ECB dnes bude pokračovat se snižováním úrokových sazeb (Ranní zpráva z finančního trhu)

Meziroční růst nominálních mezd v ČR podle nás zrychlil z 7,0 % v Q3 24 na 7,2 % v Q4 24. To by zároveň znamenalo, že reálné mzdy se nadále mezičtvrtletně zvyšovaly, jejich úroveň ale stále odpovídala pouze konci roku 2018. Evropská centrální banka by měla na pozadí spíše slabého vývoje ekonomiky eurozóny snížit úrokové sazby o dalších 25 bb. Zveřejněna dnes budou také data o lednovém vývoji maloobchodních tržeb v eurozóně, v USA pak data nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a lednové bilance zahraničního obchodu. Jeho deficitní vývoj je hlavním tématem prezidenta Trumpa, který se snaží o jeho narovnání prostřednictvím uvalení cel na dovoz do USA. Včera udělil měsíční výjimku na dovozy dílů pro americké výrobce automobilů, a to z nedáno uvalených 25% cel na Kanadu a Mexiko. Ostře sledován dnes bude mimořádný summit evropských lídrů v Bruselu. Hlavním tématem bude obrana a válka na Ukrajině. Důležitost tohoto tématu v posledních dnech podtrhlo zastavení pomoci ze strany USA, a to jak v oblasti dodávek zbraní, tak i poskytování zpravodajských informací Ukrajině. Tlak na vyšší výdaje Evropy na obranu se na finančních trzích projevuje ve strmém nárůstu evropských dluhopisových výnosů.

Růst tuzemských mezd mírně zrychlil

Průměrná nominální mzda v ČR podle našeho odhadu v Q4 24 meziročně vzrostla o 7,2 %, což by představovalo mírné zrychlení po 7,0 % dosažených v Q3 24. Šlo by zároveň o mírné proinflační překvapení oproti únorové prognóze ČNB, která očekává meziroční růst mezd na nezměněných 7,0 %. Pokud jde o mezičtvrtletní růst nominálních mezd, tak ten podle nás v Q4 24 také nepatrně zrychlil, a to z 1,7 % v Q3 24 na 1,8 % (sezónně očištěno). Očekáváme tedy, že kupní síla průměrné mzdy se v Q4 24 mezičtvrtletně zvýšila o 0,4 %, po nárůstu o 0,9 % v Q3 24. Vzhledem k předchozímu prudkému poklesu by to však znamenalo, že průměrná reálná mzda se stále nacházela pouze poblíž úrovně z konce roku 2018. Celkově se domníváme, že s ohledem na solidní růst produktivity (0,8 % q/q v Q4 24) nebudou nadcházející mzdové statistiky indikovat žádné nadměrné inflační tlaky.

Očekáváme, že Evropská centrální banka dnes sníží úrokové sazby o dalších 25 bb. Snížení sazeb ve stejném rozsahu předpokládáme i na dubnovém zasedání, čímž by se depozitní sazba dostala na úroveň 2,25 %, kterou považujeme za terminální v tomto cyklu. Diskuze o úrovni neutrální sazby bude v rámci ECB pravděpodobně sílit. Ozývají se hlasy, že by tato sazba mohla ležet výše, než tomu bylo v minulosti. V komunikaci ECB pak bude pravděpodobně nadále dominovat důraz na nově příchozí data z evropské ekonomiky, která rozhodnou o dalším vývoji sazeb. Finanční trhy ve svých cenách nyní zahrnují zhruba trojí snížení úrokových sazeb do konce roku, což vzhledem k obavám některých členů Rady guvernérů ze slabého hospodářského růstu nemůžeme vyloučit. Více jsme k dnešnímu zasedání ECB psali zde: https://bit.ly/4kj43VH.

Potřeba vyšších výdajů na obranu tlačí evropské sazby vzhůru

Česká inflace v únoru klesla na 2,7 % po lednových 2,8 %. To bylo v souladu s naším odhadem i konsensem trhu. Centrální banka pro únor očekávala 2,6 %. Zatímco tak v lednu inflace skončila o 0,3 pb nad prognózou ČNB, v únoru se tato odchylka snížila na 0,1 pb. Meziroční inflaci nadále táhly ceny potravin, které byly v únoru podle předběžného odhadu ČSÚ při zahrnutí cen všech nápojů a tabáku meziročně vyšší o 4,7 %. Meziměsíčně pak tento cenový agregát zaznamenal pokles o 0,7 %. To by oproti naší prognóze, která očekávala mírný meziměsíční nárůst o 0,2 %, ukazovalo na slabší meziměsíční dynamiku. Jádrová inflace byla naopak pravděpodobně vyšší, než jsme čekali. Naše prognóza v meziročním vyjádření předpokládala zpomalení z lednových 2,5 % na 2,2 % v únoru. Na základě informací zveřejněných v rámci předběžného odhadu ČSÚ, a tedy bez znalosti podrobných dat inflace, je těžké určit vývoj jádrové složky. Náš velmi hrubý odhad ovšem je, že jádrová inflace mohla v únoru činit 2,4-2,5 %. Více k tomu zde: https://bit.ly/CPI_Feb25_flash. Pokud by tento vývoj potvrdila finální data CPI zveřejněná příští úterý, tak by struktura únorové inflace nejspíše redukovala šance na březnové snížení sazeb ze strany ČNB.

Kurz tuzemské měny na předběžný odhad inflace bezprostředně nereagoval. Česká koruna sice během dne vůči euru posílila o zhruba 0,4 %, šlo ale spíše o reakci na slabší americký dolar. Vliv globálních faktorů by potvrzoval vývoj zbylých měn středoevropského regionu, když oproti euru včera zpevnil také polský zlotý a maďarský forint (o 0,2-0,3 %).

Společná evropská měna včera sílila, když ji podpořily rychle rostoucí evropské sazby. Ty reflektovaly narůstající konsensus evropských politiků ohledně vyšších výdajů Evropy na obranu. To by vytvářelo tlak na větší výpůjční potřeby evropských ekonomik. Euro tak vůči americkému dolaru zpevnilo o více než 1 %. Ve směru slabšího dolaru mohlo působit i zklamání z amerických dat trhu práce. Tempo růstu zaměstnanosti v soukromém sektoru totiž podle ADP reportu výrazně zpomalilo. Zatímco v lednu bylo podle ADP reportu vytvořeno 186 tis. nových pracovních míst, v únoru to už bylo pouze 77 tis. (konsensus činil 140 tis.). Směrodatnější však v tomto ohledu budou až oficiální páteční data z nezemědělského sektoru. V závěru evropské seance zveřejněný ISM index z amerického sektoru služeb však naopak pozitivně překvapil, když v únoru došlo k jeho nárůstu z 52,8 b. na 53,5 b. oproti očekávanému poklesu na 52,5 b.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám