Kuvajt - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Zemědělství v drsných podmínkách kuvajtského klimatu přispívá k tvorbě HDP méně než 0,5 %. Kuvajt zhruba 96 % potravin dováží, ačkoliv se v poslední době snaží o posílení potravinové bezpečnost, podporuje vlastní autonomii a lokální produkci; populární jsou místní farmy. České firmy by se mohly prosadit v dodávkách zemědělských inovativních technologií a systémů s aspektem na náročné klimatické podmínky. Příležitost je například v dovozu embryí či krmných směsí, dále v dodávkách zejména trvanlivých potravin, některé čerstvé zeleniny, ovoce, sušených mléčných výrobků, tvrdých sýrů, sladkostí nebo potravinových doplňků. Přitom je nutné splnit náročné požadavky na certifikaci a přepravu, uspět v testování kvality a dodržet v případě masných výrobků specifikaci „halal“ platné v arabském světě.

Kuvajt se rozkládá na ploše 17 818 kilometrů čtverečních, přičemž se jedná převážně o neúrodnou poušť s minimem ročních srážek a nejvyššími letními teplotami na světě. Orná půda zaujímá zanedbatelné procento celkové plochy. Zemědělství přispívá k tvorbě HDP méně než 0,5 %. Hrubá hodnota zemědělské produkce činí zhruba 300 mld. USD v běžných cenách ročně. Tato domácí výrobní kapacita nepostačuje k uspokojení rostoucí domácí poptávky po ovoci a zelenině. Kuvajt je druhou nejlidnatější zemí v regionu GCC s průměrnou mírou růstu populace 3,5 %. Půda v regionu má nízký obsah organických látek, nízkou schopnost zadržovat živiny a vlhkost. Přírodní vodní zdroje potřebné pro zavlažování jsou minimální, přičemž většina dostupných vodních zdrojů pochází z odsolovacích zařízení, která jsou energeticky značně náročná a tak zavlažování nehospodárné s ohledem na udržitelnost.

Kuvajt je vzhledem k drsným klimatickým podmínkám a k nedostatečné vlastní produkci importně závislý, dováží více než 96 % potravin. Kuvajtská dotační podpora v oblasti potravin zlepšila dostupnost a výživu místních obyvatel, pro chudé vrstvy zahraničních pracovníků, např. z Indie či Pákistánu, jsou však potraviny v běžných nákupních centrech v Kuvajtu drahé a soustředí se na vlastní velmi úzký segment levnějších potravin. V mezinárodních řetězcích je k dostání široké spektrum potravin, avšak často za mnohem vyšší ceny.

Slabiny v tomto sektoru zdůraznila pandemie covid-19, která vyústila v globální narušení dodavatelských řetězců, jež vedlo k nejistotě v zajištění dodávek v Kuvajtu. Kuvajt proto posílil úsilí a podporu směrem k budování vlastních kapacit, většinou ve formě místních farem zámožných kuvajtských rodin, jejichž víkendové návštěvy rovněž představují populární formu volnočasových aktivit. V současné době se na farmách pěstuje především zelenina, chová skot či drůbež. Některé farmy nabízejí pestrou škálu aktivit, často pro děti, např. obdobu ZOO a sportovní vyžití. Rostoucí trh s ovocem a zeleninou v Kuvajtu je přičítán rostoucím disponibilním příjmům a také zdravotním problémům kuvajtské populace. Kuvajt se rovněž snaží posílit svou potravinovou bezpečnost zvýšením mezinárodní spolupráce a investicemi do zemědělské půdy v zahraniční a inovativních zemědělských technologií.

Zajímavou příležitost pro české exportéry může představovat oblast trvanlivých potravin, potravin obsahujících výživové doplňky a oblast cukrovinek. Mohou se uplatnit v oblasti zvyšování úrodnosti půdy, v inovativním „smart agriculture“ (akvaponickém zemědělství) a v dodávkách moderních technologií v rámci zavádění vlastních výrobních kapacit v Kuvajtu.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí