ECB dnes po červencové pauze opět sníží úrokové sazby (Ranní zpráva z finančního trhu)

ECB by dnes měla pokračovat s uvolňováním své měnové politiky. S tím začala již v červnu, v červenci si však dala pauzu, když vyčkávala na nově zveřejněná data. Ta ovšem pro eurozónu potvrdila dezinflační trend, a navíc se nepotvrdily obavy ohledně vývoje mezd. Dnes tak očekáváme snížení úrokových sazeb o dalších o 25 bb. Následný postup centrální banky ale pravděpodobně zůstane opatrný a bude se nadále odvíjet od nově zveřejňovaných dat. Dezinflační trend by měl pokračovat také v případě průmyslových cen v USA. Vlivem snižujících se cen energií by se měl jejich meziroční růst dokonce dostat pod 2 %. Bez zahrnutí energií by ale mělo dojít ke stagnaci na 2,4 % y/y.

Meziroční růst výrobních cen v USA by se měl dostat pod 2 %

Dostupná data o vývoji ekonomiky eurozóny nahrávají dalšímu snížení úrokových sazeb na dnešním zasedání ECB. Odhad růstu tamního HDP za druhé čtvrtletí byl nakonec revidován z původních 0,3 % na 0,2 % q/q. Hospodářský výkon eurozóny zůstal tedy slabý a předstihové indikátory pro druhou polovinu roku zatím na zlepšení neukazují. Naopak rizika jsou spíše vychýlena ve směru zhoršujícího se vývoje. Přívětivá ve druhém čtvrtletí nebyla ani struktura HDP. Zklamala spotřeba domácností (-0,1 % q/q) i fixní investice (-2,2 % q/q), výsledek tak zachraňoval vyšší čistý vývoz. Růst jednotkových mzdových nákladů zpomalil z 5,2 % y/y v Q1 na 4,6 % v Q2, zatímco ECB očekávala 5,3 %. Samotná výše růstu jednotkových mzdových nákladů je ale podle nás stále vysoká a do konce roku se pravděpodobně nedostane významněji pod 4 % y/y. To povede k tomu, že růst cen služeb, který je na vývoj mzdových nákladů silně navázaný, do konce roku rovněž setrvá poblíž 4 % y/y. V důsledku toho i jádrová inflace zůstane podle nás zvýšená. Pro dnešek předpokládáme snížení úrokových sazeb o 25 bb, další postup centrální banky ale pravděpodobně zůstane obezřetný. Další snížení sazeb o 25 bb tak čekáme až v prosinci. Nadále tudíž předpokládáme, že ke snižování sazeb bude docházet jednou za čtvrtletí na každém tzv. velkém zasedání, kdy centrální banka má k dispozici novou prognózu. Říjnové zasedání by tedy mělo být podobně jako to červencové ve znamení vyčkávání na nová data, ačkoli snížení i na tomto zasedání nelze vyloučit (hlavně vlivem slabých předstihových indikátorů z reálné ekonomiky). Je pravděpodobné, že měnová politika ECB se bude odvíjet hlavně od nově zveřejněných dat, což zřejmě bude i hlavní zpráva tiskové konference prezidentky Lagardeové. Dnes zveřejněná prognóza ECB by měla obsahovat nižší výhled růstu HDP i inflace. V souladu s dříve zveřejněnou revizí nástrojů ECB od letošního září zároveň dojde k zúžení koridoru mezi depozitní a repo sazbou na pouhých 15 bb (ze současných 50 bb). Pokles repo sazby tak bude ve skutečnosti větší, půjde však pouze o jednorázový a očekávaný posun, který by měl ECB usnadnit provádění své měnové politiky. Více jsme k dnešnímu zasedání psali zde: https://bit.ly/47ubqna.

Jádrová inflace v USA skončila mírně nad očekáváními

Poslední data inflace v USA hovoří spíše ve prospěch snížení úrokových sazeb o 25 bb na zářijovém zasedání Fedu. Celková inflace se v srpnu vyvíjela zcela v souladu s tržním konsensem. V meziměsíčním vyjádření stagnovala na 0,2 % a v tom meziročním klesla z 2,9 % na 2,5 %. Vyšší oproti konsensu byla jádrová inflace, avšak pouze v meziměsíčním vyjádření, když dosáhla +0,3 % oproti očekávaným +0,2 %. Meziročně však v souladu s očekáváními stagnovala na 3,2 %. Za zrychlením meziměsíční jádrové inflace stojí především vyšší dynamika imputovaného nájemného, která v srpnu dosáhla 0,5 %. Tato položka, která představuje zhruba třetinu amerického spotřebního koše, tak nadále vykazuje vyšší míru perzistence, její trend je ale podle nás příznivý. Americký dolar na nově zveřejněná data ve výsledku nijak silně nereagoval. Pouze odmazal dopolední ztráty a vůči euru končil evropskou seanci zhruba na stejné úrovni, kde ji začínal (kolem 1,102 USD/EUR).

Zhruba beze změny včera zůstal také kurz české koruny, který téměř nereagoval na vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové. Ta podle agentury Bloomberg uvedla, že nevidí důvod, proč by centrální banka měla přerušit či zastavit uvolňování měnové politiky. Zároveň by se ale podle ní měli tuzemští centrální bankéři vyhnout výraznějšímu snižování úrokových sazeb a zůstat opatrní, a to kvůli rizikům spojeným s vývojem inflace, hlavně v případě služeb. Tyto výroky nijak nevybočují z dosavadní komunikace a obezřetného postupu bankovní rady. Zároveň naznačují, že ČNB bude na zářijovém zasedání pokračovat ve snižování úrokových sazeb pouze o 25 bb. To by bylo v souladu s naší prognózou i současným očekáváním finančních trhů. Pro finanční trhy tedy nešlo o nové informace a jejich reakce byla minimální. V případě kurzu koruny vůči euru došlo k jen nepatrnému oslabení o přibližně 0,1 %, a to mírně pod hranici 25,10 CZK/EUR.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám