největší vzletovou a přistávací dráhou – 3,5 km – v pobaltských státech, aktuálně plánuje souhrnné investice ve výši cca 25 mil. EUR, z toho do pozemní infrastruktury 9,7 mil. EUR mj. pro efektivnější servis největších letadel. Jedním z nejdůležitějších nákupů letiště Šiauliai má být 60-tunový těžký tahač pro extrémně velká letadla kategorie D a E.

Litva je nesporným lídrem v oblasti vesmírných technologií v pobaltském regionu. V r. 2021 byl ve Vilniusu založen klastr vesmírných technologií, ve stejném roce se Litva stala přidruženým členem Evropské vesmírné agentury (ESA) a zavázala se do roku 2025 investovat ročně nejméně 3 mil. EUR do rozvoje vesmírného sektoru. Litevské firmy se již účastní společných projektů a misí s NASA, ESA, Airbus Defence & Space, Thales Alenia Space, British Telecom, SpaceX atd. Země má v dané oblasti silnou akademickou komunitu mj. v oblasti vývoje optických komunikačních systémů, laserového satelitního komunikačního systému aj. Vedoucí roli zde zaujímá Vědecké centrum pro mikrosystémy a nanotechnologie Fakulty matematiky a přírodních věd Technické univerzity v Kaunasu (KTU), které vyvinulo pro ESA technologii umožňující posouzení vhodnosti materiálů a stanovení množství uvolňovaných škodlivin podle citlivosti molekul. V současné době Litva rozvíjí průmysl vesmírných technologií, který je primárně určen pro „lidi na zemi“, ale v blízké budoucnosti se zaměří na více – vláda je připravena vyčlenit prostředky na místo pro spolupráci v oblasti vesmírných technologií – tzv. hub. Za tím účelem byla také založena inovační agentura ,,Space Hub“, která v r. 2024 společně s ESA na 26 litevských vesmírných projektů vyčlenila 4 mil. EUR (v letech 2021–2023 tato částka činila přibližně 2 mil. EUR).

Rok 2024 lze v Litvě nazvat průlomovým v oblasti využití dat ze satelitního pozorování Země. Společnosti Geomatrix a Coetus loni prostřednictvím EKA přilákaly financování ve výši více než 820 tis. EUR na rozvoj různých nových služeb pro veřejný sektor v monitorování zemědělství, lesů a dalších oblastech, které mohou přispět k monitorování změny klimatu. Společnost Coetus byla také jednou z firem, které získaly finanční prostředky z opatření Inovační agentury InoPažanga, jehož výše činí více než 720 tis. EUR. Je také důležité, že EU společně s ESA a lídry evropského kosmického průmyslu začíná realizovat program satelitní komunikace IRIS2 v hodnotě více než 10 mld. EUR, a proto má světoznámý litevský laserový sektor obrovský potenciál. Litva si klade za cíl do roku 2027 desetinásobně zvýšit vesmírný sektor země – až o 1 % HDP. Očekává se, že do 5 let se počet kosmických společností v Litvě zvýší více než 2,5krát a dosáhne přibližně 80 společností.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí