Keňa - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Zemědělství zaměstnává zhruba 75 % pracovní síly, představuje 30 % HDP a je významné v boji proti chudobě a ke zvýšení zaměstnanosti v zemi. Růst produktivity v zemědělství a zpracování zemědělských plodin s přidanou hodnotou je však stále nedostatečné. Méně než 5 % keňské půdy je zde zavlažováno a vstupní suroviny (semena, hnojiva) jsou nízké kvality, ačkoliv je Keňa čím dále tím více vystavena klimatickým výkyvům.

Vývoz čaje, kávy a čerstvých květin tvoří spolu s cestovním ruchem pilíře keňské ekonomiky. Země se rovněž zaměřuje na chov mořských i sladkovodních ryb, který plánuje rozvíjet. Rozvíjí se také vývoz zemědělských plodin na trhy v sousedních státech a nových trzích, například na Blízkém Východě. Nabízejí se také možnosti v mlékárenském oboru či v inseminaci skotu. Východoafričané jsou též milovníci piva, a ač jsou keňané velmi citliví na cenu, nabízejí se zde možnosti spolupráce při zakládání minipivovarů.

Bílá kukuřice zůstává nejdůležitější základní potravinou v Keni a její spotřeba se nadále zvyšuje navzdory snahám keňské vlády o diverzifikaci stravy obyvatel. Kukuřice je také klíčovou surovinou v krmivech pro zvířata. Keňa je zemí s deficitem produkce kukuřice, což vyžaduje dovoz hlavně ze zemí EAC, přičemž významná část dovozu se uskutečňuje neformálním přeshraničním obchodem.

Domácí produkce pšenice pokrývá méně než třetinu poptávky, což vytváří potřebu dovozu. Zvýšení poptávky po pšenici je poháněno značným rozšířením domácího a průmyslového pečení. Kromě tradičních pekáren přední řetězce supermarketů otevřely ve svých prodejnách také pekařské jednotky. Převážná část dovozu pšenice pochází z oblasti Černého moře (Rusko, Ukrajina a Kazachstán), Pákistánu, Brazílie, Argentiny a Austrálie.

Rýže je, po kukuřici a pšenici, třetí nejdůležitější potravinářskou plodinou v Keni. Místní produkce se sotva dokáže vyrovnat s rostoucí poptávkou, a tak se velká část dováží. Dovoz rýže do Keni je hlavně z Pákistánu, Vietnamu, Thajska a Indie.

Keňa je země s deficitem produkce cukru. Místní produkce je omezena neefektivitou na úrovni zpracování a uvádění na trh. Keňa však nadále chrání svůj domácí průmysl tím, že omezuje bezcelní dovoz cukru ze zemí COMESA na 350 000 metrických tun ročně.

Mezi 650 000 drobnými chovateli mléčného skotu, kteří vlastní 80 % zvířat, je výrazná poptávka po genetice dojnic. Vzhledem ke klesající velikosti farem a dopadu klimatických změn keňští producenti mléka upřednostňují plemena, jako je Ayrshire, kvůli jejich nižší poptávce po krmivech. V současné době jsou největším dodavatelem genetiky skotu v Keni Spojené státy s 35% podílem na trhu (údaje TDM za rok 2019). Mezi další klíčové dodavatele spermatu skotu na keňský trh patří Nizozemsko, Spojené království a Kanada.

Růst poptávky po zemědělských spotřebitelských produktech je poháněn rostoucí střední třídou s vyšším disponibilním příjmem, zvýšenou urbanizací, rozšiřujícím se sektorem stravovacích služeb a maloobchodu s potravinami. Keňa dováží více než 72 % zemědělských spotřebitelských produktů hlavně z Ugandy, Jižní Afriky, Egypta, Belgie, Itálie a Nizozemska.

Dobré prodejní vyhlídky mají zemědělské chemikálie (pesticidy) a hnojiva. Keňa dováží prakticky všechny své zemědělské chemikálie kvůli nedostatku významné místní produkce. Polovina všech pesticidů dovážených do Keni jsou fungicidy, 20 % insekticidy plodin, 20 % jsou herbicidy, akaricidy, rodenticidy a nematicidy a zbývajících 10 % jsou "ostatní". Nejpoužívanějším hnojivem je di-amonný fosforečnan (DAP). Mezi další patří dusičnan fosforečnan draselný (NPK), jediný superfosfát (SSP), dusičnan vápenato-amonný (CAN) a močovina.

Nové investice do výroby jsou podporovány keňskou vládou a čeští výrobci /dodavatelé chemikálií mohou zvážit využití Keni jako základny pro pronikání na trh. V Keni bude brzy ve spolupráci s německými partnery zahájena stavba na umělá hnojiva za použití zeleného vodíku.

Kromě toho existují velké příležitosti v oblasti zemědělských zařízení, včetně zavlažovací technologie, sušiček, skladování, zpracování potravin a obalů pro sezónní potřeby během vegetačního období kukuřice, pšenice, čaje a kávy.

Keňa je jednou z mála afrických zemí s plně funkčním systémem bio bezpečnosti, který reprezentuje National Biosafery Authority (NBA). Doposud existoval zákaz dovozu geneticky modifikovaných plodin, tedy i kukuřice. I to má dopad na vysoké náklady na krmiva v Keni. To bylo upraveno nařízením vlády z roku 2022 a částečně GMO modifikované plodiny do země dovážet lze. Cena krmiv je přesto závratná. V roce 2021 získala holandská firma Nutreco International souhlas s vytvořením joint venture TUNGA NUTRITION pro Keňu a Ugandu.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v Keni je asi 18 milionů kusů dobytka, 18 milionů ovcí, 28 milionů koz, 3 miliony velbloudů, asi 400 000 prasat a 32 milionů drůbeže. Dobytek chová asi 7 milionů malých domácností.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí