Mezinárodní ostuda pro Česko na stránkách Reuters: ČR záměrně oddaluje odstřižení od ruské ropy, kritizuje Českou republiku komentář

Česká republika má potřebnou infrastrukturu, rezervy i přístup k alternativním dodavatelům a mohla by tak eliminovat svůj dovoz ruské ropy. Přesto tak však ani po třech letech od ruské invaze na Ukrajinu neučinila. V kritickém komentáři*, který tento týden uveřejnila celosvětově sledovaná agentura Reuters, to uvádí Martin Vladimirov, ředitel pro oblast geoekonomiky bulharského Centra pro studium demokracie.

Podle komentáře se Česko není s to zbavit návyku na ruské ropě. Loni podle analýzy Centra pro studium demokracie Česko dovezlo 2,7 milionu tun ruské surové ropy, a to odhadem za 1,5 miliardy eur. I když se jedná o třicetiprocentní pokles oproti roku 2023, ten prý byl z velké části dán třemi zásadnějšími technickými výpadky v toku suroviny ropovodem Družba, k nimž loni došlo. Podle analýzy dovoz ruské ropy do Česka pokračoval i v prvních měsících roku 2025, takže Kreml každý měsíc za tyto dodávky inkasuje více než 100 milionů eur.

Podle uvedené analýzy, na niž agentura Reuters odkazuje, ještě před finální certifikací zvýšení kapacity transalpinského ropovodu TAL (projekt TAL plus), jenž má Družbu plně nahradit, český podnik MERO ČR potvrdil, že využitelná dodatečná kapacita potrubí je dostatečná, aby pokrylo potřebu ropy v ČR. Navíc, strategické rezervy ČR v objemu 3,6 milionu tun mají pokývat takřka polovinu roční spotřeby ropy v Česku.

Centrum pro studium demokracie, které vzniklo koncem roku 1989 a za svoji klíčovou misi si vetklo potlačování škodlivého ruského vlivu, též kriticky uvádí, že v posledním loňském čtvrtletí stoupl dovoz ruské ropy do ČR meziročně o 30 procent, na 970 tisíc tun, což byl největší čtvrtletní objem dovozu od vyhlášení embarga EU na ruskou ropu roku 2022. V letošním roce pak Česko podle stejných údajů dovezlo dalších 220 tisíc tun ruské ropy.

Důvodem do letoška pokračujícího dovozu ruské ropy jsou podle komentáře zejména finanční ohledy polské společnosti Orlen, která vlastní český podnik Unipetrol a provozuje tedy tuzemské rafinerie. Ruská ropa totiž měla být předloni a loni o zhruba pětinu levnější než ropa ázerbájdžánská. Ceny pohonných hmot v ČR však takový rozdíl údajně plně neodrážejí, pročež Centrum pro studium demokracie konstatuje, že Orlen Unipetrol těží z relativně vyšší marže.

Částečně se pak „dělí“ o marži s českými motoristy, čemuž pak tleskají někteří vládní politici v ČR.

To by evidentně potvrzují zjištění Evropské komise. Podle ní jsou letos pohonné hmoty v Česku třetí nejlevnější v EU, po Bulharsku a Maltě, což je věru nezvyklé. Dokonce i Polsko vykazuje vyšší cenu pohonných hmot než ČR. Mnozí čeští politici nyní rádi vyzdvihují láci pohonných hmot v ČR. Podle Centra pro studium demokracie je ovšem tedy tato láce evidentně umožněna pokračujícím dovozem ruské ropy.

I když letos v březnu došlo k přerušení tohoto dovozu, možná trvalému, může trvat několik měsíců, než se plný přechod na ne-ruskou ropu fakticky na českém trhu projeví, například kvůli předzásobování, a než se tudíž též promítne do koncových cen v ČR. Navíc, jak si dále všímá analytik Vladimirov v komentáři uveřejněném agenturou Reuters, Česko nadále pokračuje v dovozu ropných produktů, tedy ropy zpracované třeba do podoby nafty, ze Slovenska a z Maďarska, kde tamní rafinérie stále zpracovávají ruskou surovou ropu.

Česko ovšem podle Centra pro studium demokracie jenom svým dovozem surové ruské ropy přispělo od začátku invaze Kremlu na jeho daňové inkaso takřka třemi miliardami eur. Od února 2022, kdy invaze začala, pak Česko vydalo za ruskou ropu a zemní plyn celkem 8,4 miliardy eur, což je šestkrát více, než kolik poskytlo pomoci Ukrajině (1,32 miliardy eur). Navíc, loni Česko mělo podle Centra pro studium demokracie navýšit též dovoz ruského zemního plynu, a to o takřka 400 procent.

K tomu je třeba říci, že zmíněná částka 1,32 miliardy eur pomoci ČR Ukrajině zjevně vychází z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu. České úřady ovšem tuto částku zpochybňují. S tím, že pomoc Ukrajině citelně nadhodnocuje. To by ovšem znamenalo, že Česko vydalo za ruské energetické suroviny v daném období, od začátku ruské invaze, ještě znatelně více než „jen“ šestinásobek objemu své pomoci Ukrajině.

Česko by si podle komentáře mělo vzít příklad z Bulharska o odstřihnout se jak od dodávek ruské ropy, tak produktů z ní. Česká vláda k tomu prý má potřebné pravomoci a zároveň Česko disponuje dostatečnou infrastrukturou a kapacitou k takovému kroku, uzavírá Centrum pro studium demokracie pro Reuters.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank