ECB prodlužuje politiku práce na dálku do roku 2027

Evropská centrální banka (ECB) prodloužila svou politiku práce na dálku, která umožňuje zaměstnancům pracovat na dálku až 110 dní ročně, což je zhruba polovina jejich pracovní doby. Toto rozhodnutí prodlužuje stávající opatření, které umožňuje až 10 pracovních dnů na dálku měsíčně, do roku 2027, kdy bude tato politika přehodnocena, potvrdil mluvčí ECB. Zaměstnanci mohou 90 z těchto dnů odpracovat mimo Frankfurt.
Současný systém byl zaveden v roce 2023 a zdokonalil dřívější rámec zavedený během pandemie. Podle údajů ECB v loňském roce využilo možnost práce na dálku přibližně 95 % zaměstnanců, v průměru 57 dní. Carlos Bowles, předseda výboru zaměstnanců ECB, toto rozhodnutí uvítal a zdůraznil, že flexibilní formy práce pomáhají zaměstnancům sladit pracovní a osobní povinnosti. Zdůraznil také, že tato politika přispívá k přilákání a udržení talentů a zároveň posiluje odolnost institucí.
Ve finančním sektoru se mezitím projevil trend snižování počtu pracovních úvazků na dálku. Velké instituce, jako jsou Citigroup Inc., HSBC Holdings Plc a Barclays Plc, nařídily častější docházku do kanceláře a očekává se, že společnost JPMorgan Chase & Co. bude následovat jejich příkladu. Německé banky však zachovávají flexibilnější pravidla, například Deutsche Bank AG povoluje dva pracovní dny na dálku týdně.
V politické sféře se politika práce na dálku také dostala do centra pozornosti. V USA prezident Donald Trump jako jeden ze svých prvních exekutivních kroků po návratu do úřadu zrušil opatření pro práci na dálku, která zavedl jeho předchůdce Joe Biden.
Rozhodnutí ECB je v souladu s širšími snahami o optimalizaci fyzických kancelářských prostor ve Frankfurtu. V loňském roce centrální banka oznámila plány na přemístění pracovníků dohledu z více míst do nově pronajaté kanceláře spolu s iniciativou na zavedení opatření pro sdílení pracovních stolů.
Toto rozšíření podtrhuje závazek ECB k hybridnímu modelu práce při zachování provozní efektivity a ekologické udržitelnosti.
Současný systém byl zaveden v roce 2023 a zdokonalil dřívější rámec zavedený během pandemie. Podle údajů ECB v loňském roce využilo možnost práce na dálku přibližně 95 % zaměstnanců, v průměru 57 dní. Carlos Bowles, předseda výboru zaměstnanců ECB, toto rozhodnutí uvítal a zdůraznil, že flexibilní formy práce pomáhají zaměstnancům sladit pracovní a osobní povinnosti. Zdůraznil také, že tato politika přispívá k přilákání a udržení talentů a zároveň posiluje odolnost institucí.
Ve finančním sektoru se mezitím projevil trend snižování počtu pracovních úvazků na dálku. Velké instituce, jako jsou Citigroup Inc., HSBC Holdings Plc a Barclays Plc, nařídily častější docházku do kanceláře a očekává se, že společnost JPMorgan Chase & Co. bude následovat jejich příkladu. Německé banky však zachovávají flexibilnější pravidla, například Deutsche Bank AG povoluje dva pracovní dny na dálku týdně.
V politické sféře se politika práce na dálku také dostala do centra pozornosti. V USA prezident Donald Trump jako jeden ze svých prvních exekutivních kroků po návratu do úřadu zrušil opatření pro práci na dálku, která zavedl jeho předchůdce Joe Biden.
Rozhodnutí ECB je v souladu s širšími snahami o optimalizaci fyzických kancelářských prostor ve Frankfurtu. V loňském roce centrální banka oznámila plány na přemístění pracovníků dohledu z více míst do nově pronajaté kanceláře spolu s iniciativou na zavedení opatření pro sdílení pracovních stolů.
Toto rozšíření podtrhuje závazek ECB k hybridnímu modelu práce při zachování provozní efektivity a ekologické udržitelnosti.